Jan Josef Strobach
| Jan Josef Strobach | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 2. prosince 1731 Svitavy |
| Úmrtí | 10. prosince 1794 (ve věku 63 let) Praha |
| Děti | František Strobach |
| Příbuzní | Jiřina Anna Rozina Strobachová (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Josef Strobach (německy Johann Joseph Strobach, 2. prosince 1731, Svitava – 10. prosince 1794, Praha) byl český duchovní, hudebník a skladatel.
Život a činnost
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve Svitavě. Jeho rodiči byli Johann Strobach a jeho manželka Anna Barbora, rozená Würselinová. Jan Josef měl mladší sestru Jiřinu Annu (1758-1813).[1]
Po složení maturitních zkoušek na gymnáziu v Lehnici odešel Strobach studovat do Vratislavi. Odtud se pak přestěhoval do Prahy, kde se po dva roky věnoval studiu filosofie a teologie s úmyslem stát se duchovním.[2]
Současně s tím také provozoval hru na housle, s takový zápalem a úspěchem, že se rozhodl nastoupit dráhu hudebníka. Nastoupil jako primarius (dnes již neexistujícího) kostela sv. Kříže při klášteře řádu křižovníků s červeným srdcem - Cyriaků na Starém Městě. Po třinácti letech služby u křižovníků odešel a v roce 1765 se stal regenschorim nejprve v paulánském kostele sv. Salvátora, o dva roky později u karmelitánů od svatého Havla a v květnu 1769 již ve farním kostele sv. Václava u jezuitů na Malé Straně.
Po zrušení jezuitského řádu v době reforem císaře Josefa II. v roce 1775 převzal hudební vedení v sousedním kostele sv. Mikuláše a v téže době se zároveň stal ředitelem orchestru italského operního souboru Pasquale Bondiniho působícího toho času v Thunovském paláci. V roce 1786 zde Strobach coby dirigent uvedl Mozartovu operu Figarova svatba, která měla díky němu a skvělému provedení orchestru mimořádný úspěch.
Jan Josef Strobach zemřel v poledne 10. prosince 1794 v Praze a byl pohřben na malostranském hřbitově v Košířích.[2]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Jeho sestra Jiřina Anna byla zpočátku jeho žákyní. Později vstoupila do pražského jiřského kláštera benediktinek a byla zpěvačkou v pražských chrámech. Po zrušení kláštera 7. března 1782 žila u bratra Jana Josefa v Praze. Ve zpěvu pokračovala i po jeho smrti.[1]
Jan Josef měl syna Franze (1760/1762–31. ledna 1820), který byl také hudebník. Podobně jako otec působil jako hudební ředitel, regenschori a také jako zpěvák, nejprve tenorista, později bas.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český hudební slovník. ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2022-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-12.
- ↑ a b TEUBER, Oskar Karel. Geschichte des Prager Theaters. Von den Anfängen des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit. Svazek II. Praha: Druck und Verlag der k. k. Hofbuchdruckerei A. Haase, 1885. 3 svazky (476 s.). S. 200. (němčina)
- ↑ Strobach, Franz. weber-gesamtausgabe.de [online]. [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. (německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dlabacz (Gottfried Johann), Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien (Praha 1815, Gottlieb Haase, 4°.) Bd. III, Sp. 233–236.
- Gaßner (F. S. Dr.) Universal-Lexikon der Tonkunst. Neue Handausgabe in Einem Bande (Stuttgart 1849, Franz Köhler, Lex.-8°.), S. 807.
- Gerber (Ernst Ludwig), Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler (Leipzig 1812, gr. 8°.) Bd. IV, Sp. 297.
- TEUBER, Oskar Karel. Geschichte des Prager Theaters. Von den Anfängen des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit.. Svazek II. Praha: Druck und Verlag der k. k. Hofbuchdruckerei A. Haase, 1885. 3 svazky (476 s.). S. 200. (němčina)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- BLKÖ:Strobach, Joseph – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (německy)
