Věznice Mladá Boleslav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Věznice Mladá Boleslav
Pohled na věznici z Viničné ulice.
Pohled na věznici z Viničné ulice.
Účel stavby

krajská a okresní věznice (19281955), Státní ústřední archiv (do roku 1995),[1] filmová lokace

Základní informace
Architekt František Janda[2]
Výstavba 1928[3]
Stavebník Republika československá
Současný majitel ARENA MB, a. s.
Poloha
Adresa Mladá Boleslav, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věznice Mladá Boleslav je budova bývalého nápravného zařízení přiléhající k objektu Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Obě budovy vznikly v roce 1928 jako celistvý justiční areál projektovaný architektem a urbanistou Františkem Jandou jako sídlo tehdejšího Krajského soudu v Mladé Boleslavi.[3] V letech 1948–1949 v budově sídlilo velitelství mladoboleslavského oddílu Státní bezpečnosti. Jedno poschodí věznice bylo v té době vyhrazené prominentním politickým vězňům. V první polovině 50. let režim do tamních cel soustředil odsouzené duchovní. Věznice s kapacitou 240 odsouzených byla zrušena v roce 1955.[4]

Po zrušení věznice budovu využíval Státní ústřední archiv, opustil ji v roce 1995. Vězeňská služba zvažovala rekonstrukci objektu, v němž chtěla vzhledem k výhodné poloze a propojení s okresním soudem zřídit vazební věznici.[5] Kvůli havarijnímu stavu budovy a vysokým nákladům na opravu se však rozhodla objekt prodat ve veřejné soutěži za minimální cenu 20 milionů korun.[6] Majitelem bývalé věznice je soukromá společnost, objekt zůstal v původním stavu a slouží jako lokace pro natáčení českých i zahraničních filmů. Vznikaly zde například snímky Kajínek, Lidice či Mission: Impossible – Ghost Protocol.

Osud budovy po zrušení věznice[editovat | editovat zdroj]

Zrušenou věznici několik desetiletí využívalo Ministerstvo vnitra, pracoviště si tam zřídil Státní ústřední archiv. Po vzniku samostatné České republiky budovu v roce 1995 opustil. Do své správy ji poté bezúplatným převodem získalo Ministerstvo spravedlnosti. Stát se právě potýkal s problémem přeplněných věznic. Na podzim 1996 bylo v nich bylo zhruba 19 tisíc míst, počet odsouzených k odnětí svobody však překračoval 21 tisíc.[7] Vězeňská služba plánovala v Mladé Boleslavi zřídit vazební věznici, jelikož by díky propojení objektu se soudní budovou odpadly náklady na převoz vězně do jednací síně. Vrchní ředitel Vězeňské služby pro ekonomiku František Slezák oznámil, že se na rekonstrukci nepodařilo sehnat prostředky.[5]

Nechtěná troska[editovat | editovat zdroj]

Mladoboleslavský okresní soud chystal v 90. letech rekonstrukci celého justičního areálu. Vzhledem k očekávanému převodu věznice do správy Vězeňské služby však Ministerstvo spravedlnosti nařídilo, aby se projekt rozdělil na dvě části. Soud požadavek splnil a jeho budova prošla plánovanou přestavbou. Navazující věznice však zůstala v havarijním stavu a Vězeňská služba se ji několik let zdráhala přijmout do svého majetku.[1]

Pohled na věznici z Jičínské ulice

Převod se později uskutečnil a Vězeňská služba investovala do rekonstrukce střechy, která byla v havarijním stavu a nutně vyžadovala opravu. Tím ovšem stavební práce skončily. V roce 2004 Vězeňská služba oznámila, že plánuje mladoboleslavskou věznici prodat v rámci veřejné soutěže.[8] Ta se uskutečnila o dva roky později, instituce věznici nabídla za minimální cenu 20 milionů korun.[6]

Stav této staré vazební věznice je technicky špatný, je to troska. Museli bychom do ní investovat zhruba 200 až 300 milionů korun, což je nerentabilní. Armáda nám nabízí zdarma jiné a lepší areály, například ve Slaném, Opavě či Hradci Králové.
— Luděk Kula, ředitel Vězeňské služby, 25. července 2006[9]

Plány města Mladá Boleslav[editovat | editovat zdroj]

Vězeňská služba před prodejem oslovila státní instituce s nabídkou převodu nemovitosti, žádná však neprojevila zájem.[9] O jejím využití několikrát uvažovalo i samotné město Mladá Boleslav. V roce 2002 zvažovalo možnost zřídit v ní kanceláře pro 170 nových zaměstnanců městského úřadu, které radnice přijímala v souvislosti s rozšířením své agendy po zrušení okresních úřadů.[10] Jednalo se také o tom, že by v objektu mohla sídlit nově zřízená vysoká škola.[11]

Ačkoli je bývalá věznice v soukromých rukou, areál zůstal označený cedulemi Vězeňské služby.

Po zveřejnění informací o zamýšleném prodeji věznice představitelé města hovořili o možnosti přestavět věznici na startovací byty či lékařské ordinace. Tehdejší opoziční zastupitel a pozdější mladoboleslavský primátor Raduan Nwelati požadoval, aby se město objekt pokusilo získat bezúplatným převodem.[9] Vězeňská služba jej nakonec prodala soukromé společnosti.

Filmová lokace[editovat | editovat zdroj]

K roku 2016 je majitelem bývalé věznice akciová společnost ARENA MB sídlící v nedalekém městě Kosmonosy.[12] Společnost se zabývá pronájmem skladovacích hal a kancelářských prostor v Mladé Boleslavi či prodejem stavebních pozemků.[13] Samotná věznice zůstala v původním stavu a je využívána českými i zahraničními štáby jako filmová lokace.

Filmaři příležitostně využívají také navazující soudní budovu.[14] Okresní soud výměnou za vstřícnost k filmovým štábům získává sponzorské dary, například nový počítač od autorů snímku Kajínek. Štáb jej soudu věnoval za to, že mohl kancelář jeho přednosty využít pro natočení scén, které se odehrávají v kanceláři ředitele věznice.[15]

Filmy natáčené v bývalé věznici[editovat | editovat zdroj]

Filmaři příležitostně využívají i navazující budovu soudu. V dubnu 2014 ji přeměnili na italský soud. Z průčelí budovy odstranili české nápisy i státní znak.

Televizní seriály[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ŠUBRT, Pavel. Chátrající vězení má skutečnou naději, že dojde konečně na jeho rekonstrukci. Boleslavský deník. 1998-11-05, s. 7. (česky) 
  2. MĚSTECKÁ, Sylva. Mladá Boleslav. Praha, Litomyšl: Paseka, 2011. 80 s. ISBN 978-80-7432-094-1. Kapitola Z historie a proměn Mladé Boleslavi, s. 38. (česky) 
  3. a b HERČÍK, Karel. Čtení o Mladé Boleslavi. 2.. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav, 2010. 311 s. ISBN 978-80-254-8459-3. Kapitola Náměstí, s. 89-90. (česky) 
  4. Policie České republiky. Přehled vězeňských zařízení existujících na území Československa v letech 1948 - 1989 [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b GARKISCH, David. Ani nové věznice v regionu stačit nebudou. Mladá fronta DNES, Střední Čechy. 1997-09-24, s. 2. (česky) 
  6. a b ČTK. Vězeňská služba prodává dvě věznice. Mladá fronta DNES. 2006-07-14, s. 2. (česky) 
  7. České věznice naplněny na 113 procent. Pro 21 194 vězňů je pouze 18 723. Českobudějovické listy. 1996-11-22, s. 2. (česky) 
  8. SVAČINA, Pavel. Bývalá boleslavská věznice bude brzy na prodej. Boleslavský deník. 2004-02-20, s. 17. (česky) 
  9. a b c CHARVÁTOVÁ, Jana. Místo věznice mohou být byty. Mladá fronta DNES, Střední Čechy - sever. 2006-07-25, s. 3. (česky) 
  10. LD. Krátce z boleslavské radnice. Boleslavský deník. 2002-03-04. 
  11. LD. Bakaláři půjdou do zvláštní školy. Boleslavský deník. 2002-03-25, s. 18. 
  12. Informace o pozemku [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. (česky) 
  13. Pronájem komerčních nemovitostí [online]. ARENA MB, a. s. [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. (česky) 
  14. a b KUČEROVÁ, Lucie. Boleslavská soudní síň slouží filmařům. Točí se tu Kajínek. Boleslavský deník. 2009-07-14, s. 1. (česky) 
  15. a b c Když ve filmu „hraje“ vězení, boleslavský divák zbystří zrak [online]. E15.cz, 2010-05-26 [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. (česky) 
  16. JFI. Nepoužívané vězení se hodí. Mladá fronta DNES, Střední Čechy. 2001-07-07, s. 4. 
  17. DVOŘÁK, Luboš. Macháček bručel v Boleslavi. Boleslavský deník. 2002-12-02, s. 17. (česky) 
  18. ŠIMEK, Michal. V Mladé Boleslavi se natáčí film o Hitlerovi. Boleslavský deník. 2003-02-27, s. 15. (česky) 
  19. SPÁČILOVÁ, Mirka. Točí se Kousek nebe, romance z vězení. Mladá fronta DNES. 2004-04-27, s. 8. 
  20. GRÁFOVÁ, Jitka. Film Krev zmizelého se vrací jako seriál. Aktuálně.cz. 2007-11-18. Dostupné online [cit. 2016-01-22]. (česky) 
  21. a b WEISS, Martin. Věznice: ideální lokace pro válečné, špionážní i útěkářské filmy. Boleslavský deník. 2014-04-12, s. 2. 
  22. SPÁČILOVÁ, Mirka. Landa chystá návrat do kin. Mladá fronta DNES. 2006-09-20, s. 5. (česky) 
  23. SPÁČILOVÁ, Tereza. OBRAZEM: Kamery běží, Roden sedí za mřížemi. A na vše dohlíží kníže [online]. iDNES.cz, 2010-07-30 [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. (česky) 
  24. SVAČINA, Pavel. Exkluzivně: je tady krásně, řekl Tom Cruise v Boleslavi. Boleslavský deník. 2010-10-11, s. 1. (česky) 
  25. ŠTĚPÁNEK, Zdeněk. Historická Mladá Boleslav – Aftermath [online]. Mladá Boleslav: MladaBoleslav.cz, 2017-01-06 [cit. 2019-07-03]. Dostupné online. (česky) 
  26. MAREŠ, Jaroslav. Události regionu, 16:00 [online]. Český rozhlas Region - Středočeský kraj, 2012-11-28. Kapitola Bývalou věznici v Mladé Boleslavi obsadili filmaři. (česky) 
  27. BEN. V seriálu Případy 1. oddělení i zahráli i fotografové Nedělního Aha! [online]. ahaonline.cz, 2016-01-17 [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. (česky) 
  28. ŠTĚPÁNKOVÁ, Eliška. Česká televize bude v Mladé Boleslavi natáčet seriál [online]. MladaBoleslav.cz, 2019-01-29 [cit. 2019-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-03. (česky) 
  29. ŠTĚPÁNKOVÁ, Eliška. Česká televize bude v Mladé Boleslavi opět natáčet seriál [online]. MladaBoleslav.cz, 2019-04-25 [cit. 2019-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-03. (česky) 
  30. CHAROUSKOVÁ, Šárka. Natáčení v bývalé věznici omezí parkování v okolí [online]. MB-net.cz, 2019-06-28 [cit. 2019-07-03]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HERČÍK, Karel. Čtení o Mladé Boleslavi. 2.. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav, 2010. 311 s. ISBN 978-80-254-8459-3. (česky) 
  • MĚSTECKÁ, Sylva. Mladá Boleslav. Praha, Litomyšl: Paseka, 2011. 80 s. ISBN 978-80-7432-094-1. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]