Erdmunda Tereza z Ditrichštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu
Erb rodu moravských Ditrichštejnů
Erb rodu moravských Ditrichštejnů
3. kněžna z Lichtenštejna
Ve funkci:
5. duben 1684 – 16. června 1712
PředchůdceJohana Beatrix z Ditrichštejna
NástupceEleonora Barbora z Thun-Hohenštejna
Dvorní dáma císařovny
Ve funkci:
asi 1676 – 1681
PanovniceEleonora Magdalena Falcko-Neuburská

Narození17. dubna 1662
Úmrtí15. března 1737 (ve věku 74 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníLichtenštejnská hrobka ve Vranově u Brna
ChoťJan Adam I. z Liechtensteinu (1662–1712)
RodičeFerdinand Josef z Dietrichsteinu (1636–1698) a Marie Alžběta z Eggenbergu (1640–1715)
DětiMarie Terezie, provdaná Savojská (1694–1772)
Příbuzníbratr: Leopold Ignác z Dietrichsteinu (1660–1708)
bratr: Walter Xaver z Dietrichsteinu (1664–1738)
tchán: Karel Eusebius z Liechtensteinu (1611–1684)
teta a tchyně: Johana Beatrix z Dietrichsteinu (1625–1676)
děd: Maxmilián z Dietrichsteinu (1596–1655)
babička: Anna Marie z Liechtensteinu (1597–1640)
děd: Jan Antonín I. z Eggenbergu (1610–1649)
babička: Anna Marie Braniborsko-Bayreuthská (1609–1680)
praděd: Zikmund z Dietrichsteinu (1560–1602)
praděd: Jan Oldřich z Eggenberka (1568–1634)
strýc: Filip Zikmund z Dietrichsteinu (1651–1716)
bratranec: Ondřej Jakub z Dietrichsteinu (1689–1753)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtična
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erdmunda Tereza Marie Žofie hraběnka z Ditrichštejna a Mikulova (někdy uváděná také německy jako Edmunda nebo Erdmuth Maria Theresia von Dietrichstein-Nikolsburg, 17. dubna 166215. března 1737 Vídeň) byla příslušnicí mikulovské větve moravského šlechtického rodu Ditrichštejnů a dvorní dáma císařovny, provdaná kněžna z Lichtenštejna.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nejstarší dcera Ferdinanda Josefa z Ditrichštejna (1636–1698) a jeho manželky Marie Alžběty z Eggenbergu (1640–1715).

Asi v roce 1676, kdy jí bylo čtrnáct let, byla přijata jako dvorní dáma nové císařovny Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské (1655–1720), třetí manželky Leopolda I.[1] Byla dekorována zlatým klíčem, což znamená, že se stala komornicí (Kammerfräulein), a tak měla na rozdíl od jiných dvorních dam volný přístup až do ložnice císařovny.[2] Její společenské postavení podtrhuje fakt, že dokonce po svatbě měla privilegium navštěvovat císařský dvůr bez předchozího ohlášení.[3]

Po svém sňatku s lichtenštejnským knížetem Janem Adamem se pohybovala především na jižní Moravě v oblasti mezi Brnem, Vranovem u Brna, Lednicí, Valticemi a Vídní.

Jako padesátiletá ovdověla a poté se táhly nepříjemnosti s dědickým řízením, které vyústily v soudní spor.

Zemřela ve Vídni 15. března 1737 a byla pohřbena v Lichtenštejnské hrobce ve Vranově u Brna.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Podle svatební smlouvy měla být v případě smrti manžela zaopatřena panstvím Plumlov, jednorázově by dostala 25 tisíc zlatých a směla by obývat vyhrazené místnosti v Lichtenštejnském paláci ve Vídni.[4] Jako vdova trávila hodně času ve Vídni a vedle toho také v Judenau (zde založila špitál), Dietersdorfu, Kirchbergu a Weißenburgu (zde zaopatřila připravovanou fundaci chudobince), které jí odkázal manžel.[5] Jako vdova zakoupila statky Mainburg a Tragidist. V Puchenstubenu nechala postavit kostel svaté Anny (1727–1728). Na konci života pro ni pracovalo 62 úředníků a sloužících.[6]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Osmnáctiletá Erdmunda Tereza se 16. února 1681 ve Vídni provdala za svého bratrance Jana Adama I. z Lichtenštejna (30. listopadu 1657[7] nebo 16. srpna 1662 Brno – 16. června 1712 Vídeň) z karolinské pošlosti, pozdějšího třetího lichtenštejnského knížete, syna Karla Eusebia z Lichtenštejna (1611–1684) a jeho manželky Johany Beatrix z Ditrichštejna (1625–1676). Kvůli blízkému příbuzenství s Janem Adamem pár musel zažádat o papežský dispens a jako dvorní dáma musela získat svolení ke sňatku také od císařovny a císaře.

Porodila třináctkrát, ale jen sedm dětí (vyznačeny v textu tučně) se dožilo vyššího věku.[8] V níže uvedeném seznamu chybí dvě děti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOKÁČOVÁ, s. 294
  2. VOKÁČOVÁ, s. 299
  3. VOKÁČOVÁ, s. 348
  4. VOKÁČOVÁ, s. 331
  5. VOKÁČOVÁ, S. 365
  6. VOKÁČOVÁ, s. 366
  7. VOKÁČOVÁ, s. 677
  8. VOKÁČOVÁ, s. 343
  9. a b c d e f g VOKÁČOVÁ, s. 692

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. Kapitola Společnice jejího veličenstva, s. 288–367. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Johana Beatrix z Ditrichštejna
Znak z doby nástupu Lichtenštejnské kněžny
16841712
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Eleonora Barbora z Thun-Hohenštejna