Poldr Žichlínek
| Poldr Žichlínek | |
|---|---|
 Stabilizované předpolí a vlastní objekt základové výpusti | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pardubický kraj |
| Okres | Ústí nad Orlicí, Svitavy |
  Poldr Žichlínek | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°51′21″ s. š., 16°39′1″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rok | 2006–08 |
| Rozloha | 166,0 ha |
| Objem | 5,9 mil. m³ |
| Parametry – hráz | |
| Kóta | 345,5 m n. m. |
| Délka | 1574 m |
| Šířka | (koruna hráze) 4,0 m |
| Výška | 7,6 m |
| Ostatní | |
| Typ | suchý poldr |
| Přítok vody | Moravská Sázava, Lukovský potok |
| Odtok vody | Moravská Sázava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poldr Žichlínek je největší suchý poldr na území České republiky.[1][2] Bývá také uváděn jako největší stavba svého druhu ve střední Evropě.[1] Nachází se u soutoku Moravské Sázavy a Lukovského potoka, jižně od obce Žichlínek, v katastrálním území Žichlínek a Rychnov na Moravě. Plocha zátopy je 166,0 ha.[3] Retenční prostor nádrže činí 5,9 mil. m³.[3] Výška hráze nad terénem je 7,6 m.[3]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Jeho hlavním úkolem je zadržet povodňové vody Moravské Sázavy a snížit kulminační průtok stoleté povodně. Poldr je postaven tak, aby stoletou povodeň (Q100) o objemu 17 mil. m³ snížil ze 126 m³/s na 59 m³/s při celkové délce trvání 5 dnů.[3][4] Poldr Žichlínek je významný z hlediska protipovodňové ochrany měst Litovel a Olomouc, ale i dalších obcí podél toku Moravské Sázavy a řeky Moravy.[2]
Revitalizace[editovat | editovat zdroj]
Současně se stavbou hráze došlo i k revitalizaci toků Moravské Sázavy a Lukovského potoka.[5] Obě vodoteče zde byly v minulosti napřímeny a okolní vlhké louky meliorovány. Spolu s meandrujícími toky byly vytvořeny mokřady a stálé vodní plochy na dně poldru, které tvoří zhruba 10 procent z celkové jeho rozlohy.[5] Tyto vodní plochy přitahují velké množství ptáků. Byl zde pozorován například sokol stěhovavý (Falco peregrinus), jeřáb popelavý (Grus grus), nebo ústřičník velký (Haematopus ostralegus).[5]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Nádrž je rozdělena tělesem železniční trati Česká Třebová – Přerov na severní a výrazně větší jižní část.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled z hráze na dno poldru a stabilizované předpolí výpusti -
Objekt vlastní základové výpusti, vývar výpusti a část bezpečnostního přelivu hráze -
Průtočný profil výpusti o velikosti 6 x 1,6 m -
Pohled na hráz, bezpečnostní přeliv a dno poldru
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Statutární město Olomouc (oficiální informační portál) – Pomůže poldr Žichlínek? [online]. [cit. 2016-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-16.
- ↑ a b ekolist.cz – Začíná stavba proti velké vodě [online]. [cit. 2016-11-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Časopis stavebnictví (číslo: 03/07) – Realizace poldru Žichlínek na Moravské Sázavě (autor: Ing. Petr Starý) [online]. [cit. 2016-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-19.
- ↑ Dokumentace o hodnocení vlivů stavby a provozu suchého poldru Žichlínek na životní prostředí. [online]. [cit. 2016-11-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c Východočeská pobočka České společnosti ornitologické – Poldr Žichlínek [online]. [cit. 2016-11-14]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu poldr Žichlínek na Wikimedia Commons - LG Žichlínek – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Moravy
