Mělnická kotlina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mělnická kotlina
Soutok Labe s laterálním kanálem u Mělníka

Nejvyšší bod 247 m n. m. (Dřínov)
Rozloha 428 km²
Střední výška 179 m n. m.

Nadřazená jednotka Středolabská tabule
Sousední
jednotky
Nymburská kotlina
Českobrodská tabule
Jizerská tabule
Dolnooharská tabule
Podřazené
jednotky
Lužecká rovina
Staroboleslavská rovina
Všetatská pahorkatina
Labsko-vltavská niva
Vojkovická rovina
Kostelecká rovina
Čelákovická pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny slínovec, jílovec, prachovec, sediment
Povodí Labe, Vltava
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VIB-3C

Mělnická kotlina je geomorfologický podcelek v severozápadní části Středolabské tabule ležící v okresech Mělník, Nymburk, Mladá Boleslav a Praha-východ Středočeského kraje a v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Vltavská niva u Kralup
Labská niva u Brandýsa

Území podcelku se rozkládá zhruba mezi městy Kralupy nad Vltavou na západě, Liběchov na severu, Lysá nad Labem na východě a Český Brod na jihovýchodě. Dále do podcelku zasahují, nebo zcela uvnitř leží města Mělník, Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Čelákovice.

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Je to plochá erozně denudační sníženina při dolním toku Vltavy a přilehlém úseku středního Labe (nad ústí Jizery). Je tvořená převážně turonskými vápnitými jílovci, slínovci a prachovci, většinou zakrytými čtvrtohorními říčními sedimenty. Vyznačuje se převážně akumulačním reliéfem středopleistocenních a mladopleistocenních říčních teras a údolních niv. Leží zde královské město Mělník s nápadnou kostelní věží. Jsou zde rozsáhlé pískovny (opuštěné, zavážené různým odpadem popř. využívané pro rekreaci aj.).[1]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Podcelek Mělnická kotlina (dle značení Jaromíra Demka VIB–3C) náleží do celku Středolabská tabule. Dále se člení na okrsky Lužecká rovina (VIB–3C–1) na severozápadě, Staroboleslavská rovina (VIB–3C–2) v centru a na východě, Všetatská pahorkatina (VIB–3C–3) na severu, Labsko-vltavská niva (VIB–3C–4) protínající jednotku, Vojkovická rovina (VIB–3C–5) na západě, Kostelecká rovina (VIB–3C–6) na jihu a Čelákovická pahorkatina (VIB–3C–7) na jihovýchodě.[1]

Podle členění Balatky a Kalvody[2] má Mělnická kotlina jen 3 okrsky, které jsou územně rozsáhlejší (Lužecká kotlina, Staroboleslavská kotlina, Všetatská pahorkatina).

Kotlina sousedí s dalšími podcelky Středolabské tabule (Nymburská kotlina na východě a Českobrodská tabule na jihu) a s celky Jizerská tabule na severu a Dolnooharská tabule na západě.[1]

Kompletní geomorfologické členění celé Středolabské tabule uvádí následující tabulka:

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem Mělnické kotliny je Dřínov (247 m n. m.).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]