Oto Mádr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Monsignore
ThDr. Oto Mádr dr.h.c.
Apoštolský protonotář
Kněz
Kanovník Vyšehradské kapituly
Církev Římskokatolická církev
Arcidiecéze Arcidiecéze pražská
Jmenován 1999
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 22. listopadu 1942
světitel 
Osobní údaje
Země Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum narození 15. února 1917
Místo narození Praha, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí 27. února 2011 (ve věku 94 let)
Místo úmrtí Praha, Česká republika
Pochován Praha, Vyšehradský hřbitov
50°3′53″ s. š., 14°25′5″ v. d.
Národnost Česká
Alma mater Univerzita Karlova, Praha
Papežská univerzita Gregoriana, Řím
Řády a ocenění
CZE Rad T-G-Masaryka 3tr (1994) BAR.svg
Řád T. G. Masaryka, III. tř.
Apoštolský protonář (udělil Benedikt XVI. v roce 2006)
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons
Wikiquote-logo.svg citáty na Wikicitátech

Mons. ThDr. Oto Mádr, dr. h. c. (15. února 1917 Praha27. února 2011 Praha) byl český římskokatolický kněz, teolog, vysokoškolský pedagog, dlouholetý politický vězeň a šéfredaktor Teologických textů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Arcibiskupské gymnázium v Praze-Bubenči a poté nastoupil na Teologickou fakultu Univerzity Karlovy (19361939). Na kněze byl vysvěcen v roce 1942 a působil jako farář. Po konci druhé světové války pokračoval ve studiích morální teologie na Gregoriánské univerzitě v Římě (19481949). Poté se vrátil do Československa, kde získal doktorát teologie latinskou prací o vnitřním zlu u Suareze. Velmi aktivně působil nejen ve správě farnosti, ale také jako středoškolský učitel a jako významná osobnost v kroužcích Katolické akce. V roce 1950 se věnoval pastoraci mládeže v kostele Nejsvětějšího Salvátora.[1] V květnu 1951 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu byl za údajnou špionáž ve prospěch Vatikánu a organizaci ilegální náboženské činnosti odsouzen na doživotí.

Po podmínečném propuštění v roce 1966 pracoval v různých dělnických profesích. Roku 1968 se krátce vrátil na Teologickou fakultu UK a v roce 1970 byl plně soudně rehabilitován (v roce 1975 byla rehabilitace zrušena, nová přišla v roce 1990). Po roce 1970 byl odsunut na faru do pohraničí (Dolního Žandova u Chebu), odkud se vrátil do Prahy až jako důchodce roku 1978.

Odpočinku se ovšem rozhodně nevěnoval. Patřil mezi hlavní organizátory katolického samizdatu, pokračoval ve spolupráci s exilem, udržoval kontakty se zahraničními návštěvami, podílel se na přípravě tajně svěcených kněží a na organizaci bytových teologických seminářů. Byl také jedním z hlavních poradců Františka kardinála Tomáška (už od roku 1968). Napsal pro něho několik zásadních textů, které Tomášek publikoval pod svým jménem.[2]

Od roku 1978 Mádr vydává Teologické texty, nejdříve jako samizdat, posléze po sametové revoluci jako standardní revue. V samizdatu vydal několik desítek knih, zejména překladů.

V roce 1990 opět nastoupil se svým přítelem J. Zvěřinou na Katolickou teologickou fakultu UK, ale po jeho smrti (v témže roce) z ní byl opět odsunut. Na KTF UK se vrátil až po změnách ve vedení fakulty (2002). V roce 1991 dostal čestný doktorát teologie na univerzitě v Bonnu a roku 1997 byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka III. třídy. Od roku 1999 byl kanovníkem Vyšehradské kapituly.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kromě stovek článků, recenzí a odborných statí v časopisech a ve sbornících v Česku i v zahraničí vydal knižně:

  • MÁDR, Oto. Slovo o této době. Praha: Zvon, 1992. ISBN 80-7113-063-X.
  • MÁDR, Oto. Wie Kirche nicht stirbt : Zeugnis aus bedrängten Zeiten der tschechischen Kirche. Leipzig: Benno, 1993. ISBN 3-7462-1086-0.
  • MÁDR, Oto. K jádru věci: aktuální reflexe z let 1993–2003. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-666-2.
  • MÁDR, Oto. V zápasech za Boží věc: vzpomínky, texty a rozhovory. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-876-1.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. K plnosti života – dokument z cyklu Cesty víry o Oto Mádrovi (11. března 2012, čas 5:20)
  2. Petr Blažek: Akce "Teolog", 2011

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.  
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha : Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 561.  
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 423.  
  • POLÁKOVÁ, Jolana et al. Teolog Oto Mádr. Praha : Česká křesťanská akademie, 1997. 114 s. ISBN 80-85795-30-2.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 306–307.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]