Městská jatka (Ostrava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Městská jatka v Moravské Ostravě
Former slaughterhouse in Ostrava, Czechia 01.jpg
Účel stavby

V současné době probíhá rekonstrukce pro PLATO Ostrava

Základní informace
Slohhistorismus, purismus, secese
ArchitektiWalter Frese, Oskar Mratschek, Anton Möller
Výstavba1881
Přestavba1890–1893, 1902–1903, 1927–1928, 1932
Materiálrežné cihelné zdivo
Současný majitelstatutární město Ostrava
Poloha
AdresaOstrava-Moravská Ostrava a Přívoz, Česko, ČeskoČesko Česko
UlicePorážková 3204/28
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky13005/8-3056 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská jatka v Moravské Ostravě je areál bývalých jatek, složený z budov z režného neomítaného zdiva s dominantní věží, který byl vystavěn v roce 1881, upravován v roce 1890 a dále modernizován v letech 1924–1927.[1] Provoz byl ukončen ve 2. polovině 20. století.[1] Autory staveb jsou Walter Frese, Oskar Mratschek a Anton Möller.[2] Od roku 2020 probíhá konverze objektu pro městskou galerii PLATO Ostrava podle návrhu polského studia KWK Promes Roberta Konieczného.[3]

V roce 1987 byla věž někdejší chladírny na základě rozhodnutí Okresního národního výboru v Ostravě ze dne 27. 12. 1987 zapsána do seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 3056.[4][5] Dne 27. 7. 1994 byla celá budova na parc. č. 1951 (věž i veškeré objekty k ní přiléhající) Ministerstvem kultury České republiky znovu prohlášena za kulturní památku pod rejstříkovým číslem 13005/8-3056.[6][5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

1881–1989[editovat | editovat zdroj]

Výstavbu jatečních budov zahájilo město Ostrava na nároží současné Stodolní a Porážkové ulice na počátku 80. let 19. století v místě trhu s vepřovým dobytkem,[7] tehdy na místě vzdáleném od obydlených čtvrtí.[8] Vznik nového jatečního komplexu souvisel s intenzivním průmyslovým rozvojem, přílivem pracovních sil a také s hygienickými důvody.[7][8] Se zahájením provozu jatek ve městě vstoupil v platnost zákaz domácích porážek.[7][8] Cílem ostravských radních bylo především povinně soustředit veškeré komerční porážky z celého městského obvodu na jedno místo, kde by zároveň porážený dobytek byl pod veterinární kontrolou.[8] V roce 1881 byly pod vedením stavitele Františka Jurečka postaveny chlévy pro jateční dobytek a malá dřevěná lednice, v níž se maso chladilo s pomocí ledu získávaného z rybníka za tratí.[8] Dobytek se porážel v upravených stájích nedalekého hostince ve Stodolní ulici.[7]

První modernizace jatek začala v roce 1890 (stavbu v letech 1890–1891 realizoval ostravský stavitel Clemens Hladisch, vnitřní zařízení dodala brněnská firma Brand & Lhuillier)[9] opět pod vedením stavitele Františka Jurečka.[8] Celý areál se rozrostl, postavila se chladírna s 21 boxy s již strojovým chlazením, přibyly nové stáje a objekt pro hovězí porážku (ten byl pro špatný stav zbořen v roce 2010). Díky tomu mohla být konečně zavedena i ústřední porážka dobytka na jednom místě, zároveň byl na jatkách již natrvalo zaměstnán městský veterinář pověřený ohlížením dobytka a zdravotní kontrolou masných produktů.[8] Po ukončení rekonstrukce v roce 1893 byla jatka označována jako nejmodernější na Moravě i ve Slezsku, někdy dokonce i jako jedny z nejmodernějších v celé rakousko-uherské monarchii.[9]

V letech 1902–1903 proběhla druhá vlna rozšíření a modernizace podle projektu Pražských akciových strojíren, postavena byla nová chladírenská hala s věží vysokou 20 metrů (tato architektonicky cenná stavba z režných cihel zůstala dominantou celého areálu až do současnosti).[7][8] Součástí přízemní haly bylo již 51 chladicích boxů, strojovna, dílna, kotelna a sklad uhlí. V třípatrové věži se nacházelo ochlazování vzduchu, dále vodojem a kondenzátor vlhkosti.[7][8] Jatka se dočkala nové vepřové porážky, rozšíření hovězí porážky, otevřené prodejní haly či skladu hovězích kůží.[7][8]

Do roku 1914 se postupně přistavovaly zejména chlévy, víceméně jednoduché železobetonové objekty, které vyplnily celý dostupný prostor v nejbližším okolí.[7] Areál se tak rozšířil do těsné blízkosti obytných domů, což vyvolávalo protesty jejich obyvatel proti zápachu a hluku.[7][8] Za první světové války lidé naopak jatka ocenili při zásobování obyvatelstva,[7] i když se již tehdy ukázalo, že citelně chybí mrazírna, a tak bylo nutno mražené maso dovážené z Argentiny skladovat v pronajaté budově městského pivovaru.[8]

V letech 1927–1928 byla provedena poslední modernizace městských jatek podle projektu německého architekta Waltra Frese.[8] Byla zbořena velká část původních objektů a na jejich místě vyrostl moderní komplex budov zahrnující novou chladírnu, mrazírnu a také masnou tržnici. Nová část byla krytou komunikační chodbou propojena s historickými objekty z konce 19. století.[8] Po přestavbě patřily ostravské jatky opět k nejmodernějším v zemi (z podnětu městské rady byl o nich v roce 1928 natočen Janem Stanislavem Kolárem propagační dokument s názvem „Vzorové moderní jatky“).[7][8]

Poslední a nevelké rozšíření areálu jatek proběhlo v roce 1932, kdy byl zastaven provoz sprchových lázní na rohu Stodolní a Porážkové a budova byla adaptována na byty pro zaměstnance.[7]

V roce 1951 byla jatka odebrána městu, znárodněna a začleněna do národního podniku Ostravský průmysl masný.[8] Až do roku 1965 zůstala na původním místě, kde fungovala jako potravinářský podnik. Poté se veškerý provoz přesunul do nového masokombinátu v městské části Martinov, a jatka přestala sloužit svému účelu. Areál využívaly následně technické služby města, poté i jiné organizace.[7][8] Bývalé jateční budovy sloužily mimo jiné jako garáže a sklady.[7] Celý areál od 70. let chátral, stejně jako upadala okolní městská čtvrť, která měla být podle tehdejšího územního plánu celoplošně asanována a nahrazena panelovou zástavbou. Díky změně územního plánu v 90. letech k tomu nedošlo.[7]

V roce 1987 byla věž někdejší chladírny na základě rozhodnutí Okresního národního výboru v Ostravě ze dne 27. 12. 1987 zapsána do seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 3056.[4][5]

1989–2016[editovat | editovat zdroj]

Chátrající městská jatka převzal v roce 1992 do své správy městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, který pro areál neměl vhodné využití.[7][8] V roce 1993 jatka včetně okolních pozemků o rozloze dvou hektarů prodal nadnárodní společnosti Bauhaus, která přislíbila, že kulturní památku opraví do dvou let, což se nestalo.[7][8] Prodejní smlouva mezi obvodem a společností totiž neobsahovala závazek rekonstrukce historických jatečních budov. Kulturní památku obehnal nový majitel plotem se zákazem vstupu, mj. rovněž památkářům.[7][8][10]

Bauhaus postavil vedle jatek hobbymarket a provedl rozsáhlou demolici navzdory nesouhlasu ostravských památkářů (padla k zemi historická aukční hala jatečných zvířat, která uvolnila místo parkovišti). Po demolici zůstala zachována stará chladírna z roku 1890, hovězí porážka z roku 1892, vepřová porážka a chladírna z roku 1902 s věž.[7][8] V roce 2006 se propadla střecha chladírny, opravená až po protestech veřejnosti a zájmu regionálních médií.[7][8] V roce 2010 musela být pro špatný technický stav zbořena hovězí porážka z roku 1892.[7][8] Firma se dlouhodobě snažila komplexní památkovou ochranu jatek zpochybnit, v roce 2015 ji ale potvrdilo Ministerstvo kultury ČR.[7]

Kauze jatek se dlouhodobě věnovala například novinářka Petra Sasínová.[7] Z veřejnosti pak od roku 2005 nezávislý klub Fiducia s majitelkou Ilonou Rozehnalovou, dále občanské sdružení Za starou Ostravu (Ilona Rozehnalová, pedagožka Olga Slámová, novinářka Marta Pilařová či teoretik umění Martin Strakoš), které mj. pořádalo protestní kampaň Bojkotuj Bauhaus – šance pro jatka![11] Na aktivity sdružení Za starou Ostravu navázal okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu, který mimo jiné připravil v roce 2015 happening Kulturní jatka?![12][13] včetně venkovní výstavy a instalace „zdi nářků“.[7]

V roce 2013 společnost Bauhaus svou prodejnu uzavřela[14] a nabídla zchátralá jatka k odkupu.[15] Podmínkou prodeje kulturní památky byl také prodej samotného hobbymarketu a okolních pozemků za 100 milionů korun.[15] Město projevilo o odkup zájem, nakonec se ale s firmou nedohodlo na přijatelných podmínkách.[16]

2016–2020[editovat | editovat zdroj]

V polovině roku 2016 nové vedení města Ostravy odkoupilo areál jatek i přilehlý hobbymarket s parkovištěm se záměrem vytvořit z jatek důstojné sídlo městské galerie současného umění PLATO Ostrava za 80 miliónů[17][18] (zastupitelstvo odkup schválilo s převahou jednoho hlasu).[7] Město na začátku roku 2017 vyhlásilo mezinárodní architektonickou soutěž na konverzi jatek,[19] v níž zvítězil návrh pražského ateliéru Petr Hájek Architekti.[20][21] S vítězem soutěže se však město nedohodlo na podobě smlouvy.[22][23] Do jednacího řízení bez uveřejnění na zpracování projektu, které následovalo po architektonické soutěži, se městu přihlásilo jen vítězné studio a polské studio KWK Promes Roberta Konieczného,[3][24] které se umístilo na třetím místě.[25] Studio, které bylo v soutěži na druhém místě, do jednacího řízení svůj projekt nepodalo. Konverze jatek se uskuteční podle návrhu Roberta Konieczného. Rekonstrukce objektu začala v roce 2020.[26]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b městská jatka - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  2. Show Object - Areál bývalých městských jatek. www.ostravskepamatky.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  3. a b MVR. Oprava historických jatek začne na jaře. Část objektu se kvůli špatnému stavu postaví znovu. Česká televize. 2020-02-20. Dostupné online. 
  4. a b Detail dokumentu - G0359822. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  5. a b c Moravská Ostrava, městská jatka. Národní památkový ústav [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  6. Detail dokumentu - G0118778. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  7. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y HALFAROVÁ, Hana. Historie městských jatek v Ostravě do roku 1989. Dostupné z: https://plato-ostrava.cz/cs/O-Nas.Text byl součástí materiálů k výstavě vítězných návrhů arch. soutěže na jatka, kterou pořádalo statutární město Ostrava a PLATO Ostrava v roce 2017.
  8. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w ŠERKA, Josef. Městské jatky v Moravské Ostravě. Krásná Ostrava. 2. 9. 2015, roč. 2015, čís. 03, s. 14–17. Dostupné online. 
  9. a b Porážková 3204, Městské jatky. encyklopedie.ostrava.cz [online]. [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. 
  10. Památkáři mapují stav bývalých ostravských jatek. Areál má šanci přežít. Ostrava [online]. 2016-10-02 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  11. Aktivisté vyzvali k bojkotu ostravského Bauhausu. Ostrava [online]. 2006-02-24 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  12. Archiweb - Ostravské okrášlení a křest: Kulturní jatka?!. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Happening upozorní na zchátralou památku. Lidé vyjdou na Tour de Jatka. iDNES.cz [online]. 2015-09-22 [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. 
  14. PLEVA, Martin. Bauhaus v Ostravě zavírá. Obchod i městská jatka jsou na prodej. Deník.cz. 2013-01-14. Dostupné online [cit. 2020-06-16]. (česky) 
  15. a b Bauhaus jedná o prodeji ostravských jatek. Ostrava [online]. 2012-11-01 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  16. Monika Horsáková: A zase ta jatka.... Ostrava [online]. 2014-10-12 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  17. Ostrava koupila budovu bývalých jatek. Bude z ní kulturní prostor. Radio Wave [online]. 2016-09-01 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  18. Začalo formální předávání bývalých jatek do majetku Ostravy. Ostrava [online]. 2016-08-24 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  19. Ostrava vyzve architekty k návrhům na rekonstrukci chráněných jatek. Ostrava [online]. 2017-01-26 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  20. JIŘÍČEK, Petr. Projekt Jatka zná vítěze. Je to ale konec příběhu?. Moravskoslezský deník. 2017-05-28. Dostupné online [cit. 2020-06-16]. (česky) 
  21. ČTK. Ostrava chystá přestavbu historických jatek, bude v nich sídlit městská galerie PLATO. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2017-05-04 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  22. Rekonstrukce budovy historických jatek v Ostravě se komplikuje. Ostrava [online]. 2017-10-15 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  23. Archiweb - Proměnu jatek v Ostravě brzdí spor o znění smlouvy. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  24. Přestavbu jatek v Ostravě povede polský architekt, město podepsalo smlouvu. iDNES.cz [online]. 2018-01-10 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  25. Ostravská jatka přestaví Konieczny. Vítěz soutěže Hájek se nedomluvil s městem. www.earch.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  26. Začala dlouho plánovaná přestavba historických jatek v centru Ostravy. Změní se v galerii. Česká televize. 2020-04-16. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]