August Benesch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. August Benesch
August Benesch
August Benesch
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1870 – 1873
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – 1884[1]
Starosta Kroměříže
Ve funkci:
1875 – 1884
PředchůdceMathias Schrott von Rohrberg
NástupceFerdinand Bojakowski
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození22. prosince 1829
Velký Ořechov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. dubna 1911 (ve věku 81 let)
Kroměříž
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materFrantiškova univerzita
Vídeňská univerzita
OceněníČestné občanství města Kroměříže
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Benesch, též August Beneš, uváděn i jako Augustin (22. prosince 1829 Velký Ořechov[2][3][4]19. dubna 1911[3][4] Kroměříž[4][5]), byl rakouský právník a politik z Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a starosta Kroměříže.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny ředitele statků hraběte Kounice ve Velkém Ořechově. Vystudoval Piaristické gymnázium v Kroměříži a pak studoval filozofii v Brně a práva na tehdejší Františkově univerzitě v Olomouci a na Vídeňské univerzitě. Krátce pak působil v Brně (jako koncipient u advokáta Aloise Pražáka[3]) a v Moravské Ostravě. Od 1. ledna 1868 měl vlastní advokátní kancelář v Kroměříži.[6] Sídlila v Janské ulici č. 246.[7] V letech 1872-1893 vlastnil na kroměřížském Velkém náměstí rohový měšťanský dům u radnice,[8] který je zapsán jako nemovitá Kulturní památka České republiky pod číslem 18636/7-6009.[9]

Byl veřejně a politicky aktivní.[6] V zemských volbách roku 1870 byl zvolen na Moravský zemský sněm za městskou kurii, obvod Kroměříž. Po krátké přestávce se v druhých volbách roku 1871 na zemský sněm vrátil a mandát tu obhájil i v zemských volbách roku 1878.[10] Zemský sněm ho roku 1870 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Opětovně byl sněmem do vídeňského parlamentu delegován roku 1871, za městskou kurii na Moravě.[11]

Byl českého původu ale hlásil se k německé národnosti a kultuře. Deník Moravská orlice ho roku 1881 označil za slovanského renegáta a od jakživa nepřítele slovanského národa. Stranicky se profiloval jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a provídeňsky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[12]

Od roku 1875[6] do roku 1884 vykonával funkci starosty Kroměříže.[6] Zasloužil se o rozvoj města.[4] Coby starosta v 80. letech blokoval rozvoj českého školství v Kroměříži, která tehdy ještě byla dominována německými komunálními politiky.[13] Pocit křivdy české strany ještě umocňovalo na jaře 1881 jeho vyznamenání rytířským řádem Františka Josefa.[14] Z funkce starosty odešel v roce 1884, kdy ho v nové volbě porazil baron Ferdinand Bojakowski, podporovaný českou stranou, rozdílem 18:10 hlasů.[15]

Působil též jako hudební organizátor.[3] Okamžitě po příchodu do Kroměříže usedl do čela místního pěveckého spolku Concordia, zorganizoval hudební školu a založil další spolek, Verein zur Forderung der Musik. Od mládí získával hudební vzdělání a byl zdatným pianistou.[6] Byl i literárně činný. Zpracoval moravské pověsti a vydal německy vlastivědnou knihu o Kroměříži.[4] Získal četná vyznamenání.[6] Město Kroměříž mu udělilo čestné občanství.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. S krátkou přestávkou v roce 1871, kdy v prvních volbách toho roku nebyl zvolen, ale v brzy poté vypsaných nových volbách již ano.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Velký Ořechov
  3. a b c d Benesch, August, 1829-1911 [online]. muzeum-km.knihovny.net [cit. 2015-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  4. a b c d e NEKUDA, Vladimír. Zlínsko. [s.l.]: Muzejní a vlastivědná společnost, 1995. 783 s. Dostupné online. ISBN 9788085048575. S. 715. 
  5. MZA Brno – Matrika zemřelých, Kroměříž - Panny Marie, sign. 8020, folium 11.
  6. a b c d e f FRIC, Ota. Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku, 1. [s.l.]: [s.n.], 1941. Dostupné online. S. 29. 
  7. Olomoucké noviny. Leden 1868, roč. 4, čís. 1, s. 4. Dostupné online. 
  8. PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-25]. Identifikátor záznamu 129354 : měšťanský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  10. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  11. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  12. a b Z Kroměříže. Moravská orlice. Červen 1881, roč. 19, čís. 136, s. 1. Dostupné online. 
  13. České gymnasium v Kroměříži. Moravská orlice. Červen 1882, roč. 20, čís. 130, s. 1. Dostupné online. 
  14. PÁLKA, Petr. K počátkům českého gymnázia v Kroměříži. In: Sborník Muzea kroměřížska III/2000. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 2002. ISBN 80-85945-28-2. S. 37–71.
  15. Kroměříž národu vrácena!. Opavský Týdenník. Květen 1884, roč. 15, čís. 42, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]