Přeskočit na obsah

Hrad u Bílovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrad u Bílovic
Ostrožna s hradištěm od západu
Ostrožna s hradištěm od západu
Poloha
AdresaBílovice-Lutotín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Hrad u Bílovic
Hrad u Bílovic
Další informace
Rejstříkové číslo památky29743/7-5439 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrad u Bílovic je pravěké hradiště u obce Bílovice-Lutotínokrese Prostějov. Nachází se na pravém břehu říčky Romže v katastrálním území Bílovice asi tři kilometry od Lutotína nad železniční zastávkou Zdětín u Prostějova na trati Prostějov–Chornice. Archeologická lokalita s pozůstatky opevnění je chráněná jako kulturní památka.[1]

Pravěké sídliště bylo osídleno v neolitu příslušníky kultury s moravskou malovanou keramikou a v eneolitu lidem kultury s nálevkovitými poháry. Poslední stopy osídlení pochází z doby halštatské a patří platěnické kultuře.[2]

První nálezy z hradiště získali bílovičtí studenti v letech 1884–1885. Nejstarší archelogické výzkumy na lokalitě provedl Inocenc Ladislav Červinka roku 1898 a o rok později zde spolupracoval s Antonínem Gottwaldem. Ten se na hradiště vrátil roku 1924 ke společnému výzkumu s K. Dobešem. Roku 1983 byl částečně prozkoumán prostor mezi severovýchodní a jihozápadní částí příkopu a v roce 2001 byl prozkoumán val s částí vnitřního příkopu.[2]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]
Reliéfní pozůstatky opevnění

Hradiště s oválným půdorysem a rozlohou asi 1,5 hektaru se nachází na ostrožně nad pravým břehem Romže v nadmořské výšce okolo 335 metrů. Převýšení nade dnem údolí řeky dosahuje až šedesát metrů. Na jihozápadní straně, kde lokalitu obtéká bezejmenný potok, je převýšení jen okolo třiceti metrů.[2]

Opevnění se nachází ve spojovacím sedle na jižní a jihovýchodní straně a pochází z počátku středního eneolitu. Tvoří je dvojice deset metrů vzdálených valů s vnitřním příkopem širokým tři metry. Vnější val je menší, ale chrání také boční stranu ostrožny.[3] Archeologický výzkum odhalil, že vnitřní val je pozůstatkem dvou stavebních fází hradby. Starší opevnění tvořila pouze palisáda,[3] zatímco mladší stavební fáze měla čelní kamennou zeď, kterou zpevňovala konstrukce ze svislých dřevěných kůlů.[2] Stavba hradby však nebyla dokončena.[3]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-16]. Identifikátor záznamu 141137 : výšinné opevněné sídliště – Hrad u Bílovic. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d ČIŽMÁŘ, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 304 s. ISBN 80-7277-174-4. S. 79–80. Dále jen Čižmář 2004. 
  3. a b c SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Bílovice, s. 28. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]