Ferdinand Höfer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O německo-francouzském lékaři, lexikografovi a spisovateli pojednává článek Johann Christian Ferdinand Höfer.
Ferdinand Höfer
Narození5. března 1915
Jaroměřice nad Rokytnou
Úmrtí24. dubna 2009 (ve věku 94 let)
Jaroměřice nad Rokytnou
Povoláníarchivář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Höfer (5. března 1915, Jaroměřice nad Rokytnou24. dubna 2009, Jaroměřice nad Rokytnou) byl český knihkupec, archivář a katolický aktivista, dlouholetý předseda Společnosti Otokara Březiny a čestný občan města Jaroměřic nad Rokytnou.[1]

Ferdinand Höfer byl v mládí členem ve skautskéhm hnutí, později se angažoval v Katolické akci, za druhé světové války se podílel na Československém protinacistickém odboji, byl také členem Konfederace politických vězňů.

Dne 14. října 1949 byl zatčen a 18. března 1950 odsouzen ve vykonstruovaném procesu ke 14 letům vězení, ztrátě majetku a pokutě ve výši 40 000 korun. 15. února 1955 byl ze zdravotních důvodů propuštěn poté, co jej bachař v Leopoldově zkopal tak, že z něj udělal invalidu. Před propuštěním musel ovšem podepsat dokument, že spadl ze schodů a že s ním bylo slušně zacházeno.

Opravil a spravoval Březinův památník v Březinově ulici v Jaroměřicích a byl předsedou Společnosti Otokara Březiny. Ve vězení vydal na motácích samizdatový výbor z Březinova díla. Celý život byl propagátorem osobnosti a díla Otokara Březiny. Býval průvodcem v jeho jaroměřickém muzeu, pravidelně přispíval do Bulletinu Společnosti Otokara Březiny.[1] V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NEDVĚDICKÝ, Karel. Bolestné jaro. Zpravodaj města Jaroměřice nad Rokytnou. 2009, čís. 5, s. 12. 
  2. Ocenění Ministerstva kultury pamětní medailí ke 100. výročí narození Otokara Březiny. Bulletin Společnosti Otokara Březiny. 09.2018, roč. 2018, čís. 72, s. 16. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]