Skučák
![]() Skučák | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Skučák (2011) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 17. prosince 1970 |
Vyhlásil | Ministerstvo kultury ČSR |
Nadm. výška | 214–215 m n. m. |
Rozloha | 34,41 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Okres | Karviná |
Umístění | Rychvald |
Souřadnice | 49°51′51,48″ s. š., 18°23′35,16″ v. d. |
![]() ![]() Skučák | |
Další informace | |
Kód | 395 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skučák je rybník chráněný jako přírodní rezervace nacházející se v Rychvaldě v okrese Karviná. Rychvald je město pyšnící se bohatou rybníkářskou historií, díky čemuž si vysloužil přezdívku Malá Třeboň.[3]
Rezervaci spravuje Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Předmětem ochrany je ekosystém rybníku a okolní mokřadní biotopy. V celé přírodní rezervaci se vyskytuje řada chráněných druhů rostlin a živočichů, navíc je Skučák významnou lokalitou pro hnízdění a migraci vodních ptáků.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rybníky na Karvinsku vznikaly přibližně ve stejnou dobu, jako vznikaly na Třeboňsku, nejvýznamnější rybníkářské oblasti v České republice. Také proto se oblasti rychvaldských rybníků často přezdívá Malá Třeboň.[4]
Historie rybníkářství v Rychvaldu sahá do 15. století. Původně šlo o dva rybníky: Skučák a Malý Skučák. Plocha Malého Skučáku je přeměněna na rákosové porosty a mokřady, které jsou součástí přírodní rezervace. Vodní plocha je tedy výrazně menší, než tomu bylo v minulosti.[5]
Až do padesátých let 20. století bylo běžné rybníky, včetně Skučáku, obhospodařovat extenzivním a polointenzivním způsobem, což bylo v souladu s výskytem vzácných rostlin i živočichů v oblasti. Později však docházelo k zintenzivnění chovu ryb, které vedlo k přeměně rybníku na chovné zařízení. V roce 1969 se stal rybník Skučák státní přírodní rezervací, to ale nezastavilo nešetrné zacházení s jeho obhospodařováním. I přes zákazy docházelo ke hnojení rybníku chlévskou mrvou a močůvkou, a to v množství až několika tisíců litrů za rok, voda byla vápněna a vysazováno bylo příliš velké množství ryb, například býložravý amur bílý. Důsledkem přespříliš bohaté obsádky ryb byla silná eutrofizace vody a kontaminace organickými látkami. Tyto faktory poté vedly k celkovému znehodnocení přírodních podmínek rezervace, posléze k téměř úplnému vyhubení plavínu štítnatého a nepukalky plovoucí, dvou rostlin, které byly původním předmětem ochrany lokality.[5]
Na kvalitě vody se rovněž podepsala obnova Statkových rybníků v osmdesátých letech 20. století, protože již Skučák nebyl prvním rybníkem na toku Lutyňky. To způsobilo nekontrolovatelný přínos živin do rybníku. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se roku 1998 stala správcem pozemku, díky čemuž měla možnost zavést hospodaření šetrnější k přírodě. Během let byl rybník několikrát odbahněn. Vlivem sejmutí svrchní vrstvy bahna roku 2005 se v následující sezóně opět začal objevovat makrofytický porost, a to včetně plavínu štítnatého, který byl považován za zaniklý kvůli sádky amura bílého.[5]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Přírodní rezervace Skučák leží v Moravskoslezském kraji, okresu Karviná, východně směrem na Orlovou. Rychvald spadá do městské ostravské aglomerace, v okolí je rozsáhlá zástavba. Oblast je součástí celku Ostravská pánev, podcelku Orlovská plošina. Rybník leží v nadmořské výšce 214–215 metrů. Výměra celé rezervace dosahuje 34,4 ha.[3][5]
Rezervace sestává z rybníku, rákosových porostů, mokřadů a louky. V okolí se nachází další rybníky, které jsou využívány především k chovu ryb. Severně od Skučáku se nachází Statkové rybníky. Jihozápadně od Skučáku leží Podkostelní rybník a Velký a Malý Cihelňák.[6][5] Na severozápadu od Skučáku je rybník Nový stav, který je využíván ke sportovnímu rybolovu.[7]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Rezervace Skučák se vyskytuje na styku dvou geologických soustav, a to Českého masívu a Západokarpatské soustavy.[8]
Sledované území je protkáno flyšovým pásmem Moravskoslezských Beskyd, které je součástí Vnějších Západních Karpat. Sníženiny v pásmu Moravskoslezských Beskyd jsou zaplněné usazeninami pásma čelních karpatských hlubin.[8]
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Lokalita přírodní rezervace patří do soustavy Vněkarpatských sníženin, jež byly vytvořeny díky poklesu a ohybu západoevropské platformy před čelem Karpat. Jsou to tektonické sníženiny vyplněné kvarterními a neogenními sedimenty.[8] Celek Ostravská pánev, do kterého spadá přírodní rezervace Skučák, vznikla zásahem pevninského ledovce do Severní vněkarpatské sníženiny.[8]
Ostravská pánev je rovinatá pahorkatina o rozloze 485 km² s průměrnou výškou 244 metrů. Je tvořena souvrstvím mořských třetihorních sedimentů, a také čtvrtohorními glacigenními, fluviatilními, a i eolitickými sedimenty, které obsahují značné množství ložisek černého uhlí. Podcelek Orlovská plošina se nachází ve středu Ostravské pánve. Jde také o téměř plochou pahorkatinu s nánosy štěrků, hlín a písků v nadloží uhlonosného karbonu. Oblast Orlovské plošiny byla ovlivněna periglaciální a humidní destrukcí, vykazuje pozůstatky akumulačních plošin a valů náporových morén. Podcelek je silně ovlivněn poddolováním krajiny.[8][9]
Pedologie[editovat | editovat zdroj]
Dominantním půdním druhem oblasti jsou písčitohlinité sedimenty s organickou příměsí. V prostředí rybníka se vytvořil klasický glej, který přechází do glejové fluvizemě.[10]
Hydrologie[editovat | editovat zdroj]
Hlavním zdrojem napájení rybníka je Rychvaldská Lutyňka, která je ve vlastnění města Rychvald. Rychvaldská Lutyňka je přítokem Rychvaldské (Orlovské) stružky.[11]
Rybníky bývají typicky napouštěny postupně, a to především na jaře. Rybník Skučák je výjimkou, neboť je napouštěn vždy na podzim. Vypouštění rybníků bývá prováděno začátkem čtvrtého čtvrtletí nebo během třetího a čtvrtého měsíce roku. I v případě vypouštění vody je Skučák výjimkou, je totiž vypouštěn, kvůli hnízdění ptactva, vždy na podzim. Voda je znehodnocována přihnojováním a vápněním.[11]
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Pro oblast je charakteristické dlouhé, teplé a suché léto. Přechod mezi letním a zimním obdobím je krátký a mírný. Zima je spíš kratší, chladná a mírně suchá. Sněhová pokrývka má krátké trvání. Srážky dosahují maxima v letních měsících, průměr srážek za rok je 750 milimetrů.[8]
Flóra[editovat | editovat zdroj]
Kvůli hojnému extenzivnímu hospodaření v minulosti se již vodní makrofyta nacházejí pouze v určitých fragmentech. Příkladem mohou být vodní makrofyta svazu Potaminion, především pak rdest světlý (Potametum lucentis) při mělkých eutrofních vodách, stolístek klasnatý (Potamo pectinati – Myriophylletum spicati) patřící k vodní vegetaci a pro brakické vody typická řečanka přímořská (Najadetum marinae). Za dobých podmínek se při mělkých stojatých vodách objevuje plavín štítnatý (Nymphoides peltata).[12]
Dále v lokalitě můžeme nalézt lesklenku zelenou (Nitella syncarpa), parožnatku křehkou (Chara globularis), rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius), voďanku žabí (Hydrocharis morsus-ranae), bublinatku jížní (Utricularia australis), žebratku bahenní (Hottonia palustris). V okolních mokřadech pak například nalezneme společenstva rákosin svazu Phargamition communis, v sečených oblastech ostřice svazu Mahno-Caricion gracilis, kde hojně roste populace suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), na pcháčových loukách vegetace svazu Alnion incanae.[5]
Mezi zvláště chráněné a ohrožené rostliny oblasti patří lakušník niťolistý (Batrachium trichophyllum), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), ostřice šáchorovitá (Carex bohemika), ostřice pobřežní (Carex riparia), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), žebratka bahenní (Hottonia palustris), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), pomněnka trsnatá (Myosotis caespitosa), řečanka přímořská (Najas marina), řečanka menší (Najas minor), plavín štítnatý (Nymphoides peltata), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius), rdest světlý (Potamogeton lucens), rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius), rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris) a bublinatka jižní (Utricularia australis).[5]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Geograficky lze zařadit Skučák a jeho okolí do Ostravského bioregionu polonské provincie. Jedná se o malakologicky významnou lokalitu, nachází se zde totiž několik vzácných druhů měkkýšů. Bohatá je rovněž populace vážek a vodních brouků. Nejzajímavější a zároveň nejvíce důležitou skupinou této přírodní rezervace jsou však ptáci. Jedná se o ornitologicky velice významnou lokalitu Slezska, je dokonce jednou ze zásadních lokalit Ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší. Nejvýznamnější částí rezervace z pohledu ornitologie jsou okolní rákosiny, mokřady, a také ostrovy, které zde byly vybudovány právě kvůli hnízdění a rozmnožování ptáků.[5]
V současnosti se zde nachází asi 24 zvláště chráněných druhů, a to buď v hnízdním období a nebo na tahu. Čtyři druhy jsou dokonce kriticky ohrožené.[5]
Přestože je nyní v Evropě racek chechtavý (Larus ridibundus) na ústupu, je to právě Skučák, kde hnízdí populace těchto ptáků o počtu až 1500 párů, což je jedno z největších hnízdišť na Karvinsku a Ostravsku.[5]
Mezi zvláště chráněné a ohrožené druhy živočichů patří bahenka živorodá (Viviparus contectus), vrkoč mnohozubý (Vertigo antivertigo), lištovka lesklá (Segmentina nitida), kuželík tmavý (Euconulus praticola), levotočka bažinná (Aplexa hypnorum), šídlo rákosní ( Aeshna affinis), šídlo červené (Aeshna isoceles), šídlo tmavé (Anax parthenope), lesklice skvrnitá (Somatochlora flavomaculata), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), potápník vroubený (Dytiscus marginalis), vodomil černý (Hydrophilus piceus), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus), skokan zelený (Pelophylax esculentus), skokan ostronosý (Rana arvalis), užovka obojková (Natrix natrix), ještěrka obecná (Lacerta agilis), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), potápka roháč (Podiceps cristatus), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), bukač velký (Botaurus stellaris), Bukáček malý (Ixobrychus minutus), volavka bílá (Ardea alba), husa velká (Anser anser), kopřivka obecná (Mareca strepera), čírka obecná (Anas crecca), čírka modrá (Spatula querquedula), polák malý (Aythya nyroca), moták pochop (Circus aeruginosus), chřástal vodní (Rallus aquaticus), chřástal kropenatý (Porzana porzana), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), pisík obecný (Actitis hypoleucos), racek černohlavý (Ichthyaetus melanocephalus), rybák obecný (Sterna hirundo), rybák bahenní (Chlidonias hybrida), rybák černý (Chlidonias niger), ledňáček říční (Alcedo atthis), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), žluva hajní (Oriolus oriolus) a vydra říční (Lutra lutra).[5]
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Skučák spadá do kategorie IUCN IV. – řízená rezervace. Překrývá se s ptačí oblastí Heřmanský stav – Odra – Poodří, která patří do soustavy NATURA 2000.[5]
Předmětem ochrany v přírodní rezervaci je ekosystém, okolní rákosiny a mokřady, v nichž se vyskytují vzácné druhy živočichů a rostlin. Lokalita je rovněž významným hnízdištěm a migračním stanovištěm vodních ptáků.[5]
V současné době jsou hlavním předmětem zájmu ochrany různé ekosystémy. Například vegetace parožnatek, vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebernatkou bahenní (Hottonia palustris), makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, rákosiny eutrofních stojatých vod, vegetace vysokých ostřic, vlhké pcháčové louky, mokřadní vrbiny, mokřadní olšiny a údolní jasanovo-olšové luhy.[5]
Cílem ochrany oblasti je zachovat rybník typický pro Ostravskou pánev, udržet a pečovat o její diverzitu s důrazem na podporu mokřadních společenstev, usilovat o udržení lokality jako významného hnízdiště a tahového stanoviště ptáků.[5]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Okolo jihozápadní hranice rybníku Skučák vede hlavní silnice II/470 vedoucí z Ostravy do Orlové. Na straně silnice po směru na Ostravu se nachází čerpací stanice a za ní sběrný dvůr. Na obou stranách silnice je autobusová zastávka Rychvald, U závor.[6]
Rybník je přístupný po výše zmíněné silnici nebo také pěšky z různých stran rybníku v oblasti zástavby. Z východní strany rybníku vede cesta po ulici U tratě, dále pak přes les okolo železniční tratě, ze západní strany po ulici U Skučáku nebo ulici Rybničná. Ze severní strany rybníka nevede žádná oficiální stezka.[6]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na rybník Skučák od hlavní cesty na ulici Rybničná, na hladině rybníka plave labuť obrovská a několik jedinců kachny divoké
-
Odpadky v oblasti mokřadů přírodní rezervace Skučák
-
Uměle vytvořený velký ostrov využívaný jako hnízdící a migrační lokalita ptáků
-
Pohled na rybník z jižní strany rybníka
-
Pohled na středně velký uměle vytvořený ostrov, který slouží jako hnízdící a migrační lokalita ptáků
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b c Skučák [online]. Moravskoslezský kraj [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Moták a Skučák. Rychvaldský rybník vám ukáže i jiné krásy. Ostrava [online]. 2015-08-19 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Plán péče o přírodní rezervaci Skučák na období 2018–2027 [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-11-14]. S. 17. Dále jen Plán péče (2018–2027). Dostupné online.
- ↑ a b c Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-11-14]. Dostupné online.
- ↑ Rybník Nový Stav – Rybářství Rychvald [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f DEMEK, Jaromír. Vlastivěda Moravská – Země a Lid. Svazek 1. Neživá Příroda. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. 242 s. ISBN 80-85048-69-8.
- ↑ Mapy. geologie.vsb.cz [online]. [cit. 2023-11-14]. Dostupné online.
- ↑ WEISSMANNOVÁ, Hana. Chráněná území ČR. 1. vyd. Svazek X. Ostravsko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2004. 456 s. ISBN 80-86064-67-0.
- ↑ a b HOMOLOVÁ, Gabriela. Biomonitoring PR Skučák se zaměřením na makrozoobentos. , Diplomová práce. Vedoucí práce Iva Melčáková. Dostupné online.
- ↑ Plán péče (2018–2027), s. 10
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skučák na Wikimedia Commons