Ludvík Lacina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Reverendus Dominus
Ludvík Lacina
major ve výslužbě
Mons. Ludvík Lacina
Mons. Ludvík Lacina
Církevřímskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení18. dubna 1892 Gorica
Osobní údaje
Datum narození25. července 1868
Místo narozeníNedakonice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí15. července 1928
(ve věku 59 let)
Místo úmrtíValašské Meziříčí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Vyznánířímskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický vojenský kaplan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Lacina (25. července 1868 Nedakonice[1]15. července[2] 1928 Valašské Meziříčí)[3], byl český katolický kněz, vojenský kaplan, major ve výslužbě, vysvěcený a působící ve Slovinsku v diecézi Görz (Gorica), stal se podkladem pro literární postavu románu Jaroslav Haška.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Nedakonicích na Uherskohradišťsku.[p 1] Byl synem Ludvíka Laciny, učitele v Nedakonicích, a Emílie, rozené Pekové, ze Štípy u Zlína. Během Ludvíkova dětství a mládí se rodina několikrát stěhovala. V roce 1877 totiž nastoupil jeho otec jako učitel v Novém Hrozenkově a v roce 1881 se stal řídícím učitelem v Lešné u Valašského Meziříčí, kde působil až do roku 1902. Nakonec se rodina přestěhovala do Krásna nad Bečvou (dnes součást Valašského Meziříčí ), kde se Ludvík Lacina st. opět stal řídícím učitelem a byl také zvolen starostou.[4]

V době, kdy Lacinovi bydleli v Lešné, studoval Ludvík ml. na českém gymnáziu ve Valašském Meziříčí, kde maturoval v roce 1887, a poté nastoupil do kněžského semináře v Olomouci. Po dvou ročnících přestoupil na další bohoslovecká studia do slovinské Gorice, kde byl 18. dubna 1892 vysvěcen na kněze. Po vysvěcení se stal kaplanem v Šempeter pri Gorici. Byl velmi aktivní na kulturním poli, zvláště v muzice. Založil sbor, který vedl až do svého odchodu do Vídně.[p 1]

Od října 1906 se stal vojenským kaplanem (feldkurat) rakousko-uherské armády.[p 1]

Materiály z období Lacinova působení jako feldkuráta během I. světové války se nacházejí ve vídeňském válečném archivu.[5]

Podle záznamu o osobním stavu diecéze Görz z roku 1923,[6] kdy je zde poznámka: »cuartus castr.«, lze soudit, že byl stále ještě v činné službě jako vojenský kaplan, ovšem v armádě nového československého státu.[p 1] Dosvědčují to i další prameny, podle nichž byl po vyhlášení samostatnosti Československa umístěn v Hranicích na Moravě a ihned vstoupil do armády nově vzniklého státu, kde působil jako vojenský duchovní další tři roky. Dne 3. května 1919 byl povýšen na vrchního polního kuráta a v této funkci postupně působil v Hranicích na Moravě, Moravské Ostravě, Hradci Králové, Chomutově a Pardubicích. Od 22. ledna 1921 však onemocněl a byl hospitalizován v Pardubicích a v Praze. Nakonec byl 26. srpna 1921 superarbitrován (uznán neschopným další vojenské služby) a k 27. září 1921 odešel do penze. Dosáhl vojenské hodnosti majora.

Byl vynikajícím hudebníkem a jako zdatný klavírista se objevoval i na koncertním pódiu. Na penzi žil v Krásně nad Bečvou (od roku 1924 součásti Valašského Meziříčí), a to až do své smrti 15. července 1928. Pohřben byl do rodinného hrobu na tamním hřbitově.[7]

Literární postava[editovat | editovat zdroj]

Podle některých indicií je tento feldkurat totožný s literární postavou feldkuráta Ludvíka Laciny ve čtyřdílném románu Jaroslav Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Jednotlivé postavy tohoto románu většinou mohly mít podklad v reálných osobách, ať už jimi byl hlavní hrdina Josef Švejk nebo ostatní postavy. Bývá o něm uváděno, že se narodil v roce 1868, žil v městečku Krásno nad Bečvou, kde vlastnil reprezentativní vilu.[p 2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Údaj poskytl Miha Šimac ze Slovinska na základě výzkumu historie slovinských vojenských kaplanů.
  2. Některé zdroje sice uvádějí, že z Krásna nad Bečvou pocházel. Ve skutečnosti se tam ale uchýlil až jako major ve výslužbě. Bylo to patrně z toho důvodu, že v Krásně žili i jeho příbuzní - asi v roce 1902 se tam totiž přistěhoval jeho otec, který zde působil jako učitel a starosta.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Nedakonice
  2. N, N. Úmrtí. Našinec. 18.7.1928, roč. 64, čís. 162, s. 2. Dostupné online. 
  3. Nápověda a vysvětlivky aneb slovníček Josefa Švejka [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné online. 
  4. (anglicky) The Good Soldier Švejk - Who is who. honsi.org [online]. [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. 
  5. (německy) ÖSTA/KA, Qualifikationsliste, Karton 1650, Lacina Ludwig in Kriegsarchiv, Wien
  6. (latinsky) In Status personalis diecéze Görz pro rok 1923: Lacina Ludvik, (latinsky) »cuartus castr.«
  7. (česky) PETERA Václav, Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]