V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly
Erb rodu Mensdorff-Pouilly

Starosta Boskovic
Ve funkci:
1864 – 1876
Panovník František Josef I.

Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1862 – 1894
Panovník František Josef I.

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1871
Panovník František Josef I.

C. k. tajný rada

Císařský komoří

Narození 25. ledna 1810
Coburg
BavorskoBavorsko Bavorsko, Rýnský spolek
Úmrtí 10. února 1894 (ve věku 84 let)
Boskovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť 1. Terezie z Dietrichsteina
2. Marie Terezie Lambergová
Rodiče Emanuel Mensdorff-Pouilly
Žofie Sasko-Koburská
Děti Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly
Příbuzní Alexandr Mensdorff-Pouilly (sourozenec)
Alfons Karel Mensdorff-Pouilly a František Mensdorff-Pouilly (vnuci)
Profese šlechtic, politik, starosta
Náboženství římskokatolické
1888 čestný občan Boskovic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
manželka 1. Terezie z Dietrichsteina
1823–1856
manželka 2. Marie Terezie z Lambergu
1833–1876
otec Emanuel Mensdorff-Pouilly
1777–1852
matka Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
1778–1835
bratr Alexandr Mensdorff-Pouilly
1813–1871
syn Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly
1864–1935
strýc Leopold I., belgický král
1790–1865
sestřenice Viktorie, britská královna a indická císařovna
1819–1901
vnučka Kunhuta Mensdorff-Pouilly
1899–1989

Alfons Bedřich Ferdinand hrabě Mensdorff-Pouilly (Alphons Friedrich Ferdinand Graf von Mensdorff-Pouilly) (25. ledna 1810 Coburg10. února 1894 Boskovice), byl český šlechtic, politik a velkostatkář z rodu hrabat Mensdorff-Pouilly, starší bratr rakousko-uherského ministra zahraničí Alexandra knížete Dietrichsteina Nikolsburg Mensdorffa-Pouilly.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Byl synem rakouského generála hraběte Emanuela Mensdorffa-Pouilly (1777–1852) a jeho manželky, princezny Žofie Sasko-Koburské (1778–1835). Díky matce byl Alfons Bedřich spřízněn s řadou evropských panovnických rodů, mimo jiné byl synovcem belgického krále Leopolda I. a bratrancem britské královny Viktorie.

Poprvé se oženil s hraběnkou Terezií z Dietrichsteina (1823–1856), jednou z dědiček obrovského majetku vymírajícího rodu Dietrichsteinů (po otci zdědila v roce 1850 panství Boskovice). Jeho druhou manželkou se v roce 1862 stala hraběnka Marie Terezie Lambergová (1833–1876), dcera polního podmaršálka Františka Filipa Lamberga, který byl zavražděn za revoluce v roce 1848 v Budapešti.

Z obou manželství se narodilo celkem osm děti, čtyři z nich zemřely v dětství. Dědicem rodového majetku byl syn Alfons Vladimír (1864–1935) z druhého manželství.

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Studoval na námořní škole v Benátkách a poté sloužil v armádě u jezdectva, mezitím také cestoval a pobýval například v Británii na pozvání své sestřenice královny Viktorie. Rakouskou armádu opustil v roce 1852 v hodnosti plukovníka, získal čestné hodnosti c. k. tajného rady a komořího, díky vlivným příbuzným obdržel též několik zahraničních řádů. V letech 1861–1871 byl poslancem Moravského zemského sněmu, v této funkci se ale angažoval jen minimálně. Od roku 1862 byl doživotním členem rakouské panské sněmovny. Více zásluh si získal jako starosta v Boskovicích (1864–1876), kde se později stal i čestným občanem (1888).

Majetkové poměry a stavební aktivity[editovat | editovat zdroj]

Prvním sňatkem s hraběnkou Terezií z Dietrichsteina získal její dědický podíl na panství Boskovice, součástí dietrichsteinského dědictví byl i dům v Prostějově, fakticky se ale tento majetek stal jejich vlastnictvím až v roce 1854 po vyrovnání s dalšími dědici. Svým hlavním sídlem proto Alfons Bedřich učinil Nečtiny v západních Čechách, které zdědil po otci (1852). Zde nechal v letech 1855-1858 postavit zámek v novogotickém slohu, na okraji zámeckého parku vznikla i rodinná hrobka (1858). Budováním vlastního zázemí i podporou veřejně prospěšných staveb (škola) přispěl k celkovému rozvoji Nečtin ve druhé polovině 19. století. Týká se to i Boskovic, kde zřídil klášter sester kongregace sv. Vincence de Paula, pod jehož patronátem poté vznikla dívčí škola a mateřská škola.

Alfons Bedřich Mensdorff-Pouilly zemřel na zámku v Boskovicích v únoru 1894 ve věku 84 let. Od jeho syna Alfonse pochází dodnes existující rozvětvená linie, tzv. boskovická.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - díl I. Jižní Morava, 1981
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - díl IV. Západní Čechy, 1985
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, - díl I., 1996 ISBN 80-85983-13-3
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, - díl IV., 2000 ISBN 80-85983-16-8
  • MALÍŘ, Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918; Brno, 2012 ISBN 978-80-7325-272-4
  • ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila: Rodinné strategie šlechty; Praha, 2007 ISBN 978-80-7203-859-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]