Seznam památných stromů v okrese Blansko

Toto je seznam památných stromů v okrese Blansko, v němž jsou uvedeny památné stromy na území okresu Blansko.

Název ^{[* 1]}	Umístění	Druh ^{[* 2]}	Obvod [v cm]	Kód^{[* 3]} wikidata	Galerie	Poznámka
Babolecká lípa	Babolky 49°35′25″ s. š., 16°34′59″ v. d.	lípa velkolistá	&0000000000000281.000000281	106284 Q73601964	Kategorie „Babolecká lípa“ na Wikimedia Commons	Roste nad křižovatkou polních cest na východním okraji obce, místo setkávání občanů. Vysazena 28. října 1928 k 10. výročí založení Československa. V roce 2013 proveden zdravotní a redukční řez - potlačení kodominantní větve. V roce 2018 instalována bezpečnostní vazba a provedena redukce výmladků.
Dub u hradu Boskovice	Boskovice 49°28′53″ s. š., 16°39′39″ v. d.	dub letní	&0000000000000303.000000303	105206 Q26789726	Kategorie „Dub letní (Boskovice)“ na Wikimedia Commons	Nalézá se před hradem Boskovice na travnatém prostranství. Okolo vede červeně značená turistická stezka. V roce 2009 podstoupil strom zdravotní řez.
Jinan u zámeckého skleníku	Boskovice 49°29′6″ s. š., 16°39′41″ v. d.	jinan dvoulaločný	&0000000000000274.000000274	101090 Q26786627	Kategorie „Jinan dvoulaločný (Boskovice)“ na Wikimedia Commons	Před oranžérií, poblíž vstupu do parku z Hradní ulice.
Lípa u letního kina Boskovice	Boskovice 49°29′3″ s. š., 16°39′43″ v. d.	lípa velkolistá	&0000000000000515.000000515	106115 Q26790805		V zámeckém parku u letního kina na dohled od modře značené turistické stezky a naučné stezky Hradní okruh. V letech 2010 a 2011 byl proveden zdravotní řez a vazby. v roce 2016 pozorováno zhoršení zdravotního stavu. Kořenové náběhy u báze předělově ztloustlé, 3 kosterní větve měly obloukovitý růst s četnými kolmo vyrůstajícími sekundárními výhony. V horní části koruny dvě prosychající větve napadeny hmyzem. Na stromu parazituje hlíva. V kosterních větvích jsou dutiny.
Žižkova lípa/Zámecká lípa v Boskovicích	Boskovice 49°29′6″ s. š., 16°39′40″ v. d.	lípa malolistá	&0000000000000521.000000521	101109 Q10296052	Kategorie „Žižkova lípa (Boskovice)“ na Wikimedia Commons	Roste u zámku, okolo vede červeně značená turistická stezka a naučná stezka Hradní okruh. Osobitý habitus je výsledkem vývoje stromu: spíše než pravokořenný trojkmen se současný kmen jeví jako srostlý trojkmenný výmladek vzniklý pravděpodobně srůstem tří výmladků po odstranění (zániku) původního staršího kmene. Koruna se tak vyvíjí ve třech shlucích a jeví se jako řidší. V roce 2009 se výjimečně vyskytují suché větve vyšších řádů, zdravotní stav je na stupni 2 - zhoršený (se stabilizačními zásahy). V koruně je instalována dynamická vazba. Zřejmě se jedná o nejstarší strom v Boskovicích. Je posledním stromem z dnes již zaniklé aleje.
Tři smrky u Bukovinky	Bukovinka 49°18′31″ s. š., 16°48′13″ v. d.	smrk ztepilý (3)	275 306 348	101105 Q26779130	Kategorie „Tři smrky u Bukovinky“ na Wikimedia Commons	U lesní cesty z Bukovinky do Rakoveckého údolí nad potokem za hájenkou. Okolo vede modře značená turistická stezka.
Chmelova lípa v Drválovicích	Drválovice 49°33′46″ s. š., 16°39′17″ v. d.	lípa stříbrná	&0000000000000437.000000437	106505		Strom roste na hranici zahrady v blízkosti severního okraje obecní hasičské nádrže v Drválovicích a v blízkosti polní cesty jihovýchodně od Drválovic.
Habrůvecké smrky	Habrůvka 49°18′27″ s. š., 16°42′55″ v. d.	smrk ztepilý (2)	312 299	101106 Q26786636		Na severozápad od Habrůvky. Mohutné silně zavětvené exempláře.
Modřín troják u Habrůvky	Habrůvka 49°19′4″ s. š., 16°41′58″ v. d.	modřín opadavý	&0000000000000455.000000455	101112 Q15360324	Kategorie „Troják u Habrůvky“ na Wikimedia Commons	Strom je pozůstatek vytěženého modřínového porostu na hranici NPR Habrůvecká bučina. S výškou 58 metrů je dle veřejné databáze AOPK ČR nejvyšším památným stromem České republiky. Mohutný kmen se ve dvou metrech dělí na tři kmeny. Roste v zápoji.
Hrubá lípa	Jedovnice 49°21′1″ s. š., 16°45′24″ v. d.	lípa malolistá	&0000000000000523.000000523	104442 Q12020772	Kategorie „Hrubá lípa“ na Wikimedia Commons	Roste na severním okraji města v rohu oploceného pozemku, na konci ulice U hrubé lípy, přibližně 20 m od posledního domu. Okolo vede červeně značená turistická stezka a cyklistická trasa 507. V roce 2014 obsadil strom 4. místo v soutěži Strom roku.
Lípy u hřbitova v Jedovnicích	Jedovnice 49°20′48″ s. š., 16°45′25″ v. d.	lípa (28)		101104 Q26779127	Kategorie „Lípy u hřbitova v Jedovnicích“ na Wikimedia Commons	Stromy rostou v parku před vchodem do kostela svatého Petra a Pavla a na hřbitov. Okolo vede červeně značená turistická stezka. Původně vyhlášeno 32 stromů.
Štaudova lípa	Kněževes 49°35′17″ s. š., 16°25′18″ v. d.	lípa velkolistá	&0000000000000389.000000389	106466		Roste na horní hraně travnaté, mírně svažité plochy ve spojnici dvou účelových komunikací na severozápadním okraji obce.
Stromořadí Lažánky-Jedovnice	Lažánky 49°20′40″ s. š., 16°44′8″ v. d.	lípa malolistá javor jasan		101103 Q12056604	Kategorie „Stromořadí Lažánky-Jedovnice“ na Wikimedia Commons	Lemuje silnici Lažánky-Rudice-Jedovnice. Dnes je na místě už jen 181 z původních 205 stromů. V roce 2013 stromořadí zvítězilo v anketě Alej roku pořádané sdružením Arnika. Skrz alej prochází červeně značená turistická stezka a cyklistická trasa Srdcem jižní Moravy.
Klášterní jinan	Letovice 49°32′41″ s. š., 16°34′46″ v. d.	jinan dvoulaločný	&0000000000000277.000000277	106283 Q73601962		Nachází se v traktu klášterního dvora. Jde o vzrostlý jinan, který představuje jednu z hlavních pohledových dominant města.
Letovický buk †	Letovice 49°32′31″ s. š., 16°34′41″ v. d.	buk lesní	&0000000000000466.000000466	101110 Q26786646		Rostl v dolní části zámeckého parku. Uhynul v roce 2004 následkem napadení kořenového systému dřevokaznými houbami. Zrušovací rozhodnutí nedoručeno. Původní výška 26 metrů.
Lysický buk	Lysice 49°27′27″ s. š., 16°32′5″ v. d.	buk lesní	&0000000000000576.000000576	101108 Q26786641		Roste ve východní části PP Lysická obora. Strom se vyznačuje mohutným kmenem a náběhy, některé kosterní větve jsou odlomené, v koruně se vyskytují suché větve, na zbylém torzu odlomené kosterní větve (datum vylomení kosterní větve neznámé) se nachází plodnice troudnatce kopytovitého. Na kmeni ve výšce 3 m je dutina velikosti 20 cm, na kmeni se rovněž nachází podélná trhlina v 80 cm, zkouška poklepem signalizuje pevné dřevo.
Smrk J. E. Chadta - Ševětínského	Lysice 49°27′21″ s. š., 16°32′6″ v. d.	smrk ztepilý	&0000000000000419.000000419	101091 Q12055044	Kategorie „Smrk J. E. Chadta v Lysické oboře“ na Wikimedia Commons	Strom rostl na území PP Lysická obora ve svahu nad tenisovým hřištěm, v blízkosti školy. Na konci svého života měřil 35 metrů. Již v době vyhlášení památným stromem v roce 2004 byl suchý. V roce 2009 při zkoušce poklepem byla zjištěna dutina ve kmeni. Kmen byl v dolní polovině převážně bez borky. Vzhledem k množství požerků hostil četné druhy hmyzu vázané na dřevo v různém stupni rozkladu, na hmyz navazují svojí potravní aktivitou šplhavci. Na stromě byl nalezen Korálovec jedlový , bělochoroš hořký, bělochoroš modravý, troudnatec pásovaný a kropilka rosolovitá. Smrk padl v létě 2011. Od té doby je na místě jen odvětvené torzo. Strom nese jméno významného letníka a historika Jana Evangelisty Chadta-Ševětínského.
Duby v mladkovském táboře	Mladkov u Boskovic 49°29′29″ s. š., 16°37′25″ v. d.	dub letní, dub zimní (5)		106538		Rostou v západně orientovaném svahu v okolí zbouraných budov v areálu bývalého pracovního tábora Heidelberg.
Duby v Hrbatých	Nýrov 49°30′47″ s. š., 16°34′ v. d.	dub letní (2) dub zimní (1)	412 335	106377		Stromy rostou na okraji lesního porostu na JV hranici katastru obce Nýrov, v sousedství pole severně od komunikace ze Sebranic do Nýrova s vedenou cyklotrasou.
Jilm ve Skočově Lhotě	Skočova Lhota 49°36′24″ s. š., 16°38′55″ v. d.	jilm horský	&0000000000000513.000000513	101114 Q26786650	Kategorie „Jilm ve Skočově Lhotě“ na Wikimedia Commons	Roste na východním okraji obce. Hlavní větvení je tlakové, aktuálně dochází k jeho rozlamování, rána je přímo vystavená zatékání dešťových srážek. V roce 2010 provedena stabilizace úžlabí a redukční řez.
Lípa u Hřebenáče	Sloup 49°24′36″ s. š., 16°44′12″ v. d.	lípa malolistá	&0000000000000494.000000494	101107 Q26786639	Kategorie „Lípa u Hřebenáče“ na Wikimedia Commons	Roste nedaleko vchodu do Sloupsko-šošůvských jeskyní a skalního útvaru zvaného "Hřebenáč". Okolo vedou cyklotrasy 5, EV9 a Greenway K-M-V. Jde o exemplář výjimečného vzrůstu a krajinnou dominantu. Strom se dvakrát vidličnatě větví.
Salmovy lípy	Sloup 49°24′57″ s. š., 16°44′19″ v. d.	lípa malolistá (2)	357 378	101097 Q26779124	Kategorie „Salmovy lípy“ na Wikimedia Commons	Lípy rostou na hřbitově v rohu u zdi ohraničující část hřbitova určenou pro členy starohraběcího rodu Salm-Reifedschiedt na dohled od cyklotrasy 505. Kmeny obou exemplářů se roztrojují.
Babyka u Suchdolu	Suchdol 49°23′30″ s. š., 16°43′41″ v. d.	javor babyka	&0000000000000316.000000316	105791 Q26790369	Kategorie „Babyka u Suchdolu“ na Wikimedia Commons	Roste na bývalých pastvinách na dohled od zeleně značené turistické stezky mezi obcí a NPR Vývěry Punkvy.
Borovice u Pekla	Suchdol 49°23′15″ s. š., 16°43′4″ v. d.	borovice lesní	&0000000000000271.000000271	105792 Q26790370	Kategorie „Borovice u Pekla“ na Wikimedia Commons	Na okraji strže Peklo v enklávě drobných louček a křovinatých porostů nedaleko hranice NPR Vývěry Punkvy. Výška 14 metrů.
Hruška u Zouharova závrtu	Suchdol 49°23′21″ s. š., 16°43′19″ v. d.	hrušeň obecná	&0000000000000280.000000280	105794 Q26790372	Kategorie „Hruška u Zouharova závrtu“ na Wikimedia Commons	Na okraji obce ve volné krajině u polní cesty mezi loukami u Zouharova závrtu.
Novodvorská alej	Vavřinec 49°22′39″ s. š., 16°42′56″ v. d.	lípa malolistá lípa velkolistá		101102 Q12041125	Kategorie „Alej (Nové Dvory)“ na Wikimedia Commons	Alej lemuje zeleně značenou turistickou cestu od osady Nové Dvory ke zřícenině hradu Blansek. Původně bylo vyhlášeno 60 stromů, dnes 56 živých, 3 trsy výmladků, 1 torzo a 6 mezer po odumřelých stromech. Alej nechal zasázet počátkem 19. století majitel blanenského panství Hugo František Salm. V roce 2011 zvítězila Novodvorská alej v anketě občanského sdružení Arnika Alej roku. V roce 2012 vyhrála lípa z Novodvorské aleje v soutěži Strom roku.
Vavřinecká lípa	Vavřinec 49°24′7″ s. š., 16°43′13″ v. d.	lípa malolistá	&0000000000000307.000000307	105793 Q26790371	Kategorie „Vavřinecká lípa“ na Wikimedia Commons	V centru obce v blízkosti požární nádrže. Okolo vede zeleně značená turistická stezka.
Opatovická borovice	Velké Opatovice 49°36′37″ s. š., 16°40′11″ v. d.	borovice černá rakouská	&0000000000000459.000000459		Kategorie „Vavřinecká lípa“ na Wikimedia Commons	Dominanta zámeckého parku ve Velkých Opatovicích. Samostatně nevyhlášena jelikož je chráněn celý park. V roce 2014 zvítězila v soutěži Strom roku.
Opatovická lípa	Velké Opatovice 49°36′39″ s. š., 16°40′12″ v. d.	lípa velkolistá	&0000000000000953.000000953	101113 Q12042764	Kategorie „Opatovická lípa“ na Wikimedia Commons	Roste v zahradě u Opatovického zámku. V roce 2012 jí byl Nadací Partnerství udělen titul Strom hrdina. Původní koruna a kmen byly z valné části zničeny vichřicí roku 1988 a potom zapáleny vandaly. Až do této doby byla největší žijící lípou velkolistou v Jihomoravském kraji. Většina větví musela být odstraněna. Kmen je rozdělený na dvě samostatné části, které omladily a jsou velmi vitální. Levá část je podepřená.
Dřín u Vilémovic	Vilémovice 49°22′7″ s. š., 16°44′23″ v. d.	dřín obecný	&0000000000000050.00000050	106285 Q73601968	Kategorie „Dřín u Vilémovic“ na Wikimedia Commons	Roste na dohled silnice do Suchého žlebu, mezi Vilémovickou a Macošskou strání. Po silnici vede cyklistická trasa 5. Dřín je pozoruhodný svými rozměry a vzrůstem. Sestává z více než 100 kmenů, které jsou součástí společného polykormonu.
Tis u Macochy †	Vilémovice	tis červený	&0000000000000245.000000245			Informace o stromu zveřejnil Jan Evangelista Chadt-Ševětínský v časopise háj roku 1910. Tehdy byl již tis zaniklý, zničený bleskem. Více v samostatném článku.
Vilémovské lípy	Vilémovice 49°21′43″ s. š., 16°44′53″ v. d.	lípa velkolistá (7)		101095 Q26779122	Kategorie „Vilémovské lípy“ na Wikimedia Commons	Rostou středu obce kolem kaple svatého Petra z Alkantary. Dnes je na místě již jen 7 z původně 9 vyhlášených stromů.