Andreas Haase

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Andreas Haase

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1861

Narození 30. srpna 1804
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 26. června 1864
Teplice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Rodiče Gottlieb Haase
Ocenění Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Andreas Haase von Wranau, česky Ondřej Haase z Vranova (30. srpna 1804 Praha[1]26. června 1864 Teplice[2][3]), byl rakouský knihtiskař a politik z Čech, významný pražský měšťan a podnikatel, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se sazečem v Brně. Potom pracoval v tiskárně svého otce Gottlieba (Bohumila) Haase. Roku 1824 po smrti otce převzal společně se svým bratrem Ludvíkem kamenotiskárnu. Od roku 1837 spolu s bratry tiskárnu ve Vraném. Roku 1848 k ní přistavěl dílnu na stroje a roku 1857 kotlárnu. V podniku tiskl cyrilské a hlaholské tisky.[1] Firma Gottlieb Haase Söhne patřila mezi nejvýznamnější svého druhu v Rakousku.[3] Roku 1844 získal portugalský Řád Kristův. V roce 1851 mu byl udělen Řád Františka Josefa.[2] Roku 1854 byl povýšen na šlechtice (predikát z Vranova). Roku 1862 získal titul císařského rady.[1][2]

Veřejně se angažoval již před rokem 1848. Ve 30. letech ho gremium knihtiskařů v Praze zvolilo za svého předsedu. Od roku 1843 do roku 1848 zasedal v pražském obecním zastupitelstvu.[2] Od roku 1844 působil coby major nově zřízeného měšťanského střeleckého sboru.[3] Významné aktivity vyvíjel během revolučního roku 1848. Byl plukovníkem Národní gardy.[1][3] V roce 1849 se stal i prozatímním velitelem Národní gardy v Českém království. Na tomto postu setrval do rozpuštění Národní gardy.[3]

V roce 1850 byl zvolen byl náměstkem starosty Prahy. Funkci zastával do roku 1856, kdy na ni rezignoval.[2] Nadále zůstával členem městské rady.[3] Roku 1861 se po nových volbách stal opět členem městské rady. Od roku 1858 do roku 1861 byl předsedou pražské obchodní a živnostenské komory. Byl také členem zesíleného zemského výboru.[1] Zastával funkci ředitele České spořitelny.[2]

Po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v Čechách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Praha.[4] Na mandát rezignoval již v prosinci 1861.[5]

Z hlediska národnostního zastával vlastní program, který prezentoval v rozpravě na zemském sněmu v dubnu 1861. V ní odmítl dělení na českou a německou stranu a prohlásil, že na jeho korouhvi nejsou žádné zemské znaky, ale znak jednotného Rakouska.[6] Tento projev kritizoval český tisk. Haase podle něj sice nepatří přímo k německé straně, ale svým proslovem prý poškodil české státoprávní aspirace.[7] Národní listy ho při vzpomínkách na 50. léta 19. století řadí k německé straně, která převládla ve sboru pražských obecních starších.[8] V roce 1862 ho tento list řadil k haasovsko-centralisticko-německé straně, která byla hlavním rivalem české Národní strany.[9] V jiném zdroji z roku 1869 je zase zpětně Haase označen za předáka tzv. pražské mittelpartei (Strany středu).[10] Již v roce 1848 patřil mezi tzv. sedmašedesátníky, tedy skupinu pražských měšťanů, která veřejně poděkovala knížeti Windischgrätzovi za potlačení pražského povstání.[11] Později náležel mezi zakládající členy spolku Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen. Roku 1863 se stal i členem Vlastenecko-hospodářské společnosti. Byl také členem Společnosti Musea království Českého.[1]

Z veřejných funkcí odešel koncem roku 1861 na základě vlastního dlouhodobého záměru. Opustil zemský sněm, funkci prezidenta obchodní komory i prezidenta pražské řemeslnické záložny.[5] Zemřel v červnu 1864[2] po dlouhé nemoci.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha : SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 84. (česky)  
  2. a b c d e f g Kronländer. Wiener Zeitung. červen 1864, čís. 160, s. 1. Dostupné online.  
  3. a b c d e f g Prag. Fremden-Blatt. červen 1864, čís. 178, s. 2. Dostupné online.  
  4. Národní listy 21. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086915&picp=&it=&s=djvu
  5. a b Fremden-Blatt, 28. 12. 1861, s. 2.
  6. Die Presse, 17. 4. 1861, s. 10.
  7. Národní listy, 17. 4. 1861, s. 1.
  8. Národní listy, 10. 3. 1918, s. 1.
  9. Národní listy, 7. 1. 1862, s. 1.
  10. Národní listy, 24. 9. 1869, s. 1.
  11. TYL, Josef Kajetán. Spisy: Sedlské noviny. [s.l.] : Československý spisovatel, 1952. Dostupné online. S. 429. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]