Přeskočit na obsah

Seznam parků v Brně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tato stránka poskytuje souhrnné informace o parcích na území statutárního města Brna.

Střed Brna

[editovat | editovat zdroj]

Denisovy sady

[editovat | editovat zdroj]
Kolonáda v Denisových sadech
Podrobnější informace naleznete v článku Denisovy sady.

Park byl založen v letech 1814 až 1818 na místě původního bastionu brněnského městského opevnění, v té době šlo o vůbec první park založený veřejnou správou na území dnešní České republiky. Roku 1818 byla výstavba parku slavnostně dovršena odhalením obelisku na počest císaře Františka I. a park byl pojmenován Františkov, v polovině 19. století byla v parku postavena dnešní klasicistní kolonáda, kolonáda byla v parku již roku 1815, tehdy ovšem dřevěná, roku 1849 se park stal národní památkou.[1]

Název Denisovy sady získal park až v roce 1919 a to na počest francouzského historika Ernesta Denise. V roce 1939 byl park rozdělen na dva parky a jeho velká část tak utvořila sousední park Studánka, stalo se tak výstavbou silnice dokončenou roku 1941.[1] Park je v Brně výjimečný svým výhledem na jižní část města a svojí polohou přímo pod katedrálou sv. Petra a Pavla, v polovině 20. století byla v parku postavena vyhlídková kavárna, která byla na konci století zbořena. Součástí parku je i Místodržitelská zahrada.

Park Lužánky

[editovat | editovat zdroj]
Umělý potůček v Lužánkách
Podrobnější informace naleznete v článku Lužánky.

Lužánky jsou nejstarším veřejným parkem na Moravě a v Čechách, veřejný park vznikl když císař Josef II. roku 1786 daroval bývalou Jezuitskou zahradu brněnským občanům pro zřízení městského veřejného sadu. Dnešní Lužánky o rozloze 20 ha jsou největším městským parkem v Brně a spolu s Denisovými sady a parkem Špilberk se řadí k nejvýznamnějším parkům v Brně, jsou rovněž prohlášeny kulturní památkou a to od roku 1849. Pojmenování Lužánky vychází z původních lužních lesů.[2] Park v posledních letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí a opět se stal jedním z nejvyhledávanějších a nejoblíbenějších parků na území města Brna.

Park je v rámci Brna zvláštní nejen svojí rozlohou a historií, ale také svojí nadprůměrnou vybaveností, najdeme v něm například umělý potůček, dopravní hřiště, novorenesanční pavilon s velkým sálem pro plesy a podobně, množství soch a památníků a různých drobných zajímavostí. V letních dnech bývá park běžně zaplněn lidmi, kteří se zde věnují různým sportovním aktivitám, hudbě, četbě a podobně.

Park Špilberk

[editovat | editovat zdroj]
Výhled z parku Špilberk
Podrobnější informace naleznete v článku Park Špilberk.

Park Špilberk je svojí rozlohou 17 ha jedním z největších parků v Brně a spolu s Lužánkami a Denisovými sady také jedním z těch nejvýznamnějších. Byl založen v letech 1861 až 1862 z podnětu tehdejšího starosty Brna na svazích kopce Špilberk pod stejnojmenným hradem. Svahy Špilberku byly do té doby holé, a to z obranných důvodů, ve spodních částech kopce se pak rozkládaly vinice a ovocné sady.[3]

Dnešní park je protkán množstvím drobných kamenných cestiček vystavěných ve svazích kopce, vyniká velkou hustotou dřevin a je vybaven řadou zajímavostí a vyhlídkových míst, například vyhlídkovým altánem, skalkou s živými rybičkami, několika fontánami a podobně. Uprostřed parku se nachází barokní hrad a pevnost Špilberk, založený ve 13. století tehdy jako sídlo moravských markrabat, tehdejších vládců Moravy.[4] Park jako jedinečná památka zahradního umění byl spolu s hradem prohlášen národní kulturní památkou.[5] Bývá spolu s hradem častým dějištěm různých kulturních akcí, například v době festivalu Brněnské kulturní léto na Špilberku se park stává dějištěm divadelních a jiných kulturních výkonů.[6]

Park Studánka

[editovat | editovat zdroj]
Fons Salutis v parku Studánka
Podrobnější informace naleznete v článku Park Studánka.

Park Studánka byl až do poloviny 20. století součástí parku Denisových sadů (dříve park Františkov), který byl vybudován v letech 1814 až 1818 na místě původního bastionu městského opevnění, tehdy šlo vůbec první park založený veřejnou správou na území dnešní České republiky.[1] Tento park byl rozdělen na dva silnicí vystavěnou v letech 1939–1941. Horní část si zachovala své jméno a dolní byla pojmenována jako Park Studánka podle studánky, kde byl na začátku 19. století postaven empírový pavilonek Fons Salutis (Pramen zdraví).

Kapucínské zahrady

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Kapucínské zahrady.

Kapucínské zahrady, nazývané také Kapucínské terasy, jsou malý park rozkládající se na několika kaskádově postavených terasách na východním svahu kopce Petrova. V roce 2019 byl park zrekonstruován a částečně zpřístupněn veřejnosti.

Tyršův sad

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Tyršův sad (Brno-Veveří).
Tyršův sad

Tyršův sad je park o rozloze necelé 2 ha,[7] založen byl roku 1907 na území bývalého hřbitova a dnes je prohlášen kulturní památkou.[8] Zajímavostí je, že park má zachované původní oplocení a je v něm i bylinkový záhon pro nevidomé. Park má celkově velice klidnou atmosféru navzdory faktu, že se nachází v poměrně rušné části centra města; v létě se Tyršův sad stává stinným a tichým místem s množstvím barevných květin.

Park Koliště

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Park Koliště.

Park Koliště vznikl jako součást parkového areálu založeného na okruhu rušeného městského opevnění.

Wilsonův les

[editovat | editovat zdroj]
Wilsonův les
Podrobnější informace naleznete v článku Wilsonův les.

Wilsonův les je lesopark o rozloze 34,4 ha, založen byl roku 1882 a většinou svého území zasahuje do městské části Brno-Žabovřesky. Dříve byla v parku sjezdovka s umělým povrchem, vybudovaná v 70. letech 20. století, ta byla po krátké době uvedena mimo provoz a dnes je již definitivně zrušena.[9] Od počátku 21. století, kdy byla správa tehdy poměrně zanedbaného lesoparku převedena na město, celý lesopark prochází rozsáhlou revitalizací a postupně se daří jeho stav viditelně zlepšovat.

Další parky v městské části Brno-střed

[editovat | editovat zdroj]

Městská část Brno-sever

[editovat | editovat zdroj]

Městská část Brno-Královo Pole

[editovat | editovat zdroj]
  • Božetěchův sad
  • Sady Národního odboje

Městská část Brno-Židenice

[editovat | editovat zdroj]

Městská část Brno-Žabovřesky

[editovat | editovat zdroj]

Městská část Brno-Nový Lískovec

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c Park Denisovy sady - Přehled kulturních památek - Statutární město Brno. www2.brno.cz [online]. [cit. 2011-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-23. 
  2. Park Lužánky - Statutární město Brno. www2.brno.cz [online]. [cit. 2011-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-23. 
  3. Park Špilberk - Statutární město Brno
  4. Historie hradu — Špilberk, brněnský hrad, sídlo Muzea města Brna
  5. park - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. 
  6. Špilberk, brněnský hrad, sídlo Muzea města Brna
  7. Tyršův sad, Brno Město
  8. Tyršův sad - Statutární město Brno. www2.brno.cz [online]. [cit. 2011-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-21. 
  9. Wilsonův les - Statutární město Brno. vzmb.brno.cz [online]. [cit. 2011-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-07. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]