Radim Hložánka
| Jeho Milost Radim Hložánka | |
|---|---|
| kanovník kroměřížské kapituly | |
| Církev | římskokatolická |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 16. dubna 1967 světitel Štěpán Trochta |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 4. ledna 1923 |
| Místo narození | Petřvald |
| Datum úmrtí | 28. ledna 2017 (ve věku 94 let) |
| Místo úmrtí | Kroměříž |
| Místo pohřbení | Mistřín |
| Povolání | kněz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Radim Hložánka (4. ledna 1923 Petřvald – 28. ledna 2017 Kroměříž) byl český římskokatolický kněz, perzekvovaný komunistickým režimem.
Život
[editovat | editovat zdroj]Radim Hložánka se narodil v hornické rodině. Studoval na gymnáziu nejprve v Příboře, po záboru Sudet ve Frenštátě, maturoval v roce 1943 v Ostravě. Poté pracoval dva roky v Příboře jako zámečník, po 2. světové válce jako tajemník národního výboru v Petřvaldě, později byl učitelem na obecné škole v Jistebníku. Díky Antonínu Huvarovi se zapojil do skautského hnutí, byl také členem Orla.[1]
V září 1948 nastoupil do kněžského semináře v Olomouci, který byl však v srpnu 1950 zrušen. Hložánka pak začal pracovat jako dělník na vodních stavbách na severní Moravě. V květnu 1961 byl s dalšími pěti lidmi zatčen. V září téhož roku se konal u Krajského soudu v Ostravě proces Hložánka a spol., při němž byl Hložánka odsouzen na 11 let za velezradu a rozkrádání socialistického majetku. Vězněn byl ve Valdicích, na takzvaném Vatikánu, kde se v době Druhého vatikánského koncilu sešla řada kněží, biskupů, profesorů a řádových představených. „Taková síla vědomostí, pastoračních zkušeností, teologických sympozií každou neděli po obědě! … Většího dobrodiní v této době mého života mi Bůh nemohl nabídnout!“ komentoval svůj pobyt ve vězení Hložánka.[2] Propuštěn byl v říjnu 1963. Dne 16. dubna 1967 byl v Petřvaldě tajně vysvěcen na kněze biskupem Štěpánem Trochtou.[1]
Od listopadu 1968 nastoupil jako kaplan do Mostu. Odmítl vstoupit do hnutí Pacem in terris, tak byl v roce 1978 přeložen do Hoštky u Roudnice nad Labem. Vzhledem k tomu, že mše zde navštěvovaly necelé dvě desítky lidí,[2] věnoval se opravě místního kostela, ale i kostelů ve Velebudicích a Vetlé. V 70. a 80. letech vydával v samizdatu řadu náboženských a filozofických knih, a to mj. ve spolupráci s Otou Mádrem.[1]
Dne 20. března 1982 byl znovu odsouzen, za maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi dostal trest ve výši 20 měsíců. V Plzni na Borech se setkával např. s Václavem Havlem nebo Františkem Líznou. V listopadu 1982 byl po infarktu z výkonu trestu propuštěn. Státní souhlas k výkonu kněžství už ale nezískal, a proto odešel do důchodu, během nějž ale pokračoval ve vydávání samizdatu až do dalšího odhalení v roce 1985. Souzen již ale nebyl. „Dál jsem bez státního souhlasu dělal duchovní ‚partyzánštinu‘ ve farnostech kněží, kteří se nebáli nebo to měli u církevních tajemníků dobře ‚podslivovicované‘,“ uvedl ke svému dalšímu působení Hložánka.[2]
V listopadu 1989 nastoupil jako administrátor do farnosti Kostelec u Kyjova. Od roku 1991 pracoval ve farnosti Svatobořice-Mistřín, v roce 1992 se stal děkanem a od roku 2002 kanovníkem kroměřížské kapituly při kostele svatého Mořice.[1] Zemřel 28. ledna 2017 v klášteře křížových sester v Kroměříži.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d VLČEK, Vojtěch. Radim Hložánka (1923) [online]. Ústav pro studium totalitních režimů. Dostupné online.
- ↑ a b c HLOŽÁNKA, Radim. P. Radim Hložánka (k Roku kněží) [online]. Skleněný kostel, 2010-04-24 [cit. 2013-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22.
- ↑ Zemřel kanovník a vězeň komunismu P. Radim Hložánka [online]. ado.cz [cit. 2017-02-05]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VLČEK, Vojtěch: Kříž jsem hlásal, kříž jsem snášel. Rozhovory s kněžími a řeholníky pronásledovanými za komunismu v letech 1948–1989. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2006, s. 112–130.
