Jana Orlová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jana Orlová
Jana Orlová
Jana Orlová
Narození5. října 1986 (37 let)
Uherské Hradiště
Alma materUniverzita Pardubice, Masarykova univerzita, Akademie výtvarných umění v Praze
Povoláníbásnířka, výtvarnice, ilustrátorka a performerka
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Orlová (* 5. října 1986 Uherské Hradiště) je česká básnířka, kurátorka a teoretička umění.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Kunovic nedaleko Uherského Hradiště.[1] V letech 2007 až 2011 studovala historii a literaturu na Univerzitě Pardubice, kde získala bakalářský titul. V letech 2011 až 2014 absolvovala environmentální studia na brněnské Masarykově univerzitě;[2] v letech 2012–2014 pak studovala na Fakultě výtvarných umění v Brně Ateliér performance pod vedením Tomáše Rullera. V letech 2017–2021 absolvovala doktorské studium na Akademii výtvarných umění v Praze.[2] Ve své dizertační práci pod vedením doc. PhDr. Pavlíny Morganové, Ph.D. se zabývala rozdíly mezi performancí a divadlem.

Věnuje se tvorbě poezie a výtvarným performancím.[3] Zabývá se také teorií umění.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Polský čtvrtletník Afront popsal její uměleckou práci následovně: Charakteristickým rysem její literární tvorby je tvarový minimalismus a strohost básnického jazyka, v performativním umění spojuje prožitek tělesnosti a symbolickou roli jazyka.[4] V letech 2014 a 2018 byly její texty zařazeny do antologií Nejlepší české básně vydané nakladatelstvím Host. Její básně jsou přeloženy i do dalších jazyků, např. angličtiny, němčiny, španělštiny, nizozemštiny, arabštiny, čínštiny nebo hindštiny, vyšly časopisecky i online. Polský překlad pořídila Zofia Bałdyga.[5]

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

  • Čichat oheň. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012.[6]
  • Újedě. Brno: Větrné mlýny, 2017.[7]
  • Падло й інші вірші. Lvov: Krok books, 2019.
  • Mă fuţi din milă. Bukurešť: Fractalia, 2019.
  • Choice of Lipstick. Indie: Shopizen, online, 2020.
  • Nie uciekniesz. Krakov: Papier w dole, 2021.
  • Neutečeš. Brno: Větrné mlýny, 2022.
  • Pus. Kodaň: Det Poetiske Bureaus Forlag, 2022.

Zastoupení v antologiích[editovat | editovat zdroj]

  • Гласове от сърцето на Европа. Антология на съвременна чешка поезия. Иванова, Димана (ед). София: МегаПринт, 2023.
  • Milá Mácho. GABRIŠOVÁ, Zuzana (ed.). Brno: Větrné mlýny, 2022.
  • De sombra y terciopelo, Diecisiete poetas checas (1963-1988). BUIXADERAS, Elena (ed.). Madrid: Vaso Roto, 2021.
  • Krátká báseň. VOLF, Zdeněk (ed.). Ostrava: Protimluv 2020.
  • Romano-Bohemica. Journal for Central Europeasn studies. DUTA, Mircea Dan. București:Editura Universității din București, IV, 2015.
  • 7edm. RAJCHMAN, Pavel (ed.), Pardubice: Theo, 2009.

Samostatné výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • Let vět, Galerijní Laboratoř + (A)void Gallery, Praha, 10.11. – 17.11. 2023.
  • Glamorous dreams, Hidden gallery, Praha, 7.6. 2017.
  • Orlí identita, výstava v zavřené galerii Orlovna, Kroměříž, 2.10. – 15.5. 2016.
  • Situace 61, Galerie Pavilon, Praha, 27.10. 2015.
  • Odpad Tě vidí, galerie Umakart, Brno, 27.01. - 09.02.2014.
  • Chtít, toužit, mít, Artschool, Brno, 2013.
  • Ve skříni je prázdno, knihkupectví Skleněná louka, Brno, 2013.
  • Archean, krajská knihovna Pardubice, kresby, Pardubice, 26.2.2013 – 18.3.2013.
  • Nevědomí, galerie Horká, Olomouc, 19.2. 2013.
  • Zelená, galerie 115/55, Brno, 2012.
  • Propadání vzhůru, Dobrá čajovna, Pardubice, 2012.
  • Povaha snu, čajovna Pod Kaštany, Uherské Hradiště, 2012.
  • Elementy, čajovna Pod Kaštany, Uherské Hradiště, 2009.

Skupinové výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • Možnosti interpretace, vila Tugendhat, Brno, 8. 7. – 2. 8. 2021.
  • Návrat do lesů, vod a strání, Kafara, Brno, 2.6. – 31.7. 2018.
  • Tvář znásilnění, galerie Artwall, Praha, 19.10. – 10.12. 2017.
  • Mapping vědomí při čekání na vlak (galerie PROJEKTPLUS), nádraží Praha Holešovice, Praha, 18.6. – 31.8. 2015.
  • Art Prague, The Muse Room (The project of Robert Carrithers), Praha, 2015.
  • Úkryty, Art Space NOV, Pardubice, se Štěpánem Bartošem, 21.3. – 30.4. 2015.
  • Absolventská výstava FaVU, Dům Pánů z Kunštátu, Brno, 2014.
  • Trhni si!, Bludný kámen, Opava, 2013.
  • Trendy v tělovém designu, D9, České Budějovice,  17. 5. – 30. 6. 2012.

Seznam realizovaných výstavních projektů[editovat | editovat zdroj]

  • Viktor Fuček: Být malbou. Galerie Hauerova 4: Opava, 30.3. – 24.4. 2023.
  • Sara Wollasch: Kraj těla. Galerie Hauerova 4: Opava, 2/3 – 28/3 2023.
  • Viktor Fuček: Pokus o Posthumánny Portrét. Rozkvet Gallery: Banská Bystrica, 1.2. – 1.3. 2023.
  • Festival Prague Biennale (zaměřený na video art a performanci), spolukurátorství s Elis Unique, 3.9. – 7.9. 2021.
  • Kolektivní performance Theatrum Mundi, Karlín Studios, Praha, spolukurátorství s Darinou Alster, 23.6. 2016.
  • Projekt Klementinum 190: současné umění v Národní knihovně, site-specific instalace, performance, koncerty, tanec, autorské čtení, 03/2016 – 12/2017.
  • Lukáš Houdek: Výročí. Art space NOV, Pardubice, 19.11. – 5.1. 2016.
  • Sympozium Umění a odpad, Pardubice, 17. – 20.9. 2015.
  • Jaroslav Horecký: Tři gule. Art space NOV, Pardubice, 14.8. – 12.9. 2015.
  • Libor Krejcar: Skety ve zdi, torza paměti. Art space NOV, Pardubice, 6.5. – 26.6. 2015.
  • Město Já: festival živého umění v ulicích Pardubic, 27. – 28.3. 2015.
  • Kateřina Olivová: Labyrinth třpytu a lusthaus srdce. Art space NOV, Pardubice, 20.1. – 16.3. 2015.
  • Aleš Roleček: Svatyně desetitisíce prosebníků. Art space NOV, Pardubice, 23. 12. 2014 – 16.1. 2015.
  • Ondřej Petrlík: Řada v oku. Art space NOV, Pardubice, 25.10. – 19.11. 2014.
  • Darina Alster: Bílý masiv. Art space NOV, Pardubice, 24.9. – 22.10. 2014.

Teoretická činnost[editovat | editovat zdroj]

Zabývá se teorií vizuální performance (performance artu). V dizertační práce se zaměřovala na téma rozdílu mezi vizuální performancí a divadlem, analyzovala také otázku obsahu a používání pojmu performance. Orlová se performancí a hraničními uměleckými formami dlouhodobě zabývá také ve své kritické a kurátorské praxi. Aktuálně zkoumá možnosti dokumentace performance a způsoby vystavování této dokumentace.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Literární cena Vladimíra Vokolka – 2. místo v kategorii B [19-24 let] (2009)[1]
  • Příbram Hanuše Jelínka – 1. místo v kategorii poezie [20-23 let] (2009)[8]
  • Objev roku 2017 – Breakthrough Act Award (2017)
  • Ocenění Dardanica (2020)[3][9]
  • nejlepší zahraniční autor (spolu s Aleisou Ribaltou a Alejandrou Mirandou), 27. ročník italské soutěže Ossi Di Seppia (2021)
  • nejlepší zahraniční autor (spolu s Annou Keiko), 4. ročník italské soutěže Le Occasioni (2021)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jana Orlová na polské Wikipedii.

  1. a b ADMIN. Vyhlášení výsledků XIII. ročníku Literární ceny Vladimíra Vokolka 2009 – Městská knihovna Děčín [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  2. a b CV | Jana Orlová. www.janaorlova.cz [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  3. a b FRAGMENTEDVOICES. Introducing Four Czech Poetesses. Fragmented Voices [online]. 2021-02-16 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. AFRONT Kwartalnik literacko-artystyczny Nr 3(6)/2018 R. Kwartalnik literacko-artystyczny ISSN Nr 3(6) POEZJA - PDF Free Download. docplayer.pl [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  5. RÓŻEWICZ: Jana Orlová, „Nie uciekniesz” | Recenzja | Wizje [online]. 2021-09-30 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (polsky) 
  6. DATABAZEKNIH.CZ. Čichat oheň - Jana Orlová | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  7. S.R.O, Via Aurea. Újedě - Větrné mlýny. www.vetrnemlyny.cz [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  8. SEIFERT, Zbyšek. Mladí autoři převzali ocenění v literární soutěži. Příbramský deník. 2009-10-11. Dostupné online [cit. 2023-08-14]. 
  9. IWABOGDANI. Dardanica prize to Jana Orlová, Czech Republic | IWA BOGDANI [online]. 2020-02-18 [cit. 2023-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-08-14. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]