Pepa Nos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pepa Nos
Pepa Nos - Banská Bystrica, 2. 6. 2012
Základní informace
Rodné jméno Josef Nos
Jinak zvaný Pepa Nos
Narození 16. května 1949 (68 let)
Šumperk
Žánry folk
Povolání písničkář, učitel jógy a jazyků, herec
Nástroje kytary, foukací harmonika, piano
Aktivní roky 1965 – dosud
Vydavatelé Carpe Diem, PEPANOS, Response media, Venkow, Multisonic
Web www.pepanos.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pepa Nos, vlastním jménem Josef Nos (* 16. května 1949 Šumperk, Československo), je český písničkář, učitel jógy a jazyků, příležitostný herec vedlejších rolí. Jako písničkář vystupuje především v malých klubech a ve školách, příležitostně i na festivalech. Jeho písničky se jen zřídka objevují v rozhlase nebo v televizi.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Dětství prožil ve Vidnavě, je potomkem lidového řezbáře. Je ženatý, má dceru Lucii, která také koncertuje a dvěma písničkami hostuje na albu Rok 2000 (1999).

Pepa Nos vystudoval gymnázium v Jeseníku. Na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci vydržel v roce 1967 jeden měsíc. Od roku (1968) studoval nejprve rok na jazykové škole v Ostravě, pak 5 let angličtinu a francouzštinu na univerzitě v Praze.

Od roku 1974 veřejně vystupuje, studium přerušil. Roku 1976 na podnět olomouckého kulturního inspektora Tylšara dostal půlroční zákaz činnosti od Středočeské krajské agentury za to, že si při vystoupení zul boty, tedy „svlékal se“.[1] V roce 1982 mu bylo zakázáno se „zpíváním živit“ a zároveň proti němu bylo zahájeno trestní řízení (nedovolené podnikání, příživnictví, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví), pod záminkou duševní poruchy mu byl odebrán řidičský průkaz. Roku 1982 se začal živit jako lektor angličtiny. Roku 1984 byl na základě vykonstruovaných obvinění z hospodářské kriminality odsouzen na dva roky s podmínkou na pět let. V roce 1985 byl zproštěn obvinění. Od roku 2000 pořádá festival Krylonoce na počest Karla Kryla. Předtím pořádal i komorní festival Nosova koliba na své chalupě ve Vlčkové na Zlínsku.

Politicky se angažuje v protikomunistických aktivitách, veřejně sympatizuje například s Petrem Cibulkou a Vladimírem Hučínem. V roce 2002 jej strana Pravý blok prezentovala jako svého kandidáta na prezidenta republiky. V roce 2002 neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny PČR jako jediný kandidát za Balbínovu poetickou stranu ve Středočeském kraji. V roce 2010 neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny PČR za stranu Moravané v Moravskoslezském kraji.[2] Do krajských voleb v roce 2012 neúspěšně vedl kandidátku strany Volte Pravý Blok ve Středočeském kraji.[3] Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jako nestraník na 4. místě kandidátky strany Pravý blok, ale neuspěl.[4]

Dlouhodobě se angažuje v ekologistických aktivitách. Od roku 1984 působí jako učitel jógy. Každoročně vede kurzy jógy v Chorvatsku.

Veřejně prezentuje své silné homofobní postoje, když např. v rozhovoru pro server ParlamentniListy.cz prohlásil, že buz...nti „jsou nenormální, co si budeme povídat“[5].

Písničkářská činnost[editovat | editovat zdroj]

Pepa Nos zpívá převážně vlastní písničky. Do jeho repertoáru patří i přeložené písničky jiných autorů (Časy se mění, The times they are changing od Boba Dylana) nebo zhudebněné básně (Když… Rudyarda Kiplinga v přebásnění Otokara Fischera, od Františka Gellnera Babička Málková, To je teď celá moudrost moje, Noc byla. Usnout nemoh‘ jsem…, od Jaroslava Durycha Básníku, básniku). Písničku Můj zpěv složil pro svoji dceru Lucii.

Mezi nejznámější Nosovy písničky patří Agent sí aj ej a Země je kulatá. Písnička Nedej se! dala název a příležitostnou část znělky pořadu České televize, vysílanému od počátku roku 2000 dosud.

Skládá a hraje od svých 16 let, jeho první písničkou, jakmile se naučil první tři akordy, byla Proč Amor do mě vstřelil šíp?.[6]

Hraje na kytaru, foukací harmoniku, občas i na klavír. Texty zasahují od filosofických, duchovních a společensko-kritických témat až k pohrávání si s jazykem a situacemi. Často improvizuje, texty i provedení jednotlivých písniček se postupně vyvíjejí a sotvakdy jsou na dvou různých koncertech stejné.

Má osobitý styl, který recenzent Jan Sobotka[7] nazval „neurotickým pidlikáním, sahajícím až kamsi k západoafrickým griotům“. Josef Vančura[8] zmiňuje jeho „neuvěřitelné, absurdní frázování a grimasy“, ale i „písničky plné poetismu a něhy s překvapivě krásnými melodiemi, zpívané prostě, bez pitvoření“. Petr Korál[9] zmiňuje „typicky nosovské hlasové vylomeniny“ a „obligátní legrácky, v nichž někdy sklouzává až za hranici vtipnosti a vkusu“, a že Nos „občas dokáže vysypat ze skladatelského rukávu tak silnou melodii, až se z toho tají dech“ a o „neuvěřitelně „vážných“ písničkách někdy bezmála existenciálního charakteru“. Vít Beat[10] Nose charakterizuje slovy „divně mumlající mužík s vizáží jurodivého skřítka“, který „je ve své kritice nešetrný a nevyvážený, téměř dokonale kontroverzní, (…) důsledně antikomunistický, moralizující a kulturně elitistický“ a hlavním problémem jehož agitek je „přílišná doslovnost a nešťastná zaťatost“. Markéta Havelková[11] ho charakterizuje: „Sarkasta a moralista, který se šklebí a pitvoří. Vydává nejrůznější zvuky napodobující nástroje. Ale zároveň dovede pak překvapit jako docela vážný autor poetických a melancholických písniček.“ a „jeho kritika je někdy už trochu vyšumělá.“ Podle nadporučíka Kotála[12] Nos „ve svých písních napadá současné zřízení ČSSR a zesměšňuje různá opatření stranických orgánů. Texty jeho písní jsou vesměs dvojsmyslné, plné invektiv…“ Jiří Černý už v roce 1974 napsal:[13] „Doslova mě zvedl Josef Nos, nejdřív podobností s Dlouhým Bidlem z Bratrstva kočičí pracky, potom nevídaným rozkročeným posedem a zlostně náruživým stylem hry na kytaru a nakonec svými výsměšnými popěvky proti měšťáctví, zápecnictví a unylosti. To už není talent, to je kus hotového stylu, navazujícího na nejlepší české předchůdce, ale přece ojedinělého…“ Vytýká mu „jednostrunnost, rýmovnický infantilismus na hranici humpoláctví, nevybíravost zbraní při útocích na posluchačské bránice“.

Jeho výchovné koncerty a besedy na školách, na něž se v posledních letech často nechává zvát, vyvolávají velmi rozporuplné reakce. Nezřídka bývají označovány jeho projevy za trapné[14], ale mezi žáky se najdou i vděční příznivci. Pro diskusi inzeruje žákům i posluchačům koncertů Pepa Nos nástěnku na své webové stránce.

V osmdesátých letech byl spjat s písničkářským sdružením Šafrán.[zdroj?]

Na svých produkcích nejsoustavněji spolupracoval s basistou Jardou Kovářem a houslistou Slávkem Formanem, doprovázeli jej však i mnozí další muzikanti.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

  • Země je kulatá, 1990, Multisonic (písně Země je kulatá, Ikarovo ouha, Pověz mi, voděnko, Copak asi dělá – účinkují Bambini di Praga, Uzený na hrášku, Chodím sem, chodím tam, Býval jsem, Když (If), Pivovarnická, Agent sí aj ej, Otitulovaní)
  • Žádný strachy, 1991, Multisonic (písně Žádný strachy, Časy se mění, Don Quijote, Nebeský lyžař, Joža Habán, Básníku, básniku, V tobě uvnitř, Jako bych, Hašlerky, Prázdná pokladna, Šípková Marjánka)
  • Člověk, 1992, Multisonic (kytarový doprovod Štěpán Rak, písně Člověk, Víkendová, Ve dvou se to lépe táhne, Můj chlapec materialista, Zamindrákovanej Johny, Babička Málková, Bílá díra, Divoká šárka, Plukovník, Vždyť ty vlastně už všechno máš)
  • Měj rád!, 1995, Wenkow (písně Měj rád, Opři se o mě, František z Assisi, O jeden den starší, Píseň pro Lucii, Louka, Pokrok, (a+b)2, Vodíková bomba, Čaroděj, S břízama, Jak je ti, Když mě nic nenapadá, Blues o hltu mlíka, O životě, Všude, kam se podívám, Hajdy na kutě, Vánoce)
  • Ecce Homo (většina písní anglicky), 1997, PEPANOS (písně Help me be a man, Banana bread, The Earth is round, You have already got it all, Oui, je flane, Like a bird, If, I used to be, Ecce homo, Agents, Mysliveček / A little huntsman)
  • Rok 2000, 1999, PEPANOS (písně Rok 2000, Co bude?, Potopa, Carpe diem per Deum, Soudný den, Tulák, Utkvění času, Brány se otvíraj, Svině pod dubem, Už nechci, To chce klid, Profíci vlastního prospěchu, Ropáci, Zeptejte se lidí, O svobodě, Nedej se!, Primabalerína, bonus Lucie Nosové Alchymista a Můj zpěv)[9]
  • Vysněný ráj, 2001, Multisonic (písně Vysněný ráj, Země je kulatá, Ikarovo ouha, Žádný strachy, Chodím sem, chodím tam, Johnovi a Karlovi in memoriam, Pivovarnická, Copak asi dělá, Básníku, básníku, Joža Habán, Jako bych, Hašlerky, Prázdná pokladna)[8]
  • Navzdory nepohodě (nahrávky z roku 1978), 2004, Response media (písně Císařovy nové šaty, Píseň dívky zamilované do zpěváka pop-music, Časy se mění, Pověz mi, voděnko, Každej chvilku, Žádný strachy, Plukovník, Můj chlapec materialista, Pivovarnický bump, Jak si žijí, Joža Habán, To chce klid, Intelektuálka Amálka, Agent CIA, To je teď celá moudrost moje)[7]
  • Bojové písně, 2006, Carpe Diem (písně Rovnou za Nosem, Vysmátý idiot, Japný blboun, Unsere Gros Bruder, Kulturní vložka, Na větvi, Superstar, superstará…, Rudej trpajzlík, Jedno jsi, život teď, Jejda kejda, Takoví jsou, Čest, pravda, talent, Blues o hovně, Curva desolata, Noc byla. Usnout nemoh‘ jsem…, Jsi víc než všechny prachy světa)[10][11]
  • Na bitevním poli (2006, 2007), DVD, Carpe Diem; dokument z koncertu na Slovensku (Gbely) a z natáčení CD Bojové písně.
  • 4 pravdy (2008) PEPANOS, hlavní distributor Panther (písně Lidská blbost, Udavač z Karlína, Gates are opening / Brány se otvírají, Neděle velikonoční, celková délka 13 minut)
  • Rovnou za nosem (2008), DVD, Carpe Diem (dva koncertní záznamy: Břeclav a Praha, dokument Damien Riba, bonusy z kostela, fotogalerie, klip To je teď celá moudrost moje)
  • Bůh v hotelu Balkán (2011), CD, Carpe Diem (písně Dům v moři (Vladimír Jurka / Pepa Nos), V hotelu Balkán, Všechno je úplně stejné, úplně jiné, Časy se mění (The times they are-a-changing) (Bob Dylan / Pepa Nos), Bůh, Trable, Něžný revolucionář, Vždyť ty vlastně už všechno máš, Soudíme, Odvrácená tvář šoubyznysu, Rum smutně pil pan řiditel (František Gellner / Pepa Nos), Císařovy nové šaty, Pivní pouť, Je spousta věcí, Woodymu Guthriemu)
  • Odvrácená tvář šoubyznysu (2011), kniha, Marek Belza („Budou se k tobě chovat co nejodporněji, co nejhnusněji a tím nejsprostějším způsobem. A očekávají, že se ty k nim budeš chovat laskavě, uctivě a slušně.“ Charismatický písničkář, jogín, učitel a příležitostný herec ve své knize shrnuje životní zkušenosti a metodologii nacházení „přesných definic věcí, jevů a lidí“ skrze pět základních dimenzí bytí. Řeč je zde o józe, Indii, soudních kauzách, stavu naší hudební scény i společnosti obecně.)

Herecké role[editovat | editovat zdroj]

Spory s novinami[editovat | editovat zdroj]

Pepa Nos se opakovaně soudil s novinami, které o něm zveřejnily informaci, že podepsal spolupráci se Státní bezpečností a hned na to se údajně jako agent znehodnotil tím, že to na koncertě veřejně oznámil před písničkou Agent sí aj ej. Objevila se 11. února 2004 v Mladé frontě Dnes.[17] Autoři uvedli, že ji vyslechli ústně od Vladimíra Justa, a ten se 18. listopadu 2005 Nosovi veřejně omluvil.[18] Přesto i poté některé noviny informaci opakovaly. Dne 4. října 2006 vyhrál spor s Lidovými novinami a 30. listopadu 2006 vyhrál spor s Mladou frontou Dnes.

13. listopadu 2007 u Vrchního soudu v Praze bylo proti Nosovi použito svědectví Vlastimila Třešňáka a neúplný výstřižek dobového článku z Obrany lidu. Nahrávku dvacetiminutové Třešňákovy výpovědi Nos na svém webu nabízel na CD s názvem Křivá, shnilá třešeň proti rovnému nosu za 150 Kč, zároveň ji umístil na webu k volnému stažení jako mp3 soubor. Na svém webu Nos uvedl, že 27. května 2008 Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek nižší instance a uložil žalované straně zaplatit Nosovi odškodné a náklady soudního řízení; MF Dnes musí zveřejnit omluvu.

Jiří Pallas, někdejší organizátor sdružení Šafrán, na svém blogu[19] od května do srpna 2008 zveřejňuje texty, v nichž Vladimír Just, Vladimír Merta i Vlastimil Třešňák zpochybňují Nosův charakter a vysvětlují svůj pohled na případ, a opis záznamu Státní bezpečnosti, podle nějž 24. dubna 1978 „dosud neprověřený pramen Trubadúr“ na schůzce s pracovníkem StB vypovídal o svém setkání s Třešňákem dne 20. dubna 1978 a sdělil citlivé údaje z Třešňákova osobního života.[20]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČERNÝ, Jiří. Země je kulatá, sleeve-note [online]. 1990 [cit. 2008-02-18]. Dostupné online. 
  2. http://www.ct24.cz/parlamentni-volby/kandidatky/86683-kandidatka-strany-c-12-moravane/
  3. http://volby.cz/pls/kz2012/kz351?xjazyk=CZ&xdatum=20121012&xkraj=1&xnumnuts=0&xstrana=7
  4. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05. – 24.05.2014, Jmenné seznamy, Strana: Volte Pravý Blok-stranu za ODVOLAT.polit.,NÍZKÉ daně,VYROVN.rozp.,MIN.byrokr.,SPRAV.just.,PŘÍMOU demokr. WWW.CIBULKA.NET [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-05-26]. Dostupné online. 
  5. Čtyři procenta se tváří jako politická strana, ať si to dělají někde potmě. Absurdní idiotský Schapiro. Zácpa, úchylky, Pavel Novotný. Zpěvák Pepa Nos asi některé rozpálí do ruda [online]. [cit. 2016-08-10]. Dostupné online. 
  6. Zpovědna aneb s hudebníky u stolu - písničkář Pepa Nos [online]. Country Zpravodaj "AHOJ", 2004-02-09 [cit. 2008-02-18]. Dostupné online. 
  7. a b SOBOTKA, Jan. Hodinka s čistým Nosem. Lidové noviny. 2005-01-27. Dostupné online. 
  8. a b VANČURA, Josef. Recenze alba Vysněný ráj [online]. Internetfolk.cz, 2002-03-27 [cit. 2008-02-18]. Dostupné online. 
  9. a b KORÁL, Petr. Recenze na album Rok 2000 [online]. 2002-03-27 [cit. 2008-02-18]. Dostupné online. 
  10. a b vít beat. Vpravdě nesnesitelný Pepa Nos [online]. Metropolis, 2007-01-18 [cit. 2008-02-18]. Dostupné online. 
  11. a b HAVELKOVÁ, Markéta. Recenze: Rovnou za (Pepou) Nosem [online]. Kult.cz, 2007-02-01 [cit. 2008-02-18]. Dostupné online. 
  12. KOTÁL, J. Vyhodnocení akce „Trubadůr“ sv. č. 29360. In: Spis StB. Praha: Správa StB Praha, 2a odbor, 4. oddělení, 1981-01-15. Dostupné online.
  13. Melodie, č. 11/1974, viz Země je kulatá, sleeve-note Jiří Černý 1990
  14. Kanasek. Pepa Nos - divný to člověk [online]. Studentský časopis Prostor, 2002-10-29 [cit. 2008-02-18]. Dostupné online. 
  15. Josef Pepa Nos - informace [online]. Kfilmu.net [cit. 2008-02-18]. Dostupné online. 
  16. Pepa Nos [online]. Filmová Databáze [cit. 2008-02-18]. Dostupné online. 
  17. GAZDÍK, Jan; NAVARA, Luděk. Český umělec: sluha, nebo hrdina?. Mladá fronta DNES. 2004-02-11. 
  18. JUST, Vladimír. Omluva Vladimíra Justa Josefu Nosovi. Mladá fronta DNES. 2005-11-18. 
  19. Jiří Pallas – blog
  20. S-StB Praha, odbor 2, odd. 4, sv. č. 27757 / čís. svazku 29360, jméno „TRUBADÚR“, Praze dne 4. května 1978, on-line na blogu J. Pallase

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]