Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná
Farní Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné
Základní údaje
Děkanát Břeclav
Diecéze brněnská
Provincie moravská
Farář R. D. ThDr. Łukasz Szendzielorz
Území farnosti
Poštorná • Charvátská Nová Ves
Kontakt
Adresa Hlavní 1, 691 41 Břeclav 4
Telefon 737 039 850
Webové stránky farnost.postorna.cz
E-mail farnost@postorna.cz
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 2016 (X.)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná je územní společenství římských katolíků v obci Břeclav s farním kostelem Navštívení Panny Marie.

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Vznik farnosti[editovat | editovat zdroj]

Farnost v Poštorné vznikla kolem roku 1334 jako filiální část valtické farnosti. První kostel v Poštorné byl podle farní kroniky postaven v roce 1339. Stavba byla zasvěcena Navštívení Panny Marie. V letech 1339 až 1415, kdy farnost v Poštorné byla samostatnou farností, se o údržbu kostela staralo společenství svaté Barbory. V roce 1415 se poštorenská farnost opět dostává pod správu valtické farnosti.

V roce 1570 byla Aloisem z Lichtenštejna založena Charvátská Nová Ves. Obec byla osídlena lidmi, kteří přicházeli z Chorvatska. Ze stejného roku pochází zmínka o prvním poštorenském knězi. K nejstarším farářům v Poštorné připomínaným v roce 1627 patří kněz Pavel. Dalším písemně doložitelným knězem poštorenské farnosti byl Martin Zstiepkowitcz, narozený roku 1593 v župě Rechitza, záhřebská diecéze v Chorvatsku.[1] Od roku 1643 patřil k poštorenské farnosti i nedaleký Hlohovec.

Zvyšující se počet obyvatel v Poštorné a Charvátské Nové Vsi si vyžádal výstavbu samostatné fary v Poštorné, která byla zřízena roku 1653. Prvním farářem samostatné fary v Poštorné se stal Nikolaus Zirowetz, který vykonával funkci od roku 1654 do roku 1684. V letech 1654-1656 spravoval poštorenský farář také farnost v Břeclavi.

Hospodářský rozmach Poštorné[editovat | editovat zdroj]

Po hospodářském rozmachu Poštorné v roce 1877 již kostel nevyhovoval svou kapacitou ani pro šestinu farníků. Proto požádal místní farář Josef Maixner knížete Jana II. z Lichtenštějna o pomoc při stavbě nového kostela. Projekt byl zadán vídeňskému architektovi Karlu Weinbrennerovi. Rostoucí počet obyvatel v obou obcích si vynutil i stavbu nových hřbitovů. Hřbitovy v Poštorné a Charvátské byly vysvěceny 20. října 1884. V roce 1893 byly plány na postavení chrámu v Poštorné předány knížeti Janu II. z Lichtenštejna. Ten se uvolil, že zaplatí 250 tisíc zlatých za stavbu kostela včetně vnitřního vybavení. Obec poskytla stavební místo, pozemek pro zřízení sadu a zajistila veškerou dopravu materiálu na stavbu. Stavební materiál, čítající téměř 200 druhů cihel, tvarovek, dlaždic a střešní krytiny dodala knížecí cihelna. V červnu 1895 byl položen základní kámen, který posvětil děkan J. Christe z Böhmischkruty. Slavnostní vysvěcení nového kostela se konalo 3. července 1898 za přítomnosti celé knížecí rodiny. Svěcení provedl vídeňský pomocný biskup Johann Baptist Schneider.

Farnost v dnešní době[editovat | editovat zdroj]

V druhém desetiletí 21. století má farnost podle posledního sčítání věřících přes 300 farníků zapojujících se do života farnosti. Farnost každoročně pořádá několik akcí jako jsou například farní den, setkání na faře, cyklovýlety a další. Ve farnosti existuje několik uskupení: ministranti, chrámový sbor, společenství mládeže, modlitební společenství. Na území farnosti se každoročně koná tříkrálová sbírka.[2]

Bohoslužeb se účastní přibližně 150 věřících. Během prázdnin se pořádají v neděli odpoledne komentované prohlídky kostela včetně vyhlídky z věže.[3]

Dnem vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze je 6. leden. Adorační den připadá na 1. května nebo první květnovou neděli.

Seznam duchovních správců farnosti[editovat | editovat zdroj]

Od Do Jméno Funkce
?(zmínka 1627) 1643 kněz Pavel farář
1643 1654 Martin Ztiepkowitcz farář
1654 1684 Nikolaus Zirowetz farář
23. června 1685 1693 Jiří Polen farář
21. srpna 1693 1696 Pavel Dominik Borovetz farář
1696 1711 Matěj Josef Biehalm farář
3. listopadu 1711 1746 Ondřej Josef Jarmitz farář
1746 1754 Thomas Tirpeka farář
1754 25. září 1785 Jan Pavel Hassitschka farář
24. listopadu 1785 1790 Franz Anton Kroupa farář
1790 1805 Jan Josef Rainer farář
1805 1825 Franz Xaver Hübl farář
23. května 1825 1837 Ferdinand Drlík farář
1837 1855 Martin Dobšík farář
1855 1873 Jan Adolf farář
1873 1884 Antonín Krejčí Administrátor
1. září 1884 ? Josef Maixner farář
1. ledna 1919 ? Josef Buchta kooperátor
31. ledna 1921 26. ledna 1940 Jan Slunský farář
1. dubna 1932 ? František Klement kooperátor
1940 1940 František Bauer farář
1940 1945 Karel Malewski farář
1945 prosinec 1946 Jan Klíma farář
1946 1947 František Marek farář
2. února 1947 20. září 1948 ThDr. Cyril Tichý farář
23. srpna 1947 20. září 1948 Jiří Ledvinka kaplan
20. září 1948 1. ledna 1949 Jiří Ledvinka kooperátor
1. ledna 1949 24. března 1949 Jiří Ledvinka vicarius adiutor
24. března 1949 1975 Jiří Ledvinka farář
1949 1951 Josef Stejskal kaplan
15. září 1975 září 1990 Jaroslav Beránek farář
září 1990 1992 Jan Kabeláč farář
1992 30. června 1996 Vladislav Dvořák farář
1. července 1996 1. září 2004 Jiří Cajzl farář
1. září 2004 31. července 2015 Vladimír Langer farář
1. srpna 2015 dosud Łukasz Szendzielorz farář

[4][5]

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba (den) Hodina Poznámka
kostel Navštívení Panny Marie Břeclav-Poštorná neděle
úterý
středa
čtvrtek
pátek
9.45
18.30
18.30
18.30
18.30
Farní kostel

Primice[editovat | editovat zdroj]

Ve farnosti slavil 30. června 2013 primiční mši svatou novokněz Jiří Polach.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KORDIOVSKÝ, Emil. Město Břeclav. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001. 584 s. ISBN 80-7275-025-9. (česky) 
  2. Tříkrálová sbírka v roce 2016 [online]. breclav.charita.cz [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  3. IVÁNEK, Lukáš. Kostel lidi zaujme architekturou i výhledem. Vyškovský deník. 27. září 2016, s. 2. 
  4. Z diecézního oběžníku (červenec 2015) [online]. farnostpozorice.cz [cit. 2015-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  5. HOŠEK, Stanislav. Seznam duchovních správců poštorenské farnosti v 17. - 21. století. 1. vyd. Břeclav: vlastním nákladem, 2012. 10 s. (česky) 
  6. Termíny primičních mší nově vysvěcených kněží brněnské diecéze [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2013-07-16]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • farní kronika

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]