R. Bojko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Alois Horák (politik).
JUDr. Alois Horák
R Bojko 1927.png
Narození 31. března 1877
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Bedřichov (okres Blansko)
Úmrtí 22. prosince 1952 (ve věku 75 let)
Československo Československo Napajedla
Pseudonym R. Bojko
Povolání advokát, básník a prozaik
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

R. Bojko, vlastním jménem Alois Horák (31. března 1877 Bedřichov (okres Blansko)22. prosince 1952 Napajedla) byl český (moravský) spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině hostinského a řezníka v Bedřichově Karla Horáka (1837–1880) a jeho manželky Eleonory Dufkové,[1] jako jedno ze čtyř dětí. Když mu byly tři roky, otec zemřel.[2] Jako třináctiletý odešel do Brna studovat české gymnázium, kde maturoval v roce 1898.[3]

V letech 1898–1903 vystudoval právnickou fakultu české Karlo–Ferdinandovy univerzity.[4] Po soudní a koncipientské advokátní praxi v Brně si roku 1910 otevřel vlastní advokátní kancelář v Napajedlích.[5]

Politické a spolkové aktivity[editovat | editovat zdroj]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. listopadu 1903 se v Křeptově oženil s Magdalenou Válkovou (1879–??), dcerou místního gruntovníka.[6] Manželé Horákovi měli čtyři děti.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dílo R. Bojka je básnické, výjimkou je román Jejich život, ve kterém se pokusil zobrazit historii venkovského a maloměstského živnostnického rodu do konce 1. světové války.[3]

Noviny a časopisy[editovat | editovat zdroj]

R. Bojko přispíval do časopisů jako Besedy Času (nedělní příloha deníku Čas),[7] Zvon[8], Zlatá Praha[9] a deníků.[10]

Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Modlitby víry a lásky (Básně; Praha, Grosman a Svoboda, 1912)
  • Zbytečný (Přerov,Tisk. a vydav. společnost, 1916 a 1917)
  • Naše večery (Přerov, Tisk. a vydav. společnost Přerovský Obzor, 1917)
  • O boha, život a můj lid (Přerov, Obzor, 1919)
  • Modlitby víry a lásky (Praha, G. Dubský, 1922)
  • Prosté květy (upravil Vratislav Hugo Brunner; V Praze, Kvasnička a Hampl, 1924)
  • Smrti silnější (Praha, Kvasnička a Hampl, 1927)
  • Na tichém ostrově (Brno, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1929)
  • Jejich život (román; V Brně, Moravské kolo spisovatelů, 1937)
  • Plaché kročeje (V Brně, J. A. Kajš, 1940)
  • Ze dna k Věčnému (výpravná báseň; V Brně, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1948)
  • Modlitba za mé dílo (sestavila a doslov napsala Milada Písková; Napajedla, Město Napajedla–Muzejní klub, 1997)

Zhudebnění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Lexikon české literatury uvádí, že Alois Horák a Václav Kaprál (otec Vítězslavy Kaprálové) byli přátelé.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika narozených, Bedřichov, 1860-1889, snímek 45, Záznam o narození a křtu
  2. Matrika zemřelých, Bedřichov, 1860–1947, snímek 18
  3. a b c d PEŠTA, Pavel. R. Bojko. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 264-265.
  4. Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908): Aloisius Horák
  5. Alois Horák (inzerát). Lidové noviny. 22. 7. 1910, s. 7. Dostupné online. 
  6. Matrika oddaných, Doubravník, 1858-1928, snímek 202
  7. Např. R. Bojko: Nevezmeš nadarmo božího jména. Besedy Času. 5. 4. 1912, s. 1. Dostupné online. 
  8. Např. R. Bojko: Své ženě. Zvon. 2. 9. 1910, s. 720. Dostupné online. 
  9. R. Bojko: Hymna slunci. Zlatá Praha. 13. 9. 1912, s. 3. Dostupné online. 
  10. Např. R. Bojko: Na výspě. Lidové noviny. 27. 10. 1925, s. 1. Dostupné online. 
  11. Kaprálová Vítězslava: Písně pro zpěv a klavír - souborné vydání

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]