Římskokatolická farnost Bystřice pod Hostýnem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Římskokatolická farnost Bystřice pod Hostýnem
Farní kostel svatého Jiljí
Farní kostel svatého Jiljí
Základní údaje
Děkanát Holešov
Diecéze arcidiecéze olomoucká
Provincie moravská
Farář R. D. Stanislav Jordán
Území farnosti
Bystřice pod Hostýnem •Chvalčov
Kontakt
Adresa Tř. Legií 902, 768 61 Bystřice pod Hostýnem
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Stav z roku 2016 (VII.)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Bystřice pod Hostýnem je územní společenství římských katolíků s farním kostelem svatého Jiljí v děkanátu Holešov. Na jejím území se nachází i nejvýznamnější poutní místo Moravy, Svatý Hostýn, které však má svoji vlastní duchovní správu. Kromě města Bystřice pod Hostýnem zahrnuje také Rychlov a obec Chvalčov.

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Mše svaté se slouží v kostele sv. Jiljí podle téhož časového rozpisu v letním i zimním období.

Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota
6:30, 7:45, 9:30 17:30 17:30 17:30 6:30 17:30* 17:00
  • pokud je pátek prvním pátkem v měsíci je bohoslužba i v 6:30

Kostel[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní chrám sv. Jiljí na Masarykově náměstí stojí tam, kde podle záznamů z roku 1368 byl původní kostel se hřbitovem. Roku 1545 byl založen nový hřbitov za městem, ale starý se používal dál a také krypta v kostele, do níž byly r. 1584 uloženy ostatky Přemka Prusinovského z Víckova, rytíře Řádu Božího hrobu.

Poslední mužský potomek Rottalů František Antonín Rottal (1717-1767) nechal v Bystřici postavit nový farní kostel sv. Jiljí v barokním slohu. Práci zadal holešovskému staviteli a sochaři Tomáši Šturmovi.

Vnitřní klenba kostela má výšku 24 metrů. Kostel má osm prosklených oken, síla zdi je přes 1 m, délka kostela 41,5 m, šířka 16,8 m. Celková výška kostela s věží a křížem je 56 m. Původně přiléhala ke kostelu z vnější strany kaple sv. Kříže, střecha byla kryta šindelem.

Součástí oltáře s dnešní podobou Madony je kopií poslední práce Dr. Fr. Ondrúška. Za oltářem Madony je velký obraz sv. Jiljí malíře Jana Hofera (1786-1864) a nad ním rodový erb Jana Jakuba Leonarda della Rovere Conte di Monte L`Abbate, manžela Marie Amálie, dcery Františka Antonína Rottala. Z jejich podnětu byl kostel sv. Jiljí opravován. Mramorová křtitelnice u kněžiště je z roku 1758, velmi stará je také kamenná křtitelnice u vchodu. Obě jsou památkově chráněny.

V druhé polovině 18. století bylo vybudováno pět oltářů: sv. Tekly (1751), sv. J. Nepomuckého (1781), sv. Josefa (1781), sv. Barbory (1778) a sv. Floriana (1768).

Ve 20. a 30. letech 20. století navrhl výmalbu kostela Jano Köhler (1873-1941), autor mozaikových obrazů nové křížové cesty s Jurkovičovými kapličkami na svatém Hostýně. Z jeho freskových maleb se zachovala stropní malba Krista Krále na vítězném středovém oblouku, sv. Václav u křtitelnice, vlevo v kněžišti sv. Jan Sarkander, Cyril a Metoděj a Klement Hoffbauer, vpravo sv. František z Assisi, sv. Alžběta Durynská a sv. Anežka Česká. Výmalbu kostela provedl bystřický malíř Jan Ježek (1879-1960), od něhož je vpravo nad bočním vchodem freska sv. Ludmila. Veškeré řezbářské práce, včetně dřevěných lavic, pocházejí z mistrovské dílny bystřického řezbáře Josefa Jahody (1881-1960).

Varhany s barokním dekorem byly na kůr instalovány již v roce 1756 a v době Loudonů roku 1840 zcela přestavěny. Poslední přestavbu prováděla firma Rieger-Kloss Krnov za II. světové války a definitivně ji zakončila v roce 1945.

Zvony bývaly v Bystřici čtyři: sv. Jiljí (1094kg), sv. Jan Nepomucký (429kg), zvon zasvěcený Kristu na hoře Olivetské (692kg) a sv. Michal (31kg, v kapli sv. Vavřince, hřbitovní zvon). Všechny byly v roce 1917 zabaveny k válečným účelům a až roku 1921 na základě veřejně sbírky ulity dva nové zvony: Arnošt (velký laděn na Gis, jméno podle hlavního mecenáše hraběte Arnošta Loudona) a Václav (menší, ladění na H, jméno dle mecenáše továrníka Václava Zbořila). Třetí zvon Vladimír (největší, laděn na Fis, mecenáš Msgr. Vl.Worel) byl pořízen v roce 1936, ale také on musel být odevzdán Němcům. Roku 1942, když byl spouštěn z věže, se utrhl a rozbil. Malý pohřební zvon sv. Michal se nepoužívá.

Aktivity ve farnosti[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2016 byl vysvěcen na trvalého jáhna farník Jan Kotas. [1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (gra). Noví jáhni: voják, revizor i hudebník. Katolický týdeník. červen 2016, čís. 26, s. Diecézní zpravodajství č. 5.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]