Mojmír Melan
| Jeho Milost Mojmír Melan | |
|---|---|
| Sídelní kanovník litoměřické kapituly od 30. srpna 1965 | |
 Kanovník Mojmír Melan 16. dubna 1974 při smutečním průvodu na pohřbu kardinála Štěpána Trochty v Litoměřicích | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 26. června 1949 Litoměřice |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 22. května 1922 |
| Místo narození | Znojmo |
| Datum úmrtí | 19. září 2000 (ve věku 78 let) |
| Místo úmrtí | Stará Boleslav |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mojmír Melan (22. května 1922 Znojmo – 19. září 2000 Stará Boleslav), byl český římskokatolický kněz, správce farnosti Děčín-Podmokly, sídelní kanovník katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích
Tichý mučedník totality[editovat | editovat zdroj]
Po svém vysvěcení 26. června 1949 v Litoměřicích, působil ve farnostech Kováň, Rumburk, Varnsdorf, Zákupy a excurrendo Velenice, Brenná. 30. srpna 1965 byl jmenován sídelním kanovníkem katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích. V souvislosti s tímto jmenováním byl na něho vyvíjen tlak, aby se stal spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Protože pozici kanovníka v katedrále považovaly komunistické orgány za významnou, předpokládalo se, že bude vůči režimu loajální a nebude těžké ho ke spolupráci získat. Podle údajů 5. oddělení II. odboru Státní bezpečnosti v Ústí nad Labem se ho však ke spolupráci získat nepodařilo. 20. ledna 1966 byl jeho případ ve smyslu spolupráce s StB ukončen. V Litoměřicích byl kancléřem konzistoře a vikářem. V roce 1967 se stal duchovním správcem v Děčíně-Podmoklech. Ze svědectví děčínských farníků vyplývá, že totalitní moc o něho neztratila zájem, zvláště poté, když na konci 70. let 20. století se u něho projevilo blíže nespecifikované onemocnění (zřejmě onkologické) vyžadující bolest tišící léky. Tehdy byl Státní bezpečností opět, avšak dlouhodobě, vydírán pod pohrůžkami státního odepření drahých zahraničních léků. Nejsou k dispozici dokumenty potvrzující, zdali tomuto tlaku podlehl. Jako kněz - důchodce odešel na faru do Bohušovic nad Ohří, kde bydlel (se starou hospodyní a značným počtem koček) od 1. srpna 1990 do 1. června 1993,[1] a potom na Kováň. Závěr svého života prožil v kruhu svých kněžských spolubratří v Kněžském domově sv. Václava ve Staré Boleslavi. Poslední rozloučení s ním se konalo v sobotu 23. září 2000 v poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, po mši svaté byly jeho tělesné pozůstatky uloženy do hrobu na místním hřbitově.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HORNÍČEK, Jan. Kronika farnosti Terezín případně Bohušovice a dalších spravovaných z Bohušovic od konce padesátých let dvacátého století. Terezín: [s.n.], 2011.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Acta Curiae Litomericensis 8/2000, Litoměřice, 2000, str. 48
- SECURITAS IMPERII 11, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha, 2005, ISBN 80-86621-16-2, str. 51
- MACEK Jaroslav: 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6
- BICENCOVÁ: Jak to bylo v naší farnosti po válce? in Zprávy z farnosti 3/2002, Děčín 2002, str. 10
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mojmír Melan na Wikimedia Commons - Stránky farnosti Děčín-Podmokly Archivováno 7. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Stav kněží v duchovní správě v Litoměřické diecézi k 30. červnu 1954
