Magdalena Kožená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Magdalena Kožená
Magdalena Kožená (vlevo) a Jonas Kaufmann
Magdalena Kožená (vlevo) a Jonas Kaufmann
Základní informace
Narození 26. května 1973 (40 let)
Brno, Československo
Povolání operní pěvkyně
Hlasový obor mezzosoprán
Web www.kozena.cz
Příbuzenstvo
manžel Simon Rattle

Magdalena Kožená (* 26. května 1973 Brno) je významná česká operní pěvkyně původem z Moravy, mezzosopranistka světového jména. Jejím manželem je britský šéfdirigent Berlínských filharmoniků Sir Simon Rattle, se kterým má syny Jonáše (* 2005) a Miloše (* 2008). Rodina žije v Berlíně.

Dětství a studium[editovat | editovat zdroj]

Pochází z jižní Moravy. Oba její rodiče se narodili v Čechách, ona se však považuje za „čistokrevnou Moravanku“.[1] Její otec, povoláním matematik, zemřel, když jí bylo jedenáct let. Matka je povoláním bioložka.[2]

Se zpěvem začínala v dětském sboru Kantiléna pod vedením Ivana Sedláčka.[3] Jejím původním životním cílem bylo stát se pianistkou, avšak poté, co si zlomila obě ruce při sportovním úrazu ve věku 12 let, se rozhodla pro pěveckou kariéru. Po studiích na brněnské konzervatoři, kde vystudovala zpěv u Něvy Megové a klavír u Jiřího Peši, pokračovala v dalším studiu zpěvu u Evy Blahové na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 uzavřela Kožená první sňatek. Jejím manželem se stal francouzský barytonista Vincent le Texier. V roce 2004 se při pobytu v Berlíně seznámila s dirigentem Simonem Rattlem. Jejich první společný syn Jonáš se narodil v březnu 2005 v Salzburgu, druhý syn Miloš přišel na svět v červnu 2008 v Aix-en-Provence, narození třetího potomka očekává v roce 2014.[4] Svatba páru Magdalena Kožená a Simon Rattle se konala v říjnu 2008 v jejím rodném městě Brně. Poněvadž její manžel byl již v roce 1994 povýšen na rytíře (Knight Bachelor), přísluší Magdaleně Kožené zdvořilostní oslovení Lady Rattle.

Kožená ovládá podle zdrojů sedm jazyků, mimo jiné angličtinu, francouzštinu a němčinu. Se svými dvěma syny hovoří podle vlastního vyjádření výlučně česky.[2]

Pěvecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od ukončení studia vystupuje Kožená pravidelně na známých a prestižních operních jevištích po celém světě. Její neobyčejně úspěšnou kariéru odstartovala v roce 1995 Mozartova hudební soutěžrakouském Salcburku, kde stala její absolutní vítězkou. Od té doby sbírá jeden úspěch za druhým, je držitelkou celé řady uměleckých cen. Po určitou dobu žila v Paříži a věnovala se interpretaci francouzské operní tvorby. Za zásluhy v tomto oboru se stala v roce 2003 rytířkou Řádu umění a literatury Francouzské republiky neboli Chevalier des Arts et Lettres. Mezi vrcholy její umělecké kariéry bezesporu patří vystupování v newyorské Metropolitní opeře, kde debutovala v roce 2003, své účinkování zde si zopakovala v roce 2006. Těžiště jejího repertoáru leží zejména v interpretaci staré barokní a klasicistní hudby, nevyhýbá se však ani hudbě soudobé či autorům romantickým. Od konce 90. let 20. století má podepsánu exkluzivní vydavatelskou smlouvu s renomovanou evropskou společností Deutsche Grammophon.

Dne 1. května 2013 vystoupila Magdalena Kožená při slavnostním koncertu Berlínských filharmoniků ve Španělském sále Pražského hradu. Dirigentem byl její manžel Simon Rattle. Kožená přednesla osm (z deseti) Biblických písní Antonína Dvořáka. Koncert byl vysílán mnoha rozhlasovými a televizními stanicemi, mj. v Česku,[5] Německu[6]Japonsku.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1998 exkluzívně u společnosti Deutsche Grammophon.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • 2008 Magdalena… menší film o velké zpěvačce, režie Ondřej Havelka

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DRÁPELOVÁ, Věra. Vyslankyně klasiky Magdalena Kožená. iDNES.cz [online]. 2003-03-03 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.  
  2. a b BLECH, Volker. Das Bond-Girl, das zum Kaiser Nero aufstieg (česky: Bondova dívka, která se stala císařem Neronem). Die Welt [online]. 2011-12-19 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.  (německy) 
  3. http://www.kantilena.cz/cs/osboru/ohlasy/kritiky
  4. ŘÍHA, Vladimír. Koncerty na přelomu roku aneb Praha, Berlín, Vídeň. Novinky.cz [online]. 2014-01-02 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.  
  5. Evropský koncert 2013, http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10527264588-evropsky-koncert-2013/21354215500/
  6. Europakonzert der Berliner Philharmoniker 2013, http://mediathek.daserste.de/sendungen_a-z/7021916_musiksendungen-im-ersten/14403210_europakonzert-der-berliner-philharmoniker-2013 (možnost on-line přehrání)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]