Siard Ivan Klement

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Excelence
Siard Ivan Klement OPraem.
Církev římskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení 2. února 1968
Biskupské svěcení 15. března 1973
světitel Felix Maria Davídek
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady farář farnosti ve Staré Říši (1990-1997)
Osobní údaje
Datum narození 15. prosince 1931
Místo narození Československo Brno
Datum úmrtí 19. března 1997 (ve věku 65 let)
Místo úmrtí Česko Stará Říše
Místo pohřbení Nová Říše
Národnost česká
Ovlivněn Felix Davídek
Ovlivnil Josef Javora, Jiří Krpálek
Známý díky Skrytá církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siard Ivan Klement OPraem. (15. prosince 1931, Brno19. března 1997, Stará Říše) byl kněz brněnské diecéze, člen řádu premonstrátů. Byl perzekuován komunistickým režimem, patřil mezi významné představitele skryté církve. Biskupem Felixem M. Davídkem byl v roce 1973 vysvěcen na biskupa. V letech 1990–1997 byl farářem farnosti ve Staré Říši.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal v Brně-Židenicích (spolu s třemi bratry, v roce 1940 mu zemřel tatínek). Po druhé světové válce studoval na různých středních školách (převážně v Brně), maturoval v roce 1952. V polovině 50.let se dostal do kontaktu s členy řádů premonstrátů. Řeholní formace probíhala mj. na faře v Brně-Zábrdovicích, Židenicích nebo v přírodě u Obřan.[1] Obláčku měl 28. září 1957. Jednoduché sliby skládal až po více jak dvou letech (28. března 1960). On sám byl v roce 1958 kvůli životu řeholní komunity předvolán na Státní bezpečnost k podání vysvětlení. Stejně tak byl předvolán v roce 1960, tentokráte kvůli tajnému studiu u spolubratra Bronislava Svobody. Slavné sliby pak složil v roce 1963. Po tajném studiu u P. Bronislava Svobody (1956–1964) navázal prostřednictvím spolubratra Mariána Kabelky kontakt s Felixem Davídkem, svým pozdějším světitelem. Na kněze jím byl vysvěcen 2. února 1968 v Brně. Po studiích u P. Felixe Davídka (1965–1973) byl 15. března 1973 vysvěcen na biskupa. [2]

S Felixem Davídkem udržoval bližší vztah i nadále. Shromáždil všechny dokumenty a sepsal jeho vzpomínky na P. Bohuslava Buriana, který zemřel v pověsti svatosti ve věznici na Mírově v roce 1960.[3] Patřil mezi nejbližší Davídkovy spolupracovníky a staral se o něj v posledních měsících jeho života. Pracoval jako technik v podniku Zbrojovka Brno (do srpna 1990). V tomto roce byl ustanoven farářem ve farnosti Stará Říše, kde působil až do konce života.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RADIM ŠTĚPÁN HORKÝ. SKRYTÁ ČINNOST PREMONSTRÁTŮ V BRNĚ V 50. LETECH XX. STOLETÍ [online]. TEOLOGIA MŁODYCH [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  2. NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. Dostupné online.
  3. NEDOROSTEK, Miroslav. „Moravská“ skrytá církev. Praha, 2016. 523 s. dizertační práce. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Prof. PaedDr. Mgr. Miroslav Vaněk, Ph.D .. s. 433. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Fiala, Petr, Hanuš, Jiří: Teologie konvergence, integrace a svobody. Teologický sborník 4/1997, 57-74.
  • Fiala, Petr, Hanuš, Jiří: Koinótés: Felix M. Davídek a skrytá církev. Brno, CDK, 1994. Přepracované a rozšířené vydání Skrytá církev: Felix M. Davídek a společenství Koinótés. CDK, Brno 1999; ISBN 80-85959-39-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]