Guido Adler
Guido Adler | |
---|---|
Guido Adler | |
Narození | 1. listopadu 1855 Ivančice Rakouské císařství |
Úmrtí | 15. února 1941 (ve věku 85 let) Vídeň Rakousko |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Bydliště | Praha II (od 1885) |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Povolání | muzikolog, hudební skladatel, pedagog, profesor, spisovatel, vysokoškolský učitel, učitel a redaktor |
Zaměstnavatelé | Vídeňská univerzita Univerzita Karlova |
Děti | Melanie Adler |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Guido Adler (1. listopadu 1855 Ivančice – 15. února 1941 Vídeň) byl česko-rakouský právník, hudební skladatel, publicista a muzikolog židovského původu. Patří k zakladatelům moderní muzikologie.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině ivančického lékaře. Jeho otec zemřel velmi záhy po jeho narození a jeho matka se s ostatními dětmi odstěhovala do Jihlavy. Roku 1864 se pak rodina přestěhovala do Vídně.
V roce 1868 začal na vídeňské konzervatoři studovat hudební teorii a skladbu u Antona Brucknera a Otto Dessoffova. Zároveň ale studoval na vídeňské univerzitě práva, titul doktora práv získal v roce 1878. Nakonec ale právničinu zavrhl a v roce 1880 získal doktorát z filozofie, když obhájil dizertační práci o evropské hudbě před rokem 1600 (Die historischen Grundklassen der christlich-abendländischen Musik bis 1600). Na univerzitě ho velmi ovlivnily přednášky Eduarda Hanslicka, rovněž českého rodáka, u něho i habilitoval, a to roku 1882 (prací Studie zur Geschichte der Harmonie).
Roku 1885 byl jmenován profesorem dějin hudby na německé univerzitě v Praze. V Praze působil třináct let, až do roku 1898, kdy jeho post převzal Heinrich Rietsch. V letech 1898–1927 byl profesorem na vídeňské univerzitě, kde založil muzikologický ústav.
Byl blízkým přítelem Gustava Mahlera, roku 1916 o něm napsal i knihu.
Po obsazení Rakouska nacistickým Německem v roce 1938 obdržel z rasových důvodů zákaz publikování. Jen pro vysoký věk nebyl poslán do koncentračního tábora, na rozdíl od své dcery.
Sepsal knihu pamětí Wollen und Wirken.
Na jeho rodném domě v Ivančicích (Vávrova ulice č. 2) byla v roce 1998 odhalena pamětní deska s českým a německým textem.
Hudebněvědná činnost
[editovat | editovat zdroj]Spolu s Friedrichem Chrysanderem zakládal a řídil hudebněvědné periodikum Vierteljahrschrift für Musikwissenschaft. Slavná je Adlerova úvodní stať v prvém čísle časopisu nazvaná Umfang, Methode und Ziel der Musikwissenschaft, v níž hudební vědu rozdělil na historickou a systematickou.
Od roku 1894 řídil rovněž edici Denkmäler der Tonkunst in Österreich, v níž bylo vydáno 83 největších děl rakouské hudby.
V roce 1927 stál u zrodu Mezinárodní společnosti pro muzikologii se sídlem v Basileji a byl jejím doživotním čestným prezidentem.
Proslul svým zájmem o dějiny hudebních stylů. Věnoval se jim zejména v práci Der Stil in der Musik (1911).
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Vědecké práce:
- Metoda hudební historie
- Principy a druhy hudebního slohu
Monografie:
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Guido Adler na Wikimedia Commons
- Heslo v Britannice
- Guido Adler v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Guido Adler v Biografický slovník českých zemí
- Narození v roce 1855
- Úmrtí v roce 1941
- Pedagogové na Německé univerzitě v Praze
- Židovští hudební skladatelé
- Aškenázové
- Němečtí muzikologové
- Rakouští muzikologové
- Narození v Ivančicích
- Osobnosti Moravy
- Úmrtí ve Vídni
- Čeští muzikologové
- Úmrtí 15. února
- Narození 1. listopadu
- Čeští Židé
- Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově