Josef Pospíšil (kněz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mons. ThDr. Josef Pospíšil
Církevřímskokatolická
Diecézebrněnská
SídloBrno
Svěcení
Kněžské svěcení1870
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození6. května 1845
Místo narozeníOslavička u Velkého Meziříčí
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí19. prosince 1926 (ve věku 81 let)
Místo úmrtíBrno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vyznánířímskokatolické
Povolání
Heraldické označení pro monsignora 2. stupně
Heraldické označení pro monsignora 2. stupně
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Pospíšil (6. května 1845 Oslavička u Velkého Meziříčí19. prosince 1926 Brno) byl katolický kněz, profesor teologie, vrchní ředitel biskupského alumnátu, spisovatel, filosof, národní buditel, spoluzakladatel Katolické strany národní a poslanec na zemském sněmu. Svým dílem přispěl k vytvoření české katolické filozofické terminologie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Za vzděláním odešel do Brna, kde roku 1866 absolvoval na gymnáziu a poté nastoupil na bohoslovecký ústav v Brně. Po završení tohoto studia byl roku 1870 vysvěcen na kněze a poté přijat na ústav sv. Augustina, tzv. Frintaneum, které sloužilo k vyššímu vzdělávání diecézních kněží, kde strávil tři roky (18711874).

V roce 1874 nastoupil jako profesor dogmatiky a fundamentální teologie na biskupském alumnátu, kde se stal v roce 1885 ředitelem a kde působil až do roku 1895. K dalším jeho funkcím patřilo místo konzistorního rady a přísedícího brněnské biskupské konzistoře, kterým byl Pospíšil jmenován v roce 1886.

Josef Pospíšil se dvakrát krátce ujal řízení brněnské diecéze v období tzv. sedisvakance. V roce 1894 byl totiž jmenován sídelním kanovníkem brněnské kapituly a později jako kapitulní vikář spravoval diecézi na přelomu let 19161917, když odešel biskup Pavel Huyn do Prahy. Podobně se stalo na několik měsíců i po rezignaci biskupa Kleina v roce 1926.[1]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Josef Pospíšil stál u založení kozervativní Katolické strany národní na Moravě a stal se jejím místopředsedou. Také ji jako poslanec zastupoval na zemském sněmu.

Další aktivity[editovat | editovat zdroj]

Za svůj život se stihl Josef Pospíšil angažovat v mnoha spolcích. Kromě církevních a politických aktivit se věnoval i aktivitám vlasteneckým. Od roku 1876 byl členem Dědictví sv. Cyrila a Metoděje a mezi léty 19101925 byl jejím čtvrtým starostou. Dědictví sv. Cyrila a Metoděje bylo založeno vlasteneckými kněžími 25. srpna 1850 v Brně a zabývalo se především vydáváním a šířením náboženských a vzdělávacích textů.[2] Kromě toho, že publikoval mnoho svých knih, přispíval také do časopisů a od roku 1896 do roku 1899 byl členem redakční rady časopisu Hlídka.

V odborné a vzdělávací činnosti pokračoval i jinak. Již od března roku 1874 byl členem Českého čtenářského spolku v Brně. Od roku 1891 byl veden jako dopisující člen České Akademie pro vědy, slovesnost a umění a Královské české společnosti nauk, v roce 1896 se stal členem Papežské akademie sv. Tomáše Akvinského a kromě jiného byl také členem Zemské školní rady.

K výčtu spolků a organizací, ve kterých se Josef Pospíšil angažoval, můžeme přidat Katolickou politickou jednotu brněnskou, Spolek pro stavbu chrámů katolických v diecézi brněnské a také Spolek poutníků diecésí moravských do Svaté země v Brně, který byl založen roku 1909 za účelem především pořádat poutě do Svaté země, propagovat ji a rozvíjet biblická bádání, jehož byl Pospíšil místopředsedou.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Filosofie podle zásad sv. Tomáše Akvinského. Materiální logika, noetika a všeobecná metafysika, I. díl (1883)
    2., rozmnožené vydání vyšlo v roce 1913
  • Filosofie podle zásad sv. Tomáše Akvinského. Kosmologie se zvláštním zřetelem k moderním vědám přírodním, II. díl (1897)
  • O křesťanské filosofii, apologetice, časopisu pro tyto vědy, jakož i pro sociologii a přírodní vědy (1894)
  • O katolické církvi (1920)
  • Lidová kázání o církevních reformách v Československé republice (1920)
  • Katolická věrouka. Díl I., O Bohu jednom podle přirozenosti (1923)
  • Katolická věrouka. Díl II., O Bohu trojjediném podle osobnosti (1924)
  • Katolická věrouka. Díl III., O Bohu stvořiteli (1923)
  • Katolická věrouka. Díl IV. a), O Bohu vtěleném (1922)
  • Katolická věrouka. Díl IV. b), O Bohu vtěleném, Mariologie. O sv. Josefu (1922)
  • Co jest církev? (1925)

Přispíval do časopisu Hlídka, Obzor a Časopis katolického duchovenstva.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JAN, Libor; PROCHÁZKA, Rudolf; SAMEK, Bohumil. Sedm set let brněnské kapituly. Brno: Biskupství brněnské, 1996. 144 s. ISBN 80-902253-1-4. S. 100. 
  2. Založení spolku „Dědictví sv. Cyrilla a Methoda“ [online]. Rev. 11.7.2018 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. 
  3. Založení Spolku poutníků diecésí moravských do Svaté země v Brně [online]. Rev. 02.7.2018 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHWAMMENHÖFER, Václav. Teolog Josef Pospíšil (1845-1926). Christologické a soteriologické dílo. Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Brichcínová, Th.D. České Budějovice: Teologická fakulta Jihočeské univerzity, 2018. 100 s. Dostupné online. 
  • PODLAHA, Antonín. Úmrtí.- Msgr. Dr. Josef Pospíšil. Časopis katolického duchovenstva. Roč. 1927, čís. 1, s. 56–58. Dostupné online. 
  • Slovník českých filozofů. 1. vyd. V Brně: Masarykova univerzita, 1998. 697 s. ISBN 80-210-1840-2.
  • Heller, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart: biographisches Lexicon. Dritter Theil, Männer der Wissenschaft (Schulmänner, Theologen, Juriste, Mediciner, Techniker etc.). Brünn: Hermann Heller, 1889. 232 s.
  • Bílek, Jiří. Kněžské hroby na ústředním hřbitově v Brně. Brno: Jihomoravské sdružení katolických duchovních Pacem in Terris, 1987. 32 s., [11] s.
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 143–144. 
  • JAN, Libor; PROCHÁZKA, Rudolf; SAMEK, Bohumil. Sedm set let brněnské kapituly. Brno: Biskupství brněnské, 1996. 144 s. ISBN 80-902253-1-4. 
  • MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  • Masák, Emanuel. Dějiny dědictví sv. Cyrila a Metoděje v Brně: 1850 - 1930. V Brně: Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, 1932. 318 s.
  • Šlechtová, Alena a Levora, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. Vyd. 2. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1.
  • Průvodce brněnskými hřbitovy: hroby významných českých lidí. Brno: Okresní péče o mládež, 1946. 96 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]