Hamiltony

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hamiltony
Hlavní ulice v Hamiltonech
Hlavní ulice v Hamiltonech
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 326 2002
Domů 140
Nadmořská výška 272 m
Lokalita
PSČ 68202
Obec Vyškov
Okres Vyškov
Historická země Morava
Katastrální území Dědice u Vyškova
Zeměpisné souřadnice
Hamiltony na mapě
Hamiltony
Hamiltony
Další údaje
Kód části obce 188778
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hamiltony jsou vesnice, součást města Vyškov. Původně náležely k panství vyškovskému, nejstarší zdejší pozemkové knihy jsou z roku 1764. Původní název vsi, používaný do roku 1784, byl Hamiltonky. Jsou bývalou osadou městečka Dědice.

Lokalizace[editovat | editovat zdroj]

Osada leží v úzkém údolí Velké Hané, severním směrem od Vyškova. Na území osady se nachází zřícenina hrádku Dědice, (lokalizovaná naproti kaple Strachotínka na vysokém valu) a pseudogotická kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1871 (základní kámen položen 5. července), nazývaná lidově Strachotínka (podle staročeské verze Metodějova jména Strachota).[1][2] Stojí nad pramenem, z kterého údajně křtili věrozvěsti Cyril a Metoděj.[3]

Slavnost v roce 1871 byla uspořádána P. Františkem Pavlíkem. Čtyřspřeží řídil na jeho přání dědický mlynář a poslanec Moravského zemského sněmu Alois Kleveta. Kaple sv. Cyrila a Metoděje byla postavena později.[p 1][4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název osady je odvozen od jména olomouckého biskupa a hraběte Maxmiliána z Hamiltonu (1761-1776), za něhož byla ves založena. Na mapě 1. vojenského mapování prováděného v 80. letech 18. století je vidět nepojmenovaný zárodek vsi. V polovině 19. století bylo místo označováno jako Hamilton, které se dále změnilo na Hamiltony. Hamiltony byly stejně jako Pazderna osadou městečka Dědic. V roce 1941 se staly osadou obce Vyškov. Po rozluce v roce 1945 byly obcí až do roku 1949, kdy se opět staly osadou obce Vyškov.

Každý rok se zde 5. července koná církevní pouť.[5] Pravidelně zde řečnil bývalý dražovský farář a poslanec dr. A. C. Stojan, pozdější arcibiskup olomoucký.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za její jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6][7]

Místní části (rok sloučení[1]) 1791 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Hamiltony (1941,1949) 174 199 250 297 351 374 451 478 476 414 432 377 332 312 326 372
část Vyškov   13216 13490 15056 18956 22384 22188 21019
celá obec 174 199 250 297 351 374 451 478 476 13630 13922 15433 19288 22696 22514 21391
Počet domů část Hamiltony 31 35 35 39 44 50 68 80 92 104 - 109 110 127 130 154
část Vyškov   2466 - 2448 2547 3063 3116 3364
celá obec 31 35 35 39 44 50 68 80 92 2570 2473 2557 2657 3190 3246 3518

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Hamiltony jsou přidruženy k římskokatolické farnosti Vyškov-Dědice. Ta je součástí Vyškovského děkanátu Olomoucké arcidiecézeMoravské provincii. Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast samotné obce, ale i dědické osady Pazderny, Lhoty, Opatovic, Radslavic a Radslaviček.[8] Hlavním duchovním stánkem farnosti je Kostel Nejsvětější Trojice v centru obce Dědice. Místním farářem a administrátorem excurendo je od července 2010 ThLic. ICLic. František Cinciala.[9]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vyškově.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Stejně jako dědický hrádek je kaple památkově chráněna od 3. května 1958.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 320. 
  2. JORDÁN, František. Ke vzniku kaple Strachotinky v Hamiltonech u Vyškova. In: Vlastivědný věstník moravský. 43, č. 4. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1991. ISSN 0323-2581. S. 456–460.
  3. DUBSKÁ, Šárka. V lese u Hamilton prý bloudí duše mrtvých vojáků [online]. Vyškovský deník, 2010-17-3 [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. 
  4. KLEVETA, Alois. Mlynářský památník, sešit 2 – Mlýny a mlynáři na Pazderně a v Dědicích, vzpomínky a dokumenty. Vyškov: Kleveta Alois – ALKA, 2012. S. 6. 
  5. Strachotínka. O původu studánky v Hamiltonech od slovanských věrozvěstů [online]. [cit. 2015-02-06]. Dostupné online. 
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Hamiltony, s. 490. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640–641. 
  8. Actapublica Dědice [online]. Brno: Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2015-01-28]. Dostupné online. 
  9. Arcidiecéze olomoucká – Farnost Dědice [online]. Olomouc: Arcidiecéze olomoucká [cit. 2015-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 
  • KOTULÁN, Vladimír. Vyškovská zastavení. Vyškov: Město Vyškov, 2003. ISBN 80-239-3257-8. S. 94. 
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VIII. díl V-Ž. Praha: Nakladatelství Libri, 2011. 
  • Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Vyškov

k. ú. Vyškov (Vyškov-Město • Vyškov-Předměstí • Křečkovice • Brňany • Nouzka • Nosálovice • Dědice-část) • k. ú. Dědice u Vyškova (Dědice-část • Pazderna • Hamiltony) • k. ú. Lhota (Lhota • Pařezovice) • Opatovice • Rychtářov