Horka (Středojizerská tabule)
| Horka | |
|---|---|
 Jeden z lomů na Horce | |
| Vrchol | 385 m n. m. |
| Prominence | 25 m ↓ |
| Izolace | 830 m → Nosálov |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Jizerská tabule / Středojizerská tabule / Skalská tabule / Mšenská tabule |
| Souřadnice | 50°28′1″ s. š., 14°40′40″ v. d. |
  Horka | |
| Hornina | pískovec, neovulkanit |
| Povodí | Strenický potok |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horka (385 m n. m.) je vrch v okrese Mělník Středočeského kraje. Leží při východní straně silnice Nosálov–Lobeč, na katastrálním území Nosálov. Je to nejvyšší vrchol Skalské tabule.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Je to neovulkanický vrch tvořený pronikem čediče (sodalitický nefelinit) vypreparovaného z obalu turonských křemenných pískovců.[1] Podstavec vrcholu je hřbetovitě protažený ve směru západ–východ se strmými západními a mírnými východními svahy, ukloněnými k východu, k údolí Strenického potoka. Vrch je porušen několika kamenolomy. Východní svahy jsou zalesněny, zbylé partie jsou využity jako orná půda a umožňují výhledy zejména k východu a jihu. Dobrý výhled je ale i na Bezdězy a blízkou Vrátenskou horu.[2]
Na Horce stával celodřevěný větrný mlýn, tzv. Nosálovský větrník. Byl snad nejstarší ze všech větráků v Podbezdězí. Byl postaven asi roku 1801. Vyhořel 1. září 1889.[3]
Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]
Geomorfologicky vrch náleží do celku Jizerská tabule, podcelku Středojizerská tabule, okrsku Skalská tabule a podokrsku Mšenská tabule.[4]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Ze severu, od silnice Nosálov–Lobeč, vede cesta k vrcholu Horky.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2013-09-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Základní mapy ČÚZK [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Větrný mlýn na Horce [online]. nosalov.eu [cit. 2015-08-20]. Dostupné online.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horka na Wikimedia Commons
