Kostel svatého Salvátora (Praha, Salvátorská ulice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Římskokatolický barokní kostel Nejsvětějšího SalvátoraKlementinu, nebo klášterní gotický kostel svatého Salvátora kláštera Na Františku.
Chrám U Salvátora na Starém Městě

Večerní pohled na závěr kostela U Salvátora v roce 2016
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Okres Praha
Obec Praha 1-Staré Město
Zeměpisné souřadnice
kostel svatého Salvátora
Red pog.svg
kostel svatého Salvátora
kostel svatého Salvátora, Praha
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev Českobratrská církev evangelická
Sbor Praha 1 - Staré Město
Datum posvěcení říjen 1614
Status farní kostel
Architektonický popis
Architekti Johann Bartholomeus zu Christoffen
Jan Dominik de Barifis (?)
Giovanni Maria Filippi (?)
Stavební sloh gotika, pozdní renesance, baroko
Výstavba 16111614
Specifikace
Délka 51 m
Šířka 26 m
Umístění oltáře severovýchod
Stavební materiál zděný
Odkazy
Adresa Salvátorská 1045/1
Praha 1 – Staré Město
110 00
Kód památky 68688/1-446 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Kostel U Salvátora je chrám Českobratrské církve evangelické. Nachází se na pražském Starém Městě mezi ulicemi Salvátorská, Kostečná a Dušní, nedaleko Staroměstského náměstí. Je zasvěcený Salvátorovi, tedy Spasiteli. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Průčelí kostela U Salvátora s věží
Interiér kostela

Pozemek pro výstavbu kostela pro německý evangelický sbor koupil 5. února 1610 protestantský šlechtic Jáchym Ondřej Šlik. Evangelíci zde plánovali postavit kostel, faru, školu i gymnázium. Základní kámen kostela byl položen 27. července 1611, stavitelem byl Johann Bartholomeus zu Christoffen, někdy jsou jako stavitelé uváděni také Jan Dominik de Barifis nebo Giovanni Maria Filippi. Hrubá stavba byla dokončena asi v roce 1612, celkově byl kostel dokončen v roce 1614 (i když podle pramenů se zdá, že neměl průčelní věže), vysvěcen byl v říjnu téhož roku.

Po bitvě na Bílé hoře byl chrám evangelíkům konfiskován, donátor kostela Jáchym Ondřej Šlik byl v roce 1621 za účast na českém stavovském povstání popraven a v roce 1624 byl kostel předán pavlánům, kteří jej zahrnuli do svého kláštera u sv. Salvátora, oproti jiným konfiskovaným protestantským kostelům ale není doložena žádná přestavba. Později byly pravděpodobně postaveny věže, poprvé je zmiňuje zpráva z roku 1689, podle které byly zničeny požárem. Zdá se, že stavba věží může souviset s pracemi na klášteře datovanými k roku 1686. Po požáru pavláni kostel obnovili, ale severní věž asi neměla střechu a je možné, že ji zničil další požár v roce 1754. Dodnes se dochovala pouze jižní věž, vrcholně barokně upravená (úprava ze druhé čtvrtiny 18. století).

Klášter pavlánů byl zrušen v rámci církevních reforem císaře Josefa II. roku 1796 a přešel i s kostelem k mincovnímu úřadu a z kostela se stala mincovna. Původní mramorová dlažba byla v roce 1804 přenesena do kostela sv. Haštala, byly zde umístěny stroje na výrobu mincí, boční lodě sloužily jako stáje.

Od konce 19. století do současnosti[editovat | editovat zdroj]

Mincovna fungovala do roku 1848, v roce 1857 byla zrušena a v roce 1863 kostel za 15 000 zlatých koupili pražští evangelíci augsburského vyznání, kteří kostel renovovali a používají ho ke svým bohoslužbám dosud. Od sloučení evangelických církví roku 1918 je kostelem staroměstského sboru Českobratrské církve evangelické.

V průběhu let byl několikrát drobně opravován, v roce 1911 byly nalezeny fragmenty maleb erbů pražských měst, fundátora kostela Jáchyma Ondřeje Šlika a dalších.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-07-17]. Katalogové číslo 199195936 : kostel sv. Salvátora. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]