Jaroslavice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslavice
Schloss jaroslavice.JPG
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 13. století
Přestavba 1567, 17301736
Další majitelé Althannové
Poloha
Adresa Jaroslavice, ČeskoČesko Česko
Ulice Zámecká
Souřadnice
Jaroslavice
Jaroslavice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 28368/7-6398 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek v Jaroslavicích na Znojemsku pochází ze 16. století. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Zároveň je veden na seznamu ohrožených památek.[2]

Možnou záchranu velmi cenné architektonické památky komplikuje nevyjasněné vlastnictví, o něž se vede několikaletý spor.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek v Jaroslavicích

Na místě zámku se původně nacházela dřevěná tvrz, později hrad, který je připomínán v  roce 1249 jako sídlo znojemského purkrabího Bočka z Obřan. Poté jej vlastnili páni z Lipé. V roce 1567 jej hrabě Scipio z Archu nechal přestavět na rozlehlý čtyřkřídlý renesanční zámek. V 17. století byl barokně upraven italským stavitelem Domenicem Martinellim. Autorem návrhu druhé barokní přestavby, která proběhla v letech 1730–1736, byl Joseph Emanuel Fischer von Erlach. Až do roku 1790 byl zámek v držení rodu Althannů.[3]

V roce 1835 zámek koupil hrabě Wilhelm Hompesch-Bollheim (1800-1861). V Jaroslavicích zemřel Ferdinand Hompesch-Bollheim (1843-1897), který byl na konci 19. století poslanec Říšské rady. Posledním majitelem zámku, který byl z rodu Hompesch-Bollheim, byl Pius Hompesch-Bollheim (1878-1914).[4]

Posledním soukromým majitelem před druhou světovou válkou byl od roku 1919 hrabě August von Spee.[5] Po válce připadl zámek státu, od roku 1949 do roku 1951 zde byl Tábor nucené práce pro ženy, kterých zde bylo internováno okolo 100.[6] Po zrušení TNP začala objekt využívat armáda.[7] V roce 1990 jej získala obec.[8]

Později zámek odkoupil rakouský lékař Sigurd Hochfellner. O zámek však zároveň usilují potomci hraběte von Spee. Nejprve to byla jeho dcera, hraběnka Felicita von Spee, po její smrti jeho vnukové. Hochfellner se proto obává do opravy zámku více investovat, ačkoli určité rekonstrukční práce už zahájil. Opravil např. místní kapli.[7]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Zámek si filmaři zvolili jako místo pro natáčení filmu Andělská tvář (2002) a seriálu Černí baroni (2003).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-04]. Identifikátor záznamu 139667 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Zámek Jaroslavice na Seznamu ohrožených nemovitých památek
  3. Jaroslavice [online]. Hrady.cz, 2004-11-20. Dostupné online.  cit. dle Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava
  4. MAŠEK, Petr. Modrá krev. 4. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 326 s. ISBN 978-80-204-2349-8. S. 111. 
  5. DUŠKOVÁ, Markéta. Chátrající zámky čekají na poslední šanci. Jinak hrozí, že se rozpadnou. idnes.cz [online]. 2018-12-18 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  6. Archiv bezpečnostních složek, fond 310, Velitelství Státní bezpečnosti. Sign. 310-46-7, str. 161
  7. a b Jaroslavice: Chátrající renesanční skvost dál ničí restituční spory. ČT [online]. 2014-5-24. Dostupné online. 
  8. Památky a místní zajímavosti [online]. Obec Jaroslavice. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]