Jan Machač (kněz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Machač
Narození 1. června 1915
Horní Lideč
Úmrtí 9. května 2009 (ve věku 93 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Jan Machač s dětmi u prvního svatého přijímání 24. června 1973 v dejvickém kostele sv. Matěje

Mons. Jan Machač (1. června 1915, Horní Lideč9. května 2009, Praha) byl římskokatolický kněz, který působil v letech 19712002 jako duchovní správce ve farnosti u kostela sv. Matěje v Praze-Dejvicích.

Studium a první léta kněžství[editovat | editovat zdroj]

Rodák z Horní Lidče, pokřtěný 2. června 1915 v kostele sv. Kateřiny v Lidečku, vystudoval měšťanskou školu ve Valašských Kloboukách a poté reálné gymnázium ve Vsetíně.

Po maturitě v roce 1938 nastoupil do kněžského semináře v Praze-Dejvicích, který se po obsazení seminární budovy Wehrmachtem v roce 1939 přestěhoval do arcibiskupského zámku v Dolních Břežanech, a svá studia dokončil v roce 1943. Kněžské svěcení získal 30. května 1943 v pražské katedrále sv. Víta.

V následujících letech byl farním vikářem nejprve v Dolní Bělé (odkud navíc spravoval farnost Krašovice) a od roku 1944 v Plzni. V roce 1946 odešel do Chebu, kde působil jako farář a správce chebského a po určitou dobu také sokolovského vikariátu.

Politickým vězněm komunistického režimu[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Matěje, kde mons. Jan Machač působil řadu let jako farář

Na podzim 1949 byl zatčen a po několika týdnech propuštěn. V roce 1951 byl kvůli nebezpečí zatčení přeložen do Bochova, avšak v listopadu 1951 byl přesto znovu zatčen a později odsouzen za velezradu a špionáž. Ve vězení strávil sedm let, a to ve vazební věznici Ruzyně, ve věznicích Kartouzy, Mladá Boleslav a Bory a v pracovním táboře u Jáchymova. Po propuštění pracoval jako dělník v Bystřici pod Hostýnem a po udělení tzv. státního souhlasu pro výkon kněžské služby v roce 1966 byl ustanoven do farnosti ve Zlíně-Malenovicích.

Farářem u sv. Matěje[editovat | editovat zdroj]

V letech 19681971 působil jako personální referent na pražském arcibiskupství a poté od 1. prosince 1971 jako administrátor a později farář u kostela sv. Matěje. Tuto farnost proslavil perníkovými jesličkami, které jsou v kostele vystavovány od roku 1972.

V roce 1998 obdržel čestný titul kaplan Jeho Svatosti. K 1. červenci 2002 odešel na odpočinek, avšak občas sloužil mše v klášterním kostele sv. Václava, u něhož bydlel. Po odchodu z funkce faráře byl administrátorem dejvické farnosti jmenován Karel Kočí (v té době zvaný řádovým jménem Metoděj). Po něm byla správa farnosti dlouhodobě svěřena Kongregaci misionářů synů Neposkvrněného srdce blahoslavené Panny Marie (lidově „klaretiánům”).

Během působení mons. Machače ve farnosti u kostela sv. Matěje vzešlo z této farnosti deset novokněží: Petr Antoš, Pavel Boukal, Jan Kotas (vysvěcen 1995), René Milfait (vysvěcen 1996), Michael Špilar (vysvěcen 1996), Jan Houkal (vysvěcen 2002), Michal Němeček (vysvěcen 2002), Ondřej Salvet (vysvěcen 2002), Matúš Kocian (2006) a Pavel Sandtner (vysvěcen 2007).

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Hrob mons. Jana Machače jeden den po jeho pohřbu

Páter Machač zemřel 9. května 2009 ve věku nedožitých 94 let. Poslední rozloučení s ním při mši konané v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha a uložení jeho těla do hrobu na Šáreckém hřbitově u kostela sv. Matěje se uskutečnilo na svátek svatého Matěje 14. května 2009. Jeho čučkaři, jak s oblibou označoval své farníky (na Moravě užívané slovo čučkař znamená troškař nebo žabař a vedle mírně pejorativního základního významu se používá i jako recese či nadsázka), se s ním rozloučili v mimořádném počtu. Hrob mons. Machače se nachází na severozápadním okraji hřbitova, téměř naproti vchodu do kostela.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tomáš Petrůj, Ondřej Salvet a kolektiv autorů: Jinak žít / Mons. Jan Machač (1915–2009) + DVD, kniha vydaná u příležitosti nedožitých 100. narozenin P. Jana Machače; vyd. Římskokatolická farnost u kostela Povýšení svatého Kříže Praha-Koloděje, 2015

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]