Emil Hába

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Emil Hába
Narození 21. května 1900
Vizovice, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. února 1982 (ve věku 81 let)
Uherský Brod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání český varhaník, sbormistr, hudební skladatel a pedagog
Příbuzní bratranci Alois Hába a
Karel Hába
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emil Hába (21. května 1900 Vizovice12. února 1982 Uherský Brod) byl hudební skladatel a hudební pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z tkalcovské rodiny. Z jeho předků se nikdo hudbou nezabýval, přesto on, i jeho bratranci, Alois a Karel, v hudbě vynikli. Již v mládí a jako samouk hrál na harmonium, housle a varhany. V šestnácti letech byl přijat na varhanickou školu v Brně, jejímž ředitelem byl tehdy Leoš Janáček. U Janáčka studoval intonaci, harmonii a hudební teorii. U prof. Treglera studoval varhany a zpěv, u profesora Syrůčka klavír a u prof. Malého hru na housle. Po ukončení školy se stal klavíristou a regenschorim u hraběte Dubského v Lysicích u Boskovic.

V letech 19201921 vykonával základní vojenskou službu u plukovní dechové hudby. Kromě houslí zde hrál i na trubku a lesní roh. Po skončení vojenské služby se stal varhaníkem a ředitelem kůru v Uherském Brodě. Kromě toho učil hudbě na místním reálném gymnáziu. V tomto zaměstnání setrval plných 33 let. Kromě toho učil i soukromě a vychoval řadu znamenitých hudebníků.

V roce 1925 se oženil s houslistkou Drahomírou Veselou. Roku 1926 se stal zakládajícím členem uherskobrodského hudebního spolku Dvořák. Vybudoval zde vynikající symfonický orchestr, s nímž uváděl v jihomoravském kraji díla významných světových i domácích hudebních skladatelů. V celé tehdejší Československé republice byl však znám především jako vynikající varhaník. Za svého života uskutečnil více než 200 veřejných varhanních koncertů.

Kromě toho, že na varhany koncertoval, byl i jejich znalcem. Pracoval 45 let pro největší českou varhanářskou firmu Rieger–Krnov jako kolaudátor. Za tuto dobu kolaudoval na 160 jejích nástrojů v celé republice.

Velkou zásluhu měl v rozvoji dechové hudby. Byl členem uměleckých komisí zasedal při soutěžích dechových hudeb a podílel se na organizaci Slováckých festivalů dechových hudeb, které byly od roku 1970 pořádány v Uherském Brodě. Ještě v roce 1975 dirigoval na tomto festivalu závěrečné vystoupení spojených dechových hudeb, které mělo na 300 účinkujících.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zkomponoval kolem stovky skladeb chrámové i světské hudby. Především to byly varhanní skladby, písně, orchestrální sbory, úpravy slováckých lidových písní a koled. Napsal také tři latinské a čtyři české mše. Z jeho díla jsou známy například mužské sbory na slova Jana Nerudy Prosté motivy, sbor Bílá paní, písně a melodramy Prosba dítěte, Na stěžni s vlajkou (1934), Balada zimní (1934), kantáta Máj. Rovněž je autorem řady komorních skladeb (kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello, suita pro dechové kvinteto, nonet). Z rozměrnějších skladeb je znám symfonický obraz Pod Bílými Karpatami či Vánoční kantáta pro sóla, sbor a varhany (1957). Příležitostně psal i hudbu k činohrám a k orelským cvičením.

Veškerá jeho hudební pozůstalost je uložena v Ústavu dějin hudby Moravského muzea v Brně.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů I, A–L (Praha 1982).
  • Alena Bartošíková: Emil Hába - vzpomínky na Janáčkova žáka, Malovaný kraj. -- Břeclav. -- Roč. 36, č. 3 (200005), s. 19
  • Kusák, J.: Emil Hába – sbormistr, skladatel a pedagog. In: Cantus č.4, 2003, s. 5-8, ISSN

1210-7956.

  • Kusák, J.: Vokální tvorba Emila Háby a její uplatnění v současném hudebním světě. In: sborník Vokální tvorba a Rok české hudby 2004, ZCU v Plzni 2004, s. 47-51, ISBN 80-7043-326-4.
  • Kusák, J.: Leoš Janáček jako hudební pedagog brněnské varhanické školy ve vzpomínkách Emila Háby. In: Česká hudba 2004, sborník z 27. ročníku muzikologické konference Janáčkiana, Divadelní ústav, Praha 2004, s. 26 – 29, ISBN 80-7008-176-7.
  • Kusák, J.: Sbormistr František Hába a jeho umělecký vliv na uherskobrodskou a ostravskou

hudební kulturu. In: Cantus č. 1, 2005, s. 5-8, ISSN 1210-7956.

  • Kusák, J.: Hudebněpedagogická a umělecká činnost Emila Háby. In: Musica viva in schola XIX. Masarykova univerzita, Brno 2005, s. 52-57, ISBN 80-210-3796-2.
  • Kusák, J.: Emil Hába. Interregionální průsečíky hudební kultury Moravy a Slezska 20. století. 1. vyd. Ostrava : Repronis, 2006. 160 s. ISBN 80-7368-188-9.
  • Kusák, J.: Emil Hába. Příspěvek k dějinám hudební kultury Moravy a Slezska 20. století. Ostrava: Disertační práce, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, 2006, 194 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]