Seznam parků v Brně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Tato stránky poskytuje souhrnné informace o parcích na území statutárního města Brna.

Střed Brna[editovat | editovat zdroj]

Denisovy sady[editovat | editovat zdroj]

Kolonáda v Denisových sadech
Podrobnější informace naleznete v článku Denisovy sady.

Park byl založen v letech 1814 až 1818 na místě původního bastionu brněnského městského opevnění, v té době šlo o vůbec první park založený veřejnou správou na území dnešní České republiky.[1] Roku 1818 byla výstavba parku slavnostně dovršena odhalením obelisku na počest císaře Františka I. a park byl pojmenován Františkov, v polovině 19. století byla v parku postavena dnešní klasicistní kolonáda, kolonáda byla v parku již roku 1815, tehdy ovšem dřevěná, roku 1849 se park stal národní památkou.[1]

Název Denisovy sady získal park až v roce 1919 a to na počest francouzského historika Ernesta Denise.[1] V roce 1939 byl park rozdělen na dva parky a jeho velká část tak utvořila sousední park Studánka, stalo se tak výstavbou silnice dokončenou roku 1941.[1] Park je v Brně výjimečný svým výhledem na jižní část města a svojí polohou přímo pod katedrálou sv. Petra a Pavla, v polovině 20. století byla v parku postavena vyhlídková kavárna, která byla na konci století zbořena.

Park Lužánky[editovat | editovat zdroj]

Umělý potůček v Lužánkách
Podrobnější informace naleznete v článku Lužánky.

Lužánky jsou nejstarším veřejným parkem na Moravě a v Čechách, veřejný park vznikl když císař Josef II. roku 1786 daroval bývalou Jezuitskou zahradu brněnským občanům pro zřízení městského veřejného sadu.[2] Dnešní Lužánky o rozloze 20 ha jsou největším městským parkem v Brně a spolu s Denisovými sady a parkem Špilberk se řadí k nejvýznamnějším parkům v Brně, jsou rovněž prohlášeny kulturní památkou a to od roku 1849[2]. Pojmenování Lužánky vychází z původních lužních lesů.9[2] Park v posledních letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí a opět se stal jedním z nejvyhledávanější a nejoblíbenějších parků na území města Brna.

Park je v rámci Brna zvláštní nejen svojí rozlohou a historií, ale také svojí nadprůměrnou vybaveností, najdeme v něm například umělý potůček, dopravní hřiště, novorenesanční pavilon s velkým sálem pro plesy a podobně, množství soch a památníků a různých drobných zajímavostí. V letních dnech bývá park běžně zaplněn lidmi, kteří se zde věnují různým sportovním aktivitám, hudbě, četbě a podobně.

Park Špilberk[editovat | editovat zdroj]

Výhled z parku Špilberk
Podrobnější informace naleznete v článku Park Špilberk.

Park Špilberk je svojí rozlohou 17 ha[3] jedním z největších parků v Brně a spolu s Lužánkami a Denisovými sady také jedním z těch nejvýznamnějších. Byl založen v letech 1861 až 1862 z podnětu tehdejšího starosty Brna na svazích kopce Špilberk pod stejnojmenným hradem.[3] Svahy Špilberku byly do té doby holé, a to z obranných důvodů, ve spodních částech kopce se pak rozkládaly vinice a ovocné sady.[3]

Dnešní park je protkán množstvím drobných kamenných cestiček vystavěných ve svazích kopce, vyniká velkou hustotou dřevin a je vybaven řadou zajímavostí a vyhlídkových míst, například vyhlídkovým altánem, skalkou s živými rybičkami, několika fontánami a podobně. Uprostřed parku se nachází barokní hrad a pevnost Špilberk, založený ve 13. století tehdy jako sídlo moravských markrabat, tehdejších vládců Moravy.[4] Park je jedinečná památka zahradního umění spolu s hradem prohlášen národní kulturní památkou[3] a dnes bývá spolu s hradem častým dějištěm různých kulturních akcí[5], například v době festivalu Brněnské kulturní léto na Špilberku se park stává dějištěm divadelních a jiných kulturních výkonů[5].

Park Studánka[editovat | editovat zdroj]

Fons Salutis v parku Studánka
Podrobnější informace naleznete v článku Park Studánka.

Park Studánka byl až do poloviny 20. století součástí parku Denisových sadů (dříve park Františkov), který byl vybudován v letech 1814 až 1818 na místě původního bastionu městského opevnění, tehdy šlo vůbec první park založený veřejnou správou na území dnešní České republiky.[1] Tento park byl rozdělen na dva silnicí vystavěnou v letech 1939-1941. Horní část si zachovala své jméno a dolní byla pojmenována jako Park Studánka podle studánky, kde byl na začátku 19. století postaven empírový Fons Salutis (Pramen zdraví).

Kapucínské terasy[editovat | editovat zdroj]

Kapucínské terasy jsou malým parkem rozkládajícím se na několika kaskádově postavených terasách na východním svahu kopce Petrova, nedávno byla malá část parku zrekonstruována[6] a zpřístupněna veřejnosti.

Tyršův sad[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tyršův sad (Brno-Veveří).
Tyršův sad

Tyršův sad je park o rozloze necelé 2 ha,[7] založen byl roku 1907 na území bývalého hřbitova a dnes je prohlášen kulturní památkou[8]. Zajímavostí je, že park má zachované původní oplocení a můžeme v něm nalézt bylinkový záhon pro nevidomé. Park má celkově velice klidnou atmosféru navzdory faktu, že se nachází v poměrně rušné a části centra města, v létě Tyršův sad se stává stinným a tichým místem s velkým množstvím barevných květin.

Park Koliště[editovat | editovat zdroj]

Park Koliště je prvním významným příkladem okružního parku na Moravě a v Čechách.[9] Park vznikl jako součást parkového areálu založeného na okruhu rušeného městského opevnění.[9]

Wilsonův les[editovat | editovat zdroj]

Wilsonův les
Podrobnější informace naleznete v článku Wilsonův les.

Wilsonův les je lesopark o rozloze 34,4 ha, založen byl roku 1882 a většinou svého území zasahuje do městské části Brno-Žabovřesky. Dříve byla v parku sjezdovka s umělým povrchem, vybudovaná v 70. letech 20. století, ta byla po krátké době uvedena mimo provoz a dnes je již definitivně zrušena.[10] Od počátku 21. století, kdy byla správa tehdy poměrně zanedbaného lesoparku převedena na město, celý lesopark prochází rozsáhlou revitalizací a postupně se daří jeho stav viditelně zlepšovat.

Reference[editovat | editovat zdroj]