Začínal v Husovicích.[2]. V československé lize hrál za Rudou hvězdu Brno a Spartak ZJŠ Brno celkem ve 129 utkáních a dal 5 gólů.[1] Klubový rekordman v počtu zápasů odehraných v evropských pohárech – 22 utkání (3 góly). Vítěz československého poháru 1959/60. Patřil k nejtalentovanějším hráčům v Československu a byl oporou mládežnických reprezentačních výběrů. Už od osmnácti let začal nastupovat v prvním mužstvu Zbrojovky, odehrál necelé čtyři sezony v oblastní soutěži na konci padesátých let. Jeho talentu si všimli i trenéři jiných týmů, v sezoně 1959/60 přestoupil do sousední Rudé hvězdy Brno, která hrála nejvyšší soutěž. A hned na jaře se radoval z vítězství ve Spartakiádním poháru. Po sloučení Rudé hvězdy se Zbrojovkou se stal v polovině šedesátých let společně s Karlem Kohlíkem vůdčí postavou týmu. Začínal jako útočník, svoje ofenzivní schopnosti prokázal například v sezoně 1957/58, kdy nastřílel za Zbrojovku devět soutěžních branek. Později se přesunoval do zadních řad a postupně vystřídal snad všechny posty s výjimkou brankáře, uplatňoval svou pracovitost a fyzickou kondici. „Byl malej, ale hrozně naběhanej," vystihuje jeho přednost bývalý spoluhráč Josef Pospíšil. Po sestupu do druhé ligy v roce 1967 odehrál v brněnském dresu tři druholigové sezony, ale u postupu na jaře 1971 už nebyl.
Československo[2]