Vladimír Mitrovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimír Mitrovský
Vladimír Mitrovský (1814–1899).jpg

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1862

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1848
Ve funkci:
1861 – 1871

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1867 – 1899
Stranická příslušnost
Členství Str. středního velkostatku

Narození 17. června 1814
Dolní Rožínka nebo Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. dubna 1899
Sokolnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Děti Vladimír II. Mitrovský
Alma mater Františkova univerzita Olomouc
Ocenění Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Mitrovský, též Wladimir von Mittrowsky, plným jménem Vladimír I. hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (17. června 1814[1][2][3][4] Dolní Rožínka[1] nebo Brno[3][4]6. dubna 1899 Sokolnice[1][2][3]), byl rakouský šlechtic z rodu Mitrovských a politik z Moravy, v 60. letech 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodu Mitrovských z Mitrovic a Nemyšle. Soukromě vystudoval s výborným prospěchem nižší gymnázium v Brně, vyšší gymnázium absolvoval v Litomyšli. Privátní vysokoškolská studia prodělal pod vedením JUDr. Rudolpha Otta. Závěrečné zkoušky složil v červnu 1832 na Císařsko-královské Františkově univerzitě v Olomouci. Po studiích nastoupil do služby v rakouské armádě.[4] Zde postupně dosáhl hodnosti majora.[2] Od roku 1833 do roku 1842 sloužil jako důstojník u kyrysníků. Do armády se vrátil roku 1848 a během revolučního dění se účastníl tažení císařské armády do povstaleckého Uherska. Z armády odešel v roce 1850 v hodnosti majora.[3] Patřily mu alodiální statky Pernštejn, Dolní Rožínka a Sokolnice a také Szarvas v Uhersku.[2] V době svého působení v parlamentu se uvádí jako major a hrabě Wladimir Mittrowsky.[1]

Byl veřejně činný. Dlouhodobě zastával post protektora moravsko-slezského ústavu slepců, zasedal v kuratoriu Moravského průmyslového muzea, působil ve funkci viceprezidenta moravsko-slezského lesnického spolku a prezidenta báňsko-historické sekce moravské zemědělské společnosti. Byl členem Vlasteneckého pomocného spolku paní od červeného kříže pro Moravu.[4] Měl titul c. k. komořího a od roku 1868 tajného rady. Roku 1854 získal Řád železné koruny, roku 1881 Řád Františka Josefa. Byl dvakrát ženatý. Rodinný majetek po něm převzal syn Vladimír II. Mitrovský.[3]

Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků. Na mandát rezignoval v prosinci 1848 kvůli svému nástupu do armády.[5]

Počátkem 60. let se opět zapojil do politiky. V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm za kurii velkostatkářskou, II. sbor. Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867 i zemských volbách v březnu 1867. Uspěl rovněž v zemských volbách v roce 1870 a prvních zemských volbách roku 1871.[6] Na sněmu reprezentoval Stranu středního velkostatku a byl jejím předákem.[3]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Moravský zemský sněm roku 1861 (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů). Na mandát v Říšské radě rezignoval v září 1862.[7][8][3]

Od roku 1867 až do své smrti roku 1899 zasedal v Panské sněmovně (nevolená horní komora Říšské rady).[1] Byl sem povolán 1. dubna 1867 jako doživotní člen této parlamentní komory.[3] I v Panské sněmovně zastupoval Stranu středního velkostatku, která se snažila o středovou pozici mezi centralistickou a provídeňskou Stranou ústavověrného velkostatku a federalistickou a pročeskou Stranou konzervativního velkostatku.[2]

Zemřel v dubnu 1899 na svém statku Sokolnice.[2] Pohřben byl do rodinné hrobky v Doubravníku.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.] : Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 44. (německy)  
  2. a b c d e f Brünn. (Neuigkeits) Welt Blatt. duben 1899, roč. 26, čís. 80, s. 4. Dostupné online.  
  3. a b c d e f g h i Wladimir Graf Mittrowsky von Mitrowitz. Deutsches Volksblatt. duben 1899, čís. 3687, s. 6. Dostupné online.  
  4. a b c d BĚLÍK, Petr: Rodová tradice a moravský šlechtic druhé poloviny 19.století. Příklad Vladimíra hraběte Mitrovského [online]. muni.cz, [cit. 2016-02-17]. Dostupné online. (česky) 
  5. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.] : Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247-253. (česky)  
  6. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.  
  7. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=133&size=45