Olomoucká radnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Olomoucká radnice
Olomouc-radnice2009.jpg
Základní informace
Sloh gotická architektura
Poloha
Adresa Olomouc, ČeskoČesko Česko
Ulice Horní náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 13605/8-3602 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olomoucká radnice je radnice na Horním náměstí v Olomouci.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Renesanční schodiště s lodžií na východní straně

V roce 1261 udělil český král Přemysl Otakar II. městu privilegium, které umožňovalo výstavbu obecního domu. Následně pak v roce 1378 povolil moravský markrabě Jošt Lucemburský stavbu (tehdy gotické) budovy radnice, u které byl ve stejném roce položen i první základní kámen, čímž začala její výstavba. Společně se stavbou radnice byla založena i městská rada a k budově byla připojena tržnice, ze které městu plynuly poplatky.

Tehdy ještě dřevěná provizorní stavba radnice byla realizována během let 1410–1411, ale k roku 1415 byly zastaveny další stavební práce, protože peníze šly na obranu města před husity. Asi roku 1417 radnice vyhořela a tak až v roce 1420 byla dokončena základní stavba kamenné budovy radnice (podle tradice již tehdy včetně orloje, ovšem první zmínka o něm je z roku 1519 v humanistické skladbě Štěpána Taurina). Ve 40. letech 15. století byly obnoveny přerušené práce a došlo ke zastřešení věže, vlastní stavba byla definitivně ukončena roku 1443.

Ovšem už 1474 došlo k rozsáhlé přestavbě radnice, bylo postaveno druhé patro: vybudován velký slavnostní gotický sál a místnost pro orloj. Roku 1488 byla dokončena kaple sv. Jeronýma, která byla žehnána (tzn. vysvěcena) v roce 1491. Kolem roku 1500 byl na jižní straně radnice umístěn pranýř. V roce 1529 byla radní síň přestavěna a byl osazen východní portál. Roku 1591 kameník Hans Jost postavil manýristickou lodžii a v letech 1601–1607 byla stavba ukončena zvýšením věže na dnešních 75 m a renesančním arkádovým ochozem na věži.

V letech 1849 až 1901 byla radnice sídlem krajského soudu a dalších státních institucí, samospráva města včetně rady a starosty mezitím sídlila v blízkém Edelmannově paláci. Barokní úpravy byly odstraněny během rekonstrukce z let 1898–1904, po níž se obecní orgány opět do radnice vrátily. Orloj byl ale poškozen událostmi na úplném konci druhé světové války a proto byl v letech 1947–1955 kompletně přebudován Karlem Svolinským ve stylu socialistického realismu. V 90. letech 20. století došlo na rekonstrukci střech, fasád a arkýře a v letech 2017–2018 pak ke komplexní opravě a restaurování celé budovy.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Gotická budova radnice je z roku 1378. Má goticko-renesanční věž vysokou 75 m, gotické chodby, velký sál, kapli sv. Jeronýma, gotický arkýř kaple na jižní straně a kašnu Hygie na západní straně. Renesanční úpravy jsou z 16. a 17. století: lodžie a portál, arkádový ochoz na zvýšené věži. Na radnici se též nachází olomoucký orloj z roku 1420, současná podoba orloje je od Karla Svolinského.

Kaple sv. Jeronýma[editovat | editovat zdroj]

Historie kaple[editovat | editovat zdroj]

Kaple sv. Jeronýma vznikla při přestavbě radnice v prvním patře budovy a její výstavba byla ukončena v roce 1488. Později v roku 1491 byla vysvěcena. Kaple byla vystavěna až v období pozdní gotiky, což je ve srovnání s ostatními královskými městy poměrně pozdě, a proto se spekuluje o existenci dřívější kaple sv. Vavřince, která se měla nacházet taktéž v prvním patře při schodišti. Zde se dochoval svorník v podobě beránka, což by nasvědčovalo existenci nějakého sakrálního prostoru. Ovšem co se pramenných zmínek týče, nedochovali se žádné dokumenty ohledně výstavby nebo vysvěcení této kaple.

Vnější kamenosochařská výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Vnější část kaple tvoří tři strany pětibokého presbytáře, který je vysunut z jižní fasády východního křídla radnice v podobě arkýře z kamene, ve výšce dvou pater. Celý arkýř spočívá na ramenou vousatého muže, který je považován za autora stavby. Ve spodní části arkýře je také erb Pánů ze Švábenic. Je zde očividná snaha o symetrii. Spodní sokl je členěn přetínanými pruty, na něž navazují čtyři přípory po stranách. V horní části jsou chrliče se zvířecími motivy a bohatě zdobené baldachýny. Nad chrliči jsou tři obdélníková pole, v nichž se nachází kružbový motiv, motiv kosočtverců a motiv půlkružnice doplněné o esovité útvary. V nejvyšší části arkýře je vodorovný pás s vegetabilní výzdobou.

Vstupní gotický portál a malba Posledního soudu

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Půdorys lodi kaple má tvar nepravidelného lichoběžníku, na který navazuje pětiúhelníkový závěr. Ten v podobě arkýře se sochařskou výzdobou vystupuje ze zdi východního radničního křídla. Polygonální závěr je od hlavní lodi oddělen vítězným obloukem, v jehož spodní části se nachází nízký parapet.

Klenba lodi kaple je síťová švábského typu. Na výstavbě kaple se totiž významně podílel jistý Zikmund Kalivoda ze Švábenic, který byl duchovním správcem kostela sv. Mořice, do jehož obvodu spadala také správa kaple sv. Jeronýma. Zikmund prodal část svého majetku ve městě a založil mešní nadaci, díky které získal potřebný obnos peněz na konaní pravidelných bohoslužeb pro městskou radu, ale také pro olomoucké vězně. Díky jeho zásluhám mohl také značně ovlivnit výzdobu interiéru. Na vliv Zikmunda Kalivody odkazuje také erb pánů ze Švábenic v podobě rozletité střely (čtyři střely, které jsou spojeny prázdným kruhem a jejich hroty směřují do stran), který se nachází na arkýři.

Síťová klenba je tvořena dvěma pěticemi paralelně vedených žeber. Část žeber vybíhá z konzol, které jsou odsazeny od zdi, aby aspoň z části napravily nepravidelnost půdorysu. Naopak žebra směřující k arkýři vybíhají přímo ze stěny o něco výše, než jsou uloženy konzoly. Hlavní diagonálně vedená žebra spočívají na konzolách v podobě staršího a mladšího muže. Předpokládáme, že se jedná o stavitele, který tyto konzoly vytvořil. Obě podobizny mají jakýsi překvapený výraz, který naznačují především pootevřená ústa. Žebra jsou uprostřed kaple spojena svorníkem v podobě orlice, která je dodnes ve znaku města Olomouce. Do kaple vedou dvoukřídlé dřevěné dveře, které jsou vsazeny do nálevkovitého vstupního portálu s lomenými oblouky.

Výmalba kaple[editovat | editovat zdroj]

Gotické nástěnné malby, které se nachází v čelech klenebních polí, zobrazují náboženské scény. Na východní stěně je malba Kalvárie a zobrazení Bolestného Krista a sv. Jana Křtitele. V západní části potom sv. Jana Evangelisty na Patmu a v neposlední řadě sv. Jeronýma a Nanebevzetí Panny Marie. Na protilehlé straně arkýře, tedy nad vstupem do kaple byla zhotovena malba Posledního soudu, která měla všem, kdož stáli v čele města a kázali v této kapli připomínat jejich odpovědnost před tváří Boží. Nad vyobrazením Posledního soudu je napsán letopočet 1488, tedy rok, kdy byla kaple dokončena.

Vstupní portál[editovat | editovat zdroj]

Do kaple se vstupuje gotickým vstupním portálem s lomeným obloukem. Na dřevěných dveřích s výplňovými kazetami se nachází ornament v podobě tzv. jeptišek, čímž vzniká jakýsi odkaz na kamennou kružbu v oknech na protější straně. Nad dveřmi je tympanon se slepou kamennou kružbou ve tvaru čtyřlistu a s náznakem motivů plaménkové gotiky.

Presbytář[editovat | editovat zdroj]

Klenba presbytáře je na první pohled propracovanější. Jedná se o mistrovské dílo, které patří k nejpozoruhodnějším architektonickým kreacím pozdní gotiky v zemích České koruny. Žebra vybíhají ze čtyř konzol, které se nachází na pilířích mezi okny. Svazek těchto žeber se směrem vzhůru navzájem kříží (a to už v prostoru mezi okny). Žebra se poté dále rozdvojují. Charakteristické je také vzájemné přetínání dvojic žeber. Ve vrcholu je neukončená hvězda se čtyřni cípy z kroužené klenby. Tato raná kroužená klenba je považována za jednu z prvních tohoto druhu severně od řeky Dunaj. Na jednotném dojmu prostoru se také podílí propojený motiv každé z okenních kružeb. Na prostředním okně je vytvořena dekorativní srdcová kružba a na postranních oknech se nachází esovité útvary. Okna jsou trojdílná a oddělena od sebe pouze čtyřmi pasy.

Obřadní sál radnice[editovat | editovat zdroj]

Křížová klenba v obřadním sálu

Radniční sál v prvním patře severního traktu pochází z první poloviny 15. století z období pozdní gotiky. Původně byl zaklenut devíti klenebními poli, ale při historizující přestavbě v letech 1902 -1904 byl zkrácen na pouhých šest klenebních polí. V této době také malíř Karel Wild z Vídně vytvořil nástěnné malby v tomto slavnostním sále. MUDr. Hans Kux, jakožto tehdejší archivář a historik vybral významné události z olomouckých dějin, které jsou zde dodnes vyobrazeny. Na východní stěně naproti vstupu do slavnostního sálu je pohled na město Olomouc. Na jižní straně je zobrazen Přemysl Otakar II., který předává zakládající listinu olomoucké radnice olomouckým radním. U vstupu pro představitele radnice jsou 4 erby a nad dveřmi duplikát kodexu Václava z Jihlavy. Dále je zde vyobrazen Rudolf Habsburský, který u Ivančic potvrdil dosavadní olomoucká privilegia. Další malba zobrazuje sjednocení trojspolku Litovle, Uničova a Olomouce v roce 1469. Naproti malby města nad vstupem pro občany jsou pruská vojska, která obléhala olomouckou pevnost.

Klenba sálu je křížová. Každá jednotlivá konzola, z níž vybíhají žebra klenby hruškovitého průřezu má jinou reliéfní výzdobu. Většina z konzol má florální či zoomorfní motiv (ještěrka, orlice, lev). Na několika konzolách se také nachází erby.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • SIMEK Marie-Christine, Architektura a kamenosochařská výzdoba radniční kaple sv. Jeronýma v Olomouci, Bakalářská diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Filosofická fakulta, 2014 -https://theses.cz/id/bjeg8y/Bakalarska_prace.pdf
  • Mlčák, L., Průvodce Olomoucí ; Olomouc, 2012
  • Statutární město Olomouc, radnice a orloj; Olomouc 2017 - informační letáček

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama[editovat | editovat zdroj]

360° panoramatický pohled na město z radniční věže
360° panoramatický pohled na město z radniční věže