Augusta Skálová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Augusta Dočkalová-Běhalová
Narození28. září 1898
Želatovice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. května 1996 (ve věku 97 let)
Bílý potok ČeskoČesko Česko
PseudonymSkálová
Povoláníspisovatelka, básnířka a dramatička
RodičeFrantišek Běhal, Josefa Běhalová-Krpcová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Augusta Dočkalová-Běhalová, v matrice Augustina (28. září 1898 Želatovice 31[1]27. května 1996 Bílý Potok) moravská spisovatelka a básnířka, pseudonym Augusta Skálová.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Rodiče Augusty byli František Běhal (19.4.1859), rolník v Želatovicích a Josefa Běhalová Krpcová (7.1.1874). Sourozenci vlastní: Jaroslav František (1900), František (1912), Milka Knapová), nevlastní (z prvního otcova manželství): Božena (1888), Berta (1890), Bohumil (1892), Maria (1894), Bohumila (1895).

Augusta vystudovala soukromý učitelský ústav v Řepčíně (1913–1918), navštěvovala Filozofickou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně (1921–1923), pro nemoc však studium nedokončila. V roce 1918 nastoupila jako učitelka v Hošticích, ale pro zasnoubení musela místo opustit. V letech 1924–1925 pracovala jako úřednice v Zemské sociální péči o mládež. Od roku 1919 žila v Brně, v psaní ji podporoval Arne Novák. Debutovala dvěma sbírkami básní, poté napsala dvě dramata a čtyři romány.[2]

V letech 1942–1948 byla členkou Moravského kola spisovatelů. Po roce 1948 jí byla publikační činnost znemožněna a spisovatelka žila v nuzných poměrech a v ústraní. Když jí byl roku 1949 protiprávně odebrán brněnský byt, odešla za otcem na Hanou a pak až k polským hranicím, do Bílého Potoka u Javorníku[2]

Dílo[3][editovat | editovat zdroj]

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • Mou duší písně znějí: [první verše] – Brno: Stanislav Kočí, 1922
  • Ulomený vějíř – 1924

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Hořící hvězda: román – Praha: Československá grafická Unie, 1933
  • Život vítězný: román – Brno: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1942
  • Věčný krb: román – Praha: Novina, 1943
  • Můj milovaný: román – Brno: Mír, 1947

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • Duha Boží: divadelní hra o třech jednáních a 1 proměně – Brno: s. n., 1930
  • Na dědině: divadelní hra o třech jednáních – Vyškov: F. Obzina, 1932

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  2. a b Nejstarší spisovatelka padesát let nic nevydala, její práce nevyšly ani po její smrti. iDNES.cz [online]. 2009-09-26 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  3. KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1948. Praha: Orbis, 1946. S. 724–725. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hanácký kalendář 1998: čtení pro zábavu a poučení v roce 1998. Olomouc: Společnost přátel vesnice a malého města, 1997