Zvonkohra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zvonkohra v Brodku u Přerova
Orchestrální trubicové zvony

Zvonkohra nebo také zvonohra je bicí hudební nástroj respektive zvláštní hudební stroj jehož každý tón je vytvářen vlastním zvonem či zvoncem. Tyto zvonce jsou rozezvučeny buď pomocí kladívek nebo důmyslným systémem provázků, které jsou vedeny od klaviatury ke zvonu, případně jsou napojeny na pneumatický, či elektrický rozvod. Zvonkohra patří mezi idiofony. Moderní zvonkohry mohou být také ovládány programově na dálku prostřednictvím počítačů a za pomoci elektrického, pneumatického či kombinovaného pohonu zvonů.

Menší nástroje, hrající v orchestru, používají namísto zvonů tradičního tvaru kovové tyče nebo trubice.

Malé zvonkohry[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální zvonkohra

Nejmenší "zvonkohry" - metalofony - mají místo zvonků kovové obdélníkové destičky, uspořádané v řadách, podobně jako kameny xylofonu. Rozeznívají se paličkami drženými v rukách nebo kladívky spojenými s klaviaturou. Rozsah zvonkohry používané v orchestru bývá 2 - 3 oktávy. Větší (stabilní) nástroje často používají zvony zjednodušeného tvaru - cymbály - zhruba tvaru duté kulové úseče (jako dveřní elektrické zvonky). V symfonickém orchestru mají své trvalé místo zvony tubulární či tyčové, provedené z oceli, skladné, avšak jejich zvuk je oproti skutečným bronzovým zvonům značně ochuzen.

Velké zvonohry[editovat | editovat zdroj]

Velké nástroje bývají označovány jako zvonohry. Zvonohry jsou velmi oblíbeny v západní Evropě, zejména Velké Británii, Belgii a Nizozemí, kde se zvonohry dodneška vylepšují. U nás nemají zdaleka takovou tradici, avšak právě proto je pražská loretánská zvonkohra zcela unikátní, neboť je zachována v původním historickém stavu. Proč u nás zvonkohry nedosáhly takové obliby lze jen spekulovat, zajímavě zní teorie, která tvrdí, že zvon je mollový hudební nástroj, zatímco většina českých lidových písní je durových, a proto českému uchu zní písně ze zvonkoher poněkud falešně. Důležitý je též fakt, že alikvotní tóny zvonu netvoří k nárazovému (základnímu) tónu harmonickou řadu, jako je tomu např. u strun nebo píšťal. Proto se tón zvonu jeví pro hudební účely jako poněkud nečistý. V Nizozemí, kde mají zvonkohry nejdelší tradici, byly sice učiněny pokusy vyrábět durové zvony, ale ty nemají pěkný tvar a ani jejich zvuk nedosahuje potřebných kvalit.

Velká zvonohra

Zvonohra je osazena souborem zvonů klasického tvaru, přičemž profil žebra zvláště velkých zvonů s hlubokým tónem bývá modifikován s ohledem na sjednocení doby dozvuku všech použitých zvonů. Nástroj má vždy mechanický systém manuálního ovládání - klaviaturu, případně i pedálnici, které zohledňují dynamiku úhozu. Koncertní zvonohra musí mít nejméně 23 zvonů, jejichž ladění je v toleranci 1 setina půltónu!

V České republice této kategorii odpovídá jen Pražská mobilní zvonohra postavená Petrem Rudolfem Manouškem v roce 2001. Tento, i ve světovém srovnání, špičkový nástroj má 57 zvonů, umístěných na pojízdné konstrukci s vnějšími rozměry běžného 20stopého ISO kontejneru, takže je přepravitelný kamionem a je vybaven mechanickou klaviaturou i elektronickým systémem, ovládaným vestavěným počítačem, který umožňuje automatickou hru až 1024 zaznamenaných nahrávek. (Zvonohra má přímý mechanický přenos úhozu od kláves - táhlo, páka, zvonkohra má přenos nepřímý, např. elektrický, pneumatický či kombinovaný a neumožňuje tudíž zohlednění dynamiky úhozu.)

Zvonkohry v České republice[editovat | editovat zdroj]

Nejznámějšími zvonkohrami umístěnými ve věži jsou:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu