Alois Koudelka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Koudelka
Rodné jménoAloisius Kudelka
Narození18. listopadu 1861
Kyjov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. prosince 1942 (ve věku 81 let)
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
PseudonymO. S. Vetti
Povoláníkněz, překladatel
Národnostmoravská[zdroj?]
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Koudelka (18. listopadu 1861 Kyjov[1]9. prosince 1942 Brno[2]) byl moravský farář a překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kyjově, v rodině horníka Franze Kudelky a jeho manželky Mariany rozené Ježkové.[1] Měl tři sestry: Annu (1864), Amalii (1867) a Florentinu (1870).

Roku 1879 vystudoval brněnské gymnázium. Poté vstoupil do biskupského alumnátu v Brně, kde se až do roku 1893 věnoval studiu teologie. V roce 1884 byl vysvěcen na kněze a posléze působil jako farář postupně v Rovečné, Bučovicích, Kobylí, Nikolčicích. Jeho posledním aktivním působištěm byla Prace u Slavkova, kde působil třicet let. Na odpočinek odešel do brněnského Augustinea, kde zemřel.[3]

Koudelka překládal do češtiny z téměř třiceti jazyků. Používal pseudonymy A. K. Nikolčický, Bohuš Pracký, Al. Pakulas, Fokr Chdzudz a O. S. Vetti (podle bučovického literárního spolku Osvěta). Recenze podepisoval šifrou -osv-. Často publikoval v katolických Lidových listech a v brněnské Hlídce, měsíčníku vědeckém se zvláštním zřetelem k apologetice a filosofii, jejž vydával Pavel Julius Vychodil.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Z jiných krajů: vybrané povídky pro mládež – vybral a přeložil; illustroval A. Brabenec. Brno: Benediktínská knihtiskárna, 1907
  • Na táčkách u cizích spisovatelů: povídky. Díl 1. Brno: Benediktínská knihtiskárna, 191.
  • Na táčkách u cizích spisovatelů: povídky. Díl 2–3. Brno: Benediktínská knihtiskárna, 1916
  • Na táčkách u cizích spisovatelů: povídky. Díl 4–5. Brno: Benediktínská knihtiskárna, 1917–1918

Překlady z angličtiny[editovat | editovat zdroj]

Překlad z arménštiny[editovat | editovat zdroj]

Překlady z estonštiny[editovat | editovat zdroj]

  • KALLAS (chybně LALLAS), Aino. Vojínova matka (Sojamehe ema). In: Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky II. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 93–98
  • KALLAS, Aino. Smrt starého Orga. Vlast 44, 1927–1928, 1, s. 32–39
  • KALLAS, Aino. Čínský osílek. Lidové listy 1925, 102, příl. Lidová beseda 34, s. 144
  • KALLAS, Aino. Podloudník (z Mere tagant II). Lidové listy 1927, 216, příl. Lidová beseda, s. 1; 222, příl. Lidová beseda, s. 2–3
  • KALLAS, Aino. Vojákova matka. Lidové listy 1925, 221, příl. Lidová beseda 44, s. 183–184
  • LIIV, Jakob (LÜW, Jakub). Krvavý groš (Werehind, antologiast Wihud III, Reval 1908). In: Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky II. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 137–156
  • LIIW, Juhan. Punnahoo Marri (správně Punasoo Mari) (Igapäevane lugu). In: Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky III. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 65–69
  • PARIJOGI, Jüri. Babiččina smrt. Vlast 45, 1928–1929, 9–10, s. 411–417
  • TAMMSAARE, A. H. Král a slavík. Lidové listy 1928, 89, příl. Lidová beseda, s. 3
  • TAMMSAARE, A. H. Láska. Lidové listy 1925, 238, příl. Lidová beseda 47, s. 101
  • TAMMSAARE, A. H. Slavík a květy. Lidové listy 1925, 244, příl. Lidová beseda 48, s. 205
  • WILDE, Eduard. Usnutí v kočáře (z Kogutused Teosed). Lidové listy 8, 1929, 17, příl., s. 2–3

Překlady z finštiny[editovat | editovat zdroj]

  • AHO, Juhani. Býk a mraveniště (Härkä ja muurahaiset). Právo lidu 10, 1901, 160, s. 1–2
  • AHO, Juhani. Dvě čudské povídky (Maailman murjoma – Kuinka mkinä heräsin). Jan Otto, Praha 1898
  • AHO, Juhani. Kniha o Finsku (Katajainen kansani). J. Otto, Praha 1901
  • AHO, Juhani. Kolonista (Uudisasukas). In: Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1910, s. 111–116
  • AHO, Juhani. Nes svůj kříž (z Lastuja IV). Vlast 42, 1925–1926, 1, s. 29–31, 2, s. 68–70
  • AHO, Juhani. Pomsta pralesa (z Lastuja). In: PALLAS, Gustav. Mistři novelistiky světové. Seveřané. J. Otto, Praha 1921, s. 439–456
  • ALKIO, Santeri. Veliký plat. Lidové listy 1925, 67, příl. Lidová beseda 13, s. 47–48
  • JÄRNEFELT, Arvid. Dítě světla a štěstí. Besedy lidu 26, 1917–1918, 13, s. 161–164
  • JÄRNEFELT, Arvid. Ořech (z Elämän meri). In: PALLAS, Gustav. Mistři novelistiky světové. Seveřané. J. Otto, Praha 1921, s. 459–470
  • PÄIVÄRINTA, Pietari. Rancová Anna (Kontti-Anna). Lumír 21, 1893, 19, s. 222–227; 20, s. 235–236
  • PAKKALA, Teuvo. Starý domov. Vlast 41, 1924–1925, 4, s. 178–182
  • POHJANPÄÄ, Arvi. Kříž. Lidové listy 1923, 142, s. 9–10
  • REIJONEN, Juho. Pekkův syn. Hlas národa 1897, 260, příl. Nedělní listy, s. 1–2
  • REIJONEN, Juho. Kaaperiovy námluvy (Kaaperin kosinta). Květy 15, 1893, 12, s. 716–721
  • REIJONEN, Juho. Povídky z Finska (Muistelma Savosta – Huonona aikana – Ensimmäiset ystäväni – Maisteri vai kirkkoherra?). F. Šimáček, Praha 1895
  • REIJONEN, Juho. Slepice (Kanat). Hlas národa 1897, 228, 18.8., příl. s. 3; 229, 19.8., příl. s. 3
  • REIJONEN, Juho. Útěcha. Lidové listy 1925, 78, příl. Lidová beseda 16, s. 59–60
  • REIJONEN, Juho. Útěcha. Vesna 14, 1895, 40–41
  • REIJONEN, Juho. V bídném roce. In: Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1910, s. 99–110
  • TARVAS, Toivo. Lásky dar. Hlas národa 23, 1909, 245, příl. Nedělní listy, s. 3, 5. 9
  • TARVAS, Toivo. Legendy – Scala santa – Kříž. Hlas národa 23, 1909, 259, příl. Nedělní listy, s. 3–4; 301, příl. Nedělní listy, s. 3–4
  • VILKUNA, Kyösti. U Laponců. Lidové listy 1925, 131, příl. Lidová beseda, s. 117–118

Překlady z francouzštiny[editovat | editovat zdroj]

Překlad z chorvatštiny[editovat | editovat zdroj]

Překlady z islandštiny[editovat | editovat zdroj]

Překlad z italštiny[editovat | editovat zdroj]

  • Život svatého Aloisia Gonzagy – dle Virgillia Cepariho a jiných nejnovějších spisů. Brno: Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, 1891[4]
  • Březen úctě sv. Josefa posvěcený: jedenatřicet rozjímání pro lid – Giovanni Bat. Rossi. Brno: Benediktínská knihtiskárna, 1906

Překlad z katalánštiny[editovat | editovat zdroj]

Překlady z lotyštiny[editovat | editovat zdroj]

  • Bílý květJānis Poruks; napsal i úvod; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 15. Praha: J. R. Vilímek, 1911
  • Prūsa, Emilija. Polibek. Lidové listy 1929, 88, Lidová beseda, s. 2–3

Překlady z maďarštiny[editovat | editovat zdroj]

  • Ztracená ženaKároly Vadnai. Praha: mezi 1895–1899
  • BODOR, Ferencz. Dvojí Vánoce. Lidové listy 1925, 295, příl. Vánoční beseda 59, s. 258
  • EÖTVÖS, Kádoly (Károly). Jak z jednoho prasete byla dvě. Lidové listy 1926, 1, příl. Lidová beseda 1, s. 2–3
  • EÖTVÖS, Károly. Boronyova smrt. Lidové listy 1926, 31, příl. Lidová beseda 8, s. 38–39
  • GÁRDONYI, Géza. Tetička Maří a strýček Štěpán. Lidové listy 1926, 73, příl. Lidová beseda 15, s. 94–95
  • SÁRDONYI (GÁRDONYI), Géza. Divný příběh. Lidové listy 1926, 90, příl. Lidová beseda 18, s. 118–119
  • HERCZEG, Ferencz. Číslo osmé. Lidové listy 1926, 90, příl. Lidová beseda 18, s. 11

Překlady z nizozemštiny[editovat | editovat zdroj]

Překlad z polštiny[editovat | editovat zdroj]

  • Antikrist – Jan Lada. Brno: Praha: Cyrillo-Methodějské knihkupectví, 1927

Překlad z rumunštiny[editovat | editovat zdroj]

  • Pop TandaIoan Slavici; 1000 nejkrásnějších novel... č. 99. Praha: J. R. Vilímek, 1916

Překlad ze slovinštiny[editovat | editovat zdroj]

Překlad ze srbštiny[editovat | editovat zdroj]

  • Světlé obrázkyDragutin J. Ilijć. Praha: F. Šimáček, 1896
  • Světlé obrázky. 2 – Dragutin J. Ilijć. Praha: F. Šimáček, 1897

Překlady ze španělštiny[editovat | editovat zdroj]

  • Kytka, kterou utrhl v zahradáchCaballero Fernán. Brno: 1884
  • Alarcón. Marnotratnice: novella. Praha: F. Šimáček (Světozor), 1893. 209 S
  • Několik povídekLuis Coloma. Praha: V. Kotrba, 1895
  • ŽenaRamiro Blanco; napsal i úvod; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 12. Praha: J. R. Vilímek, 1911
  • StrachAdrián Valle; napsal i úvod; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 15. Praha: J. R. Vilímek, 1911

Překlad z turečtiny[editovat | editovat zdroj]

  • Tetička NakijeHikmet Ahmed; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 9. Praha: J. R. Vilímek, 1911

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  2. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  3. BOČKOVÁ LOUDOVÁ, Kateřina. Neogrecista Alois Koudelka (1861–1942): Vzpomínka při příležitosti 150. výročí jeho narození [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  4. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  5. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]