Struhy (Čachovice)
| Struhy | |
|---|---|
 Kostel svatého Petra a Pavla | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Čachovice |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′12″ s. š., 14°56′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 329 (2021)[1] |
| Katastrální území | Struhy (8,4 km²) |
| PSČ | 294 43 |
| Počet domů | 143 (2021)[2] |
  Struhy | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 157091 |
| Kód k. ú. | 757098 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Struhy jsou vesnice a část obce Čachovice v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Nachází se 1,6 kilometru severně od Čachovic. Vesnicí protéká Vlkava a její pravostranný přítok Stružský potok, který napájí Polní rybník na severním okraji vesnice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352[3] v souvislosti s farním kostelem svatého Petra a Pavla. Ve vsi stávala středověká tvrz, pravděpodobně v místech dnešního hospodářského dvora v centru vesnice.
Roku 1612 zakoupil Struhy s poplužním dvorem majitel vlkavského panství Adam Linhart z Najenperka. Protože jeho dědicové byli nekatolíci, byl jim majetek v roce 1631 zkonfiskován a přenechán Adamovi z Valdštejna. Za třicetileté války byly Struhy poničeny a kostel vypálen. Na konci 17. století vesnice byla součástí loučeňského panství Valdštejnů, kteří v ní vlastnili poplužní dvůr, samostatný hospodářský dvůr Karlov severně od vesnice, velký ovčín a mlýn na řece Vlkavě. V něm byl na začátku 18. století mlynářem Jiří Brixi, starší bratr hudebního skladatele Šimona Brixi.
Ve vsi Struhy s 602 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Čachovic) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[4] cihelna, 3 hostince, 3 koláři, 2 kováři, krejčí, obuvník, pekař, 4 rolníci, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, 2 trafiky, truhlář.
Protektorát Čechy a Morava
[editovat | editovat zdroj]Hned na začátku německé okupace přistoupilo německé velení k rozšíření vojenského výcvikového prostoru Milovice – Mladá o území obcí na dosavadních hranicích vojenského prostoru. Mezi postiženými vesnicemi byly i Struhy. Od 6. prosince 1939 probíhal ve vsi soupis majetku obyvatel a občanům zahrnutým do vysídlení byl k úplnému opuštění domovů stanoven termín půlnoc 31. října 1940. Rozlehlá rovina na sever od Struh směrem k bývalému dvoru Karlov byla využita pro výcvik Rommelovy armády před jejím nasazením v Africe. Po skončení okupace odmítli vysídlení obyvatelé nabídku vlády ČSR na přestěhování do pohraničních obcí a trvali na svém návratu do opuštěných domovů.
21. století
[editovat | editovat zdroj]Zemědělství zůstává stále důležitým prvkem v životě vesnice. Ve Struhách je umístěna farma živočišné výroby Zemědělského družstva Luštěnice. V jižní části vsi byla v roce 2009 vybudována fotovoltaická elektrárna společnosti AG-SOL o výkonu 0,615 MW.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 471 | 554 | 587 | 560 | 573 | 629 | 605 | 417 | 453 | 401 | 341 | 259 | 267 | 297 | 329 |
| Počet domů | 61 | 74 | 88 | 93 | 107 | 117 | 144 | 134 | 128 | 122 | 116 | 131 | 130 | 136 | 143 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1979 byly Struhy samostatnou obcí, nejprve v okrese Mladá Boleslav, ale v roce 1950 v okrese Nymburk a od roku 1960 opět v okrese Mladá Boleslav. Od 1. ledna 1980 jsou částí obce Čachovice v okrese Mladá Boleslav. V letech 1850–1880 k obci patřily Čachovice.[7]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Do vesnice je příjezd po silnici III. třídy č. 3325 Čachovice–Struhy. Ostatní komunikace do sousedních vesnic (Lipník, Újezdec, Bor) nejsou ve správě Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje. Vesnicí vedou dvě cyklotrasy. Ze západu cyklotrasa 8417 Lipník–Dobrovice, ze severu cyklotrasa 0038 Dražice–Čachovice, která pokračuje cyklostezkou Taxis.
Spolky
[editovat | editovat zdroj]Ve vsi je aktivní fotbalový oddíl TJ Sokol Struhy. Místní Rybářský spolek Struhy pečuje o chov ryb v Polním rybníku a reguluje rybolov na rybníku. V budově Mateřské školy Struhy je Hernička poskytující dětem prostor pro vzájemné setkávání a využití volného času.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého. Petra a Pavla, raně barokní stavba z konce 17. století s vnitřním vybavením z druhé poloviny 18. století.[8] Kostel je jednolodní stavba s věží na půdorysu čtverce. Stojí na návrší uprostřed vesnice na jižní straně rozlehlé návsi.
- Jednopatrová budova s barokními klenbami v bývalém panském dvoře na místě zaniklé tvrze.
- Zbytky mlýnského náhonu a bývalý mlýn, (dnes zcela přestavěný), na odbočce cesty do Boru.
- Secesní hřbitovní brána
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Petra a Pavla
Zbytky zaniklého mlýnského náhonu
Pohled na náves
Chalupa na návsi
Mateřská škola
Fotbalové hřiště
Secesní hřbitovní brána
_kostel_sv._Petra_a_Pavla.jpg)
_starý_mlýnský_náhon.jpg)
_náves.jpg)
_chalupa.jpg)
_škola.jpg)
_hřiště.jpg)
_hřbitovní_brána.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16. ISBN 80-250-1310-3. S. 132.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1616. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 542, 59.
- ↑ Sedláček August: Hrady, zámky a tvrze království Českého, X. díl, Boleslavsko, Struhy str. 344.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŘEHOUNEK Jan: Osudové okamžiky – Sto let vojenského výcvikového prostoru Milovice-Mladá, Jan Řehounek – Kaplanka, Nymburk 2013, ISBN 978-80-87523-05-6
- SEDLÁČEK August: Hrady, zámky a tvrze království Českého, X. díl, Boleslavsko, Praha 1932
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Struhy na Wikimedia Commons - Struhy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
