Jan Kárník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Kárník

Jan Kárník
Narození 16. srpna 1870
Nové Město na Moravě
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 27. prosince 1958 (ve věku 88 let)
Nové Město na Moravě
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kárník, vlastním jménem Josef Svítil, (16. srpna 1870, Nové Město na Moravě[1]27. prosince 1958 Nové Město na Moravě) byl český básník, prozaik, publicista a lékař.

Život[editovat | editovat zdroj]

Josef Svítil se narodil v Novém Městě na Moravě 16. srpna 1870. Po studiích na gymnáziu v Brně a v Německém Brodě odešel na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy do Prahy. Po jejím absolvování, působil po krátkou dobu jako obvodní lékař v Opatovicích, aby se v roce 1906 přestěhoval natrvalo zpět do svého rodného města. O rok později kupuje dům čp. 153 na Malé ulici. Tady si zřídil svou ordinaci, nacházela se v přízemí domu.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Svůj vztah k lidem se snažil vyjádřit kromě své profese také literární formou, a to jak poezií, tak prózou. V literární tvorbě však nepoužíval své občanské jméno, ale zvolil si pseudonym Jan Kárník. Kromě jiného využíval také svých jazykových schopností a překládal především polskou literaturu, za což byl vyznamenán polskou vládou. Uspořádal dvě reprezentativní antologie polské poezie Z polského Parnasu a Poesie svobodné Polsky. Jako přesvědčený slovanofil uvedl s vlastní předmluvou v Čechách v Ottově světové knihovně básně S.H. Vajanského a povídky Martina Kukučína.

Do české literatury vstoupil svojí poezií pod vlajkou Lumírovců a později inklinoval ke skupině Katolické moderny a od té debutoval k sládkovsky čisté poezii. Náměty čerpal z rodinného prostředí, citu k národu a především lásky k rodnému kraji. Hojně publikoval v Západomoravské kulturní revue, Novém životě, Vlasti, Osvětě, Zvonu, Lidových novinách a dalších periodikách. Jeho verše vyšly v několika sbírkách.

Stal se autorem románové kroniky Soumrak rodu Jamborova, která popisuje ságu předků malíře Josefa Jambora z Pohledce. Líčí osudy tří sourozenců z bohatého gruntu, kde hlavní zápletkou je láska a peníze. Vydal také dvě knihy povídek. I když dnes je hodnocena je překladatelská práce výše, než jeho vlastní tvorba literární, ve své době měla nesporně svůj význam především regionální.

Tento vážený novoměstský občan zemřel 17. prosince 1958 ve svém rodišti, kde je také pohřben.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Sbírky básní[editovat | editovat zdroj]

  • Chudobná žena
  • Moravská symfonie a jiné básně
  • Večery u krbu
  • Červená a bílá
  • Závětří
  • Srdce a obrázky z pouti
  • Dooráno

Antologie[editovat | editovat zdroj]

  • Z polského Parnasu
  • Poesie svobodné Polsky

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]