Kostel svatého Františka z Assisi (Mikulov)
| Kostel svatého Františka z Assisi | |
|---|---|
 Zbytky kostela svatého Františka z Assisi v Mikulově | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Břeclav |
| Obec | Mikulov |
| Souřadnice | 48°48′24,71″ s. š., 16°38′22,8″ v. d. |
  Kostel svatého Františka z Assisi | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | mikulovský |
| Farnost | Mikulov na Moravě-sv. Václav |
| Zasvěcení | František z Assisi |
| Datum posvěcení | 22. srpna 1613 |
| Světitel | František z Ditrichštejna |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | severovýchod |
| Další informace | |
| Adresa | Mikulov, ul. Vrchlického 3 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Františka z Assisi je bývalý římskokatolický chrám v Mikulově v okrese Břeclav. Je součástí areálu tamního bývalého kapucínského kláštera, který se nachází v centru města, v ulici Vrchlického. Zbytky kostela jsou využívány jako Galerie Konvent.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Druhý nejstarší kapucínský klášter na Moravě vznikl zásluhou kardinála Františka z Ditrichštejna v Mikulově. Kapucíni zde začali na kardinálovo pozvání budovat koncem roku 1611 konvent na předměstí ve Valtické ulici, na naléhání měšťanů ale došlo k přesunu stavby do vlastního města. Dne 3. května 1612 byl položen základní kámen kláštera s kostelem v dnešní Vrchlického ulici. Díky rychlé stavbě byl chrám vysvěcen kardinálem Ditrichštejnem již 22. srpna 1613. Jednolodní bezvěžový kostel svatého Františka z Assisi měl typický styl řádové kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem a dlouhým odsazeným pravoúhlým kněžištěm. V roce 1784 postihl Mikulov velký požár, při kterém klášter s kostelem i s blízkou loretou, o kterou se kapucíni starali, vyhořel a byl řádovými bratry opuštěn. Areál konventu s klášterním kostelem byl rozprodán soukromým osobám, loretánský kostel svaté Anny byl v 19. století přestavěn na ditrichštejnskou hrobku. Z kostela svatého Františka z Assisi zůstal zachován přestavěný presbytář a část obvodových zdí lodě. Kněžiště je od prostoru bývalé lodě odděleno druhotně vystavěnou příčkou.[1] V letech 2001–2011 byl presbytář zrekonstruován a s opraveným zbytkem lodi bývalého kostela je využíván jako Galerie a kavárna Konvent.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri , 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 426–430.
- ↑ Kapucíni [online]. Galeriekonvent.wordpress.com [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Františka z Assisi na Wikimedia Commons
