Korálovec jedlový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKorálovec jedlový
alternativní popis obrázku chybí
Korálovec jedlový (Hericium flagellum)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
Třídarouškaté (Agaricomycetes)
Řádholubinkotvaré (Russulales)
Čeleďkorálovcovité (Hericiaceae)
Rodkorálovec (Hericium)
Binomické jméno
Hericium flagellum
(Scop.: Fr.) Pers., 1794
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korálovec jedlový (Hericium flagellum) je houba, kterou můžeme najít v lesích ČR převážně od srpna do prosince. Roste na odumřelých kmenech jedlí, méně na kmenech smrků. Větší výskyt lze očekávat v lesích vyšších poloh nebo v pralesovitých oblastech – Boubínský prales, Žofínský prales. V České republice je známo celkem 148 lokalit výskytu, z toho 40 z poslední doby. Je uveden v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii NT – téměř ohrožený druh.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Hericium alpestre Pers., (1825)
  • Manina flagellum Scop., (1772)
  • Clavaria reisneri Velen.
  • Clavicorona reisneri (Velen.) Corner
  • Dryodon alpestris (Pers.) Pilát
  • Hericium abietis f. alpestre (Pers.) D. Hall & D.E. Stuntz
  • Hericium stalactitium Schrank
  • Martella alpestris (Pers.) Kuntze

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plodnice od báze větvené, dorůstají v průměru až 40 cm. Barva bílá ve stáři žlutookrová. Tvar plodnice kulovitá nebo vejčitá.

Třeň je nepatrný a mnohonásobně se dělí ve větévky.

Ostny jsou cca 2 cm dlouhé, z jednoho místa jich vyrůstá více najednou.

Dužnina je měkká, má jemnou chuť a nevýraznou vůni.

Výtrusný prach je barvy bílé. Výtrusy jsou hladké, bezbarvé a oválné. O velikosti 5-8 × 4,5-6 µm.

Často dochází k záměně s korálovcem bukovým. Mezi hlavní makroskopický rozlišovací znak náleží charakter růstu ostnů, jež jsou u korálovce jedlového rozmístěny toliko na koncích větviček; jsou také vodorovnější a delší. Dalším odlišným znakem je substrát, na němž roste.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

S úbytkem nejčastější hostitelské dřeviny – jedle, ubývá i této houby v českých lesích. Proto je doporučeno ji nesbírat, i když je jedlá.

Látka vyskytující se v dužnině (erinacin E) se využívá v lékařství.

Způsobuje bílou hnilobu jedlového dřeva, patří tak mezi dřevokazné houby.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]