Vlkava (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vlkava
Splav s můstkem ve vesnici Zbožíčko
Splav s můstkem ve vesnici Zbožíčko
Základní informace
Délka toku 35,6 km
Plocha povodí 234,9 km²
Průměrný průtok 0,61 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-04-07-006
Pramen
Ledce, Česká republika
50°21′22,6″ s. š., 15°4′49,9″ v. d.
255 m n. m.
Ústí
do Labe
50°10′21,3″ s. š., 14°55′50,5″ v. d.
178 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský kraj - Luštěnice, Vlkava, Všejany, Straky, Kostomlaty nad Labem)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe

Vlkava je nížinná řeka (někdy označovaná jako potok) ve Středočeském kraji, odvodňující západní část okresu Nymburk a jižní část okresu Mladá Boleslav. Celková délka jejího toku činí 35,6 km a převýšení pouhých 77 metrů. Plocha povodí měří 234,9 km².[1][2]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Počátkem Vlkavy jsou tři rybníčky na západním okraji obce Ledce, ležící v nadmořské výšce 255 m. Říčka pak napájí Velkoledecký rybník a odtud teče jihozápadním směrem přes obec Pěčice dále na Kosořice. Pod Voděrady přijímá ze severu Dobravku, která přitéká od Dobrovice. Vlkava se zde stáčí k jihu a teče přes Luštěnice, Újezd (poblíž přijímá z východu Jabkenický potok) a Struhy. Poté napájí velký Vlkavský rybník (v katastru obce Vlkava), podle kterého pokračuje jižním směrem přes Všejany, Straky, do Zbožíčka.

Vlkava zde protéká rovinatou, odlesněnou krajinou a pod Zbožíčkem se od ní odděluje Hronětický náhon, dnes většinu roku v této části suchý. Průsakem vod Vlkavy v prostoru mezi Zbožíčkem a Vápenskem, vzniká potok Mlynařice, pramenící jihozápadně od Vápenska, jenž teče západním směrem na Milovice a Starou Lysou. Na starých mapách je tento potok označován také jako Vlkava (Wlkawa Bach).

Pod Hroněticemi odvádí Hronětický náhon část vody z Vlkavy západním směrem až k obci Ostrá, kde u osady Felinka končí v zatopené pískovně. Vlkava plyne mírným tokem ke Kostomlatům nad Labem a výrazně meandruje. Je regulována několika jezy a hrazenými stupni. Těsně před ústím do Labe pod Kostomlaty ve výšce 178 m n. m. její pravé rameno, označované na mapách jako Farský potok, vytváří přirozenou hranici přírodní rezervace Mydlovarský luh.

Obyvatelé vesnic ležících na toku Vlkavy ji zpravidla označují jinými názvy. Nejčastěji je řeka pojmenovávána Doubravka, Dobrovka (od Dobrovice), ve spodní části pak Hronětický potok nebo Farský potok.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Rybníky[editovat | editovat zdroj]

Zejména v horní části povodí Vlkavy leží mnoho rybníků na jejích levostranných přítocích. Vlkava svou vodou přímo zásobuje následující rybníky:[3]

  • Velkoledecký rybník pod Ledcemi – 10,56 ha byl v roce 2000 výrazně opraven a vyčištěn majitelem
  • Mlýnský rybník u Pěčic – 9,74 ha
  • Mrštín u Kosořic – 11,34 ha
  • Vlkavský rybník – 22,129 ha byl napájen dlouhým přívodním kanálem z Vlkavy od Bratronic, ale ten je od cca 70.tých let nefunkční a voda se do rybníka čerpá z nížeji položené Vlkavy přímo u rybníka

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok u ústí činí 0,61 m³/s.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2009-12-31]. Dostupné online.  
  2. Bývá též udávána hodnota 237,0 km².
  3. D.8 Povodí Labe závod Jablonec nad Nisou, Seznam vodních nádrží [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné online.  
  4. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha : Academia, 1984. 316 s. S. 295.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]