Struhy (Čachovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Struhy
Struhy - kostel sv. Petra a Pavla
Struhy - kostel sv. Petra a Pavla
Lokalita
Charaktervesnice
ObecČachovice
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel297 (2011)[1]
Katastrální územíStruhy (8,4 km²)
PSČ294 43
Počet domů136 (2011)[1]
Struhy
Struhy
Další údaje
Kód části obce157091
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Struhy jsou vesnicí v okrese Mladá Boleslav, součástí obce Čachovice. Nachází se asi 1,6 km na sever od Čachovic. Vesnicí protéká Vlkava a její pravostranný přítok Stružský potok, který napájí Polní rybník na severním okraji obce.

Je zde evidováno 148 adres.[2] Trvale zde žije 267 obyvatel.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice Struhy se poprvé připomíná roku 1362 v souvislosti s farním kostelem sv. Petra a Pavla. V obci stávala středověká tvrz, pravděpodobně v místech dnešního hospodářského dvora v centru obce.

Roku 1612 zakoupil Struhy s poplužním dvorem majitel vlkavského panství Adam Linhart z Najenperka. Protože jeho dědicové byli nekatolíci, byl jim majetek v roce 1631 zkonfiskován a přenechán Adamovi z Valdštejna. Za třicetileté války byly Struhy poničeny a kostel vypálen. Na konci 17. století je již vesnice součástí loučeňského panství Valdštejnů, kteří tu vlastnili poplužní dvůr v obci, samostatný hospodářský dvůr (Karlov) na sever od obce, velký ovčín a mlýn na řece Vlkavě. Zde byl na začátku 18. století mlynářem Jiří Brixi, starší bratr hudebního skladatele Šimona Brixi.

Protektorát Čechy a Morava[editovat | editovat zdroj]

Hned na začátku německé okupace přistoupilo německé velení k rozšíření vojenského výcvikového prostoru Milovice - Mladá o území obcí na dosavadních hranicích vojenského prostoru. Mezi postiženými vesnicemi byly i Struhy. Od 6. prosince 1939 probíhal v obci soupis majetku obyvatel a občanům zahrnutým do vysídlení byl k úplnému opuštění domovů stanoven termín půlnoc 31. října 1940. Rozlehlá rovina na sever od Struh směrem k bývalému dvoru Karlov byla využita pro výcvik Rommelovy armády před jejím nasazením v Africe. Po skončení okupace odmítli vysídlení obyvatelé nabídku vlády ČSR na přestěhování do pohraničních obcí a trvali na svém návratu do opuštěných domovů.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Petra a Pavla, raně barokní stavba z konce 17. století s vnitřním vybavením z druhé poloviny 18. století.[4] Kostel je jednolodní stavba s věží na půdorysu čtverce. Stojí na návrší uprostřed obce na jižní straně rozlehlé návsi.
  • Jednopatrová budova s barokními klenbami v bývalém panském dvoře na místě zaniklé tvrze. (Nepřístupná)
  • Zbytky mlýnského náhonu a bývalý mlýn, (dnes zcela přestavěný), na odbočce cesty do Boru.
  • Secesní hřbitovní brána

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Zemědělství zůstává stále důležitým prvkem v životě obce. Ve Struhách je umístěna farma živočišné výroby Zemědělského družstva Luštěnice. V jižní části obce byla v roce 2009 vybudována fotovoltaická elektrárna společnosti AG-SOL o výkonu 0.615 MW.

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

V obci je aktivní fotbalový oddíl TJ Sokol Struhy. Místní Rybářský spolek Struhy pečuje o chov ryb v Polním rybníku a reguluje rybolov na rybníku. V budově Mateřské školy Struhy je Hernička poskytující dětem prostor pro vzájemné setkávání a využití volného času.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do vesnice je příjezd po silnici III. třídy č. 3325 Čachovice - Struhy. Ostatní komunikace do sousedních obcí (Lipník, Újezdec, Bor) nejsou ve správě Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje.

Vesnicí procházejí dvě cyklotrasy. Ze západu cyklotrasa 8417 Lipník – Dobrovice, ze severu cyklotrasa 0038 Dražice – Čachovice, která pokračuje cyklostezkou Taxis.

Struhy mají pravidelné autobusové spojení s Mladou Boleslaví.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
  4. Sedláček August: Hrady, zámky a tvrze království Českého, X. díl, Boleslavsko, Struhy str. 344.
  5. Linka 260130 Mladá Boleslav - Dobrovice - Lipník (rok 2014)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŘEHOUNEK Jan: Osudové okamžiky – Sto let vojenského výcvikového prostoru Milovice-Mladá, Jan Řehounek - Kaplanka, Nymburk 2013, ISBN 978-80-87523-05-6
  • SEDLÁČEK August: Hrady, zámky a tvrze království Českého, X. díl, Boleslavsko, Praha 1932,
  • Umělecké památky Čech, část 3 [P-Š], Academia, Praha 1980

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]