Chomutovsko-teplická pánev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chomutovsko-teplická pánev
Údlické doubí
Údlické doubí

Nejvyšší bod 450 m n. m. (Salesiova výšina (422 m n. m.))
Rozloha 566,53 km²
Střední výška 273,2 m n. m.

Nadřazená jednotka Mostecká pánev
Sousední
jednotky
Loučenská hornatina
Děčínské stěny
Verneřické středohoří
Milešovské středohoří
Žatecká pánev
Doupovské hory
Podřazené
jednotky
Klášterecká kotlina
Březenská pánev
Údlická kotlina
Jirkovská pánev
Komořanská kotlina
Duchcovská pánev
Chabařovická pánev
Libouchecká brázda

Světadíl Evropa
Stát Česko
Horniny čediče, tufy, prachovec, kvarcity, spraše, písky, jíly
Povodí Bílina, OhřeLabe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IIIB-3B
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chomutovsko-teplická pánev je geomorfologický podcelek v západní části Mostecké pánve v okresech Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a okrajově také v okresech Děčín a LounyÚsteckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Salesiova výšina (422 m n. m.) u Oseka, ale nejvyšší bod se nachází ve výšce 450 m n. m. jihozápadně od Libouchce.[1]

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Podcelek má protáhlý tvar od jihozápadu k severovýchodu na úpatí Krušných hor a rozkládá se přibližně mezi Kláštercem nad Ohří na jihu a Jílovým na severu. Západní okraj vymezují města Chomutov, Jirkov, Litvínov, Osek, Hrob a Krupka. Na východě pánev zasahuje k Ústí nad Labem, Teplicím, Bílině a Mostu.[1]

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Výsypka Lomu Vršany

Pánev je částí příkopové propadliny podél oherského riftu. Tvoří ji třetihorní horniny (micenní jezerní jíly, pískovce, písky a uhelné sloje) překryté čtvrtohorními sedimenty. Místy se vyskytují také horniny oherského krystalinika a třetihorní vulkanity. Na nich se vytvořil erozně denudační reliéf široce otevřených údolí Ohře, Bíliny a jejich přítoků s říčními terasami, mírnými svahy a údolními nivami. Zejména úpatí Krušných hor lemují náplavové kužely a úpatní haldy. Charakteristickým znakem krajiny jsou antropogenní tvary způsobené těžbou uhlí a činností průmyslu: lomy, výsypky a usazovací nádrže.[1][2]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIB-3B a náleží do geomorfologického celku Mostecká pánev.[2] Dále se člení na okrsky (od západu k východu): Klášterecká kotlina, Březenská pánev, Údlická kotlina, Jirkovská pánev, Komořanská kotlina, Duchcovská pánev, Chabařovická pánev a Libouchecká brázda. Na východě sousedí s podcelkem Loučenská hornatina na západě, Děčínskými stěnami na severu, Verneřickým středohořím, Milešovským středohořím a Žateckou pánví na východě a s celkem Doupovské hory na jihu.[3]

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-3B Chomutovsko-teplická pánev, s. 122–123. 
  2. a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Chomutovsko-teplická pánev, s. 181. 
  3. CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-08-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]