Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice
farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Základní údaje
Církevřímskokatolická
DěkanátBrno
Diecézebrněnská
Provinciemoravská
FarářR. D. Jiří Rous
Území farnosti
Brno-střed (část) • Brno-Židenice (část)
Kontakt
Adresa sídlaLazaretní 1, 615 00 Brno
Webové stránkywww.zabrdovice.cz
E-mailfara.zabrdovice@seznam.cz
Datová schránkasmhu9hb
IČO64327418 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 11/2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice je územním společenstvím římských katolíků v rámci děkanátu Brno brněnské diecéze s farním kostelem kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Farnost má územní charakter a je vymezena konkrétními brněnskými ulicemi.[1]

Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Zábrdovicích, které vznikly okolo premontrátského kláštera, je z roku 1237. Zakladatelem kláštera byl moravský šlechtic Lev z Klobouk, který na stavbu poskytl dělníky ze svého panství. Protože přišli zpoza Ždánického lesa, tedy zpoza nějakých brdů, začalo se jí říkat Zábrdovice. První premonstráti přišli roku 1209 ze Strahova a ke klášteru bylo připojeno rozsáhlé panství. Klášterním kostelem se nejdříve stal soukromý Lvův kostel svaté Kunhuty, kde se 15. května 1211 zúčastnili konsekrace Přemysl Otakar I. se svými synovci a čtyřletou neteří Alžbětou, kterou vyprovázel do Durynska coby nastávající choť lankraběte Ludvíka. Šlo o budoucí světici Alžbětu Durynskou.

Během uplynulých staletí byl klášter několikrát pobořen, vyloupen či vypálen (během napadení tatarskými vojsky ve 13. století, za husitských válek a nejvíce při obléhání Brna Švédy na konci třicetileté války.[2] Ve druhé polovině 17. století byl postavený na základech starého kostela kostel nový - na základě projektu vídeňského architekta Giovanniho Pietra Tencally. Osmnácté století znamenalo pro klášter velký rozkvět, ten však byl přerušen za panování Josefa II., kdy došlo ke zrušení kláštera a byla zde zřízena vojenská nemocnice, která dosud tomuto účelu slouží. Konventní chrám se pak stal kostelem farním.[3]

Premonstráti ze Zábrdovic se následně zcela přesunuli do Kláštera v Nové Říši, kde již nějakou dobu fungovalo jimi spravované proboštství a kam část bratří přišla již 16. května 1641. Klášter v Nové Říši je tedy pokračovatelem kláštera zábrdovického a funguje dodnes.

Dne 13. května 1894 byla v zábrdovickém farním kostele pokřtěna Helena Kafková, budoucí blahoslavená sestra Marie Restituta Kafková popravená 30. března 1943 nacisty.

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba (den) Hodina Poznámka
kostel Nanebevzetí Panny Marie Brno-Zábrdovice neděle
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
8.00,9.45
18.00
18.00 (pro děti)
18.00
18.00 (pro mládež)
18.00
18.00
Farní kostel

Duchovní správci[editovat | editovat zdroj]

Farářem je R. D. Mgr. Jiří Rous.[4]

Primice[editovat | editovat zdroj]

Ve farnosti slavil 4. července 2010 primiční mši svatou novokněz P. Jiří Bůžek.[5]

Aktivity ve farnosti[editovat | editovat zdroj]

Farář Jiří Rous je zároveň je národním ředitelem pro pastoraci Romů v ČR při České biskupské konferenci. farnost díky sociálním pracovníkům a celé řadě dobrovolníků spolupracuje s Romy a snaží se je podporovat. V rámci Dětského domu Zábrdovice, který tvoří budova fary a přilehlá zahrada, zde funguje hudebna pro zkoušky romských kapel, sál využívaný jako nízkoprahová romská klubovna, zájmové kroužky pro romské děti a mládež a klub Asaben pro Romy-předškoláky.[6]

Dnem vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze je 27. květen. Adorační den připadá na 16. července.

Farnost se tradičně zapojuje do projektu Noc kostelů.[7]

Ve farnosti se pravidelně koná tříkrálová sbírka. Při sbírce v roce 2016 se vybralo 81 633 korun.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: neproměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef; Doffek, Jiří; Saňová, Jana. Brno: Biskupství brněnské, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 281. 
  2. Historie kostela a kláštera [online]. zabrdovice.cz [cit. 2013-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  3. Brno-Zábrdovice, kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. nockostelu.cz [cit. 2013-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-08. 
  4. Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: proměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef. Brno: Biskupství brněnské, 2012. 200 s. S. 40. 
  5. Primiční mše v roce 2010 v brněnské diecézi [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2013-08-12]. Dostupné online. 
  6. Spolupráce s Romy [online]. zabrdovice.cz [cit. 2013-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-10. 
  7. Brno-Zábrdovice, kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. nockostelu.cz [cit. 2014-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-08. 
  8. Výsledky Tříkrálové sbírky 2016 v Brně a sousedních obcích [online]. brno.charita.cz [cit. 2016-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-16. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]