Přeskočit na obsah

Velká Roudka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velká Roudka
Kaple v centru vesnice
Kaple v centru vesnice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVelké Opatovice
OkresBlansko
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel95 (2021)[1]
Katastrální územíVelká Roudka (3,42 km²)
PSČ679 63
Počet domů64 (2021)[2]
Velká Roudka
Velká Roudka
Další údaje
Kód části obce178608
Kód k. ú.778605
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká Roudka je vesnice a část města Velké Opatovice v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Nachází se asi dva kilometry od Velkých Opatovic v oblasti Malé Hané.

První písemná zmínka o vesnici Velká Roudka pochází z roku 1355. Velká Roudka i sousední Malá Roudka byly zřejmě původně jedinou obcí, která se později rozdělila. Tato původní, velmi stará ves, vznikla s největší pravděpodobností současně s nedalekými Opatovicemi (dnes Velké Opatovice). Velká Roudka byla původně hornickou obcí, v jejímž okolí se těžila železná ruda, o čemž svědčí i název obce. Obyvatelé se většinou živili zemědělstvím, od 19. století se začíná znovu rozvíjet hornictví – v tomto období se těží v okolí především žáruvzdorné jíly. Obživu přinášelo také kamenictví. V nedalekých lomech na Kadleci a v Opatovicích se těžila opuka.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[3][4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 282 277 255 264 287 297 304 204 244 198 167 136 119 105 95
Počet domů 53 52 49 57 58 58 65 64 59 57 58 68 64 62 64

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1980 byla Velká Roudka samostatnou obcí, nejprve v okrese Moravská Třebová, ale od roku 1960 v okrese Blansko. Od 1. ledna 1981 je částí města Velké Opatovice v okrese Blansko. V letech 1850–1926 k obci patřily Malá Roudka a Skočova Lhota.[5]

Lázně Velká Roudka

[editovat | editovat zdroj]
Zbytek zaniklého rekreačního střediska (2017)
Zbytek zaniklého rekreačního střediska (2013)
Františkův pramen

V roce 1839 založil majitel borotínského statku ve Velké Roudce klimatické lázně s pitnou a balneo léčbou. Klimatologicky bylo území těchto lázní srovnatelné třeba s lázněmi Jeseník. Léčily se tu nervové choroby, kožní choroby, revma, dna a plicní choroby. Po vybudování železniční tratě z Velkých Opatovi do Skalice nad Svitavou v roce 1908 se prudce zvýšil počet lázeňských hostů – těch bylo ročně až 500. Někteří z nich dojížděli až z Vídně. Hosté byli ubytováni v lázeňských vilách, ale také privátně po různých soukromých staveních ve vesnici. Zájem o lázně poklesl během první světové války, ale v průběhu třicátých let 20. století, za nových majitelů, manželů Fišnarových z Brna, návštěvnost opět vzrostla.

Po druhé světové válce byly lázně majitelům odňaty a zestátněny. Budovy až do šedesátých let 20. století využíval k rekreaci podnik Zetor Brno. Areál lázní však postupně chátral. Do dnešních časů se dochovalo několik opuštěných a zdevastovaných budov, zanesený a zničený rybníček a dva prameny, které si uchovaly svou kvalitní vodu – Antoníčkův pramen a Františkův pramen. V současné době (rok 2007) se hledá řešení jak areál opravit a využít.

V roce 2017 byl zveřejněn plán, ve kterém by mělo dojít k obnovení lázeňské tradice rekonstrukcí areálu. V současné době probíhá architektonický návrh pro společnost Velká Roudka, která objekt vlastní.[6]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  4. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  5. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 608, 313, 512.
  6. KUBÍK, Adam. Vyhlášené bývalé lázně čeká proměna. Osloví rodiny. Blanenský deník [online]. 2017-08-26 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • POPELKA, Benjamin. Jevický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1912. Dostupné online. S. 192–94. (Historické snímky roudeckých lázní na s. 7, 40, 41 a 193.)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]