Jan Kuna II. z Kunštátu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Kuna II. z Kunštátu
Pečeť Jana Kuny z Kunštátu z roku 1518
Pečeť Jana Kuny z Kunštátu z roku 1518

Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1530 – 1539 nebo 1540
Panovník Ferdinand I.
Předchůdce Jan IV. z Pernštejna
Nástupce Kryštof z Boskovic
Ve funkci:
1523 – 1524
Panovník Ludvík Jagellonský
Předchůdce Arkleb Trnavský z Boskovic
Nástupce Jan starší ze Šternberka a Holešova

Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství
Ve funkci:
1528 – 1529
Panovník Ferdinand I.
Předchůdce Arkleb Trnavský z Boskovic
Nástupce Kryštof z Boskovic

Úmrtí 1540
Choť Dorota ze Zástřizl
Rodiče Boček Kuna z Boleradic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kuna (II.) z Kunštátu († 1540) byl moravský šlechtic z boleradické větve rodu pánů z Kunštátu.

Jeho otcem byl Boček Kuna z Boleradic. První písemná zmínka o Janu Kunovi pochází z roku 1495. V roce 1503 byl ženatý, protože své manželce Dorotě ze Zástřizl zapsal věno na vsetínském panství. 19. listopadu 1506 při dělení rodového majetku získal města a hrady Rožnov a Vsetín, za které měl vyplatit svým bratřím podíl. V tomto období se již pohyboval v zemské správě. V roce 1503 se uvádí jako posel k zemským deskám, roku 1508 se poprvé zúčastnil zemského sněmu. V letech 15231524 a potom 15301539 byl moravským zemským hejtmanem. V letech 1528–1529 také působil jako nejvyšší komorník brněnské cúdy. V listopadu 1529 se účastnil obrany Vídně. Jan Kuna se jako úspěšný a bohatý muž snažil dále rozmnožovat své statky. Angažoval se v oblasti kolem Kyjova, spolu s bratry se podílel na správě vizovického kláštera a hradu Lukova.

Zemřel roku 1540.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

  • otec: Boček Kuna z Boleradic
  • manželka: Dorota ze Zástřizl
  • 1. bratr: Václav Kuna (1482–1487)
  • 2. bratr: Smil Kuna starší (1495–1547)
  • 3. bratr: Zikmund Kuna (1495)
  • 4. bratr: Čeněk Kuna II. (1495)
  • 5. bratr: Jindřich Kuna (1495–1553) probošt olomoucký
  • 6. bratr: Vilém Kuna z Kunštátu starší
  • 1. sestra: Ludmila (1506)
  • 2. sestra: Benigna (1506–1557)
  • 3. sestra: Markéta (1506)
  • 1. syn: Boček Kuna (1541–1548)
  • 2. syn: Jan Kuna (1540–1548)
  • 3. syn: Smil Kuna II. (1542–1574)
  • 4. syn: Čeněk Kuna III. (1542–1566)
  • 5. syn: Kryštof Kuna (1542–1580)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Miroslav Plaček, Peter Futák: Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu, Nakladatelství Lidové noviny, 2006, ISBN 80-7106-683-4
Předchůdce:
Arkleb Trnavský z Boskovic
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
15231524
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan z Pernštejna[zdroj?]
Předchůdce:
Jan z Pernštejna
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
15301540
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kryštof z Boskovic