V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Filip Zikmund z Ditrichštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Filip Zikmund z Ditrichštejna
Philipp Sigmund Dietrichstein (1651–1716).jpg

Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci:
1713 (nebo 1711?) – 1716
Panovník Karel VI.
Nástupce Michael Jan III. z Althannu
Ve funkci:
1699 – 1705
Panovník Leopold I.
Předchůdce Ferdinand Bonaventura z Harrachu
Nástupce Leopold Ignác z Ditrichštejna

Hejtman císařské tělesné stráže
Ve funkci:
1695 – 1699 ?
Panovník Leopold I.

Nejvyšší štolba císařovny vdovy
Ve funkci:
1683 – 1686
Panovnice Eleonora Magdalena Gonzagová
Předchůdce Ferdinand ze Schwarzenbergu
Nástupce 1686 císařovna vdova zemřela

Císařský tajný rada
Panovník Leopold I.

Císařský komorník
Panovník Leopold I.

Narození 9. března 1651
Úmrtí 3. července 1716 (ve věku 65 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť 1. Marie Alžběta Hoffmannová z Grünbüchelu
2. Dorota Josefa Jankovská z Vlašimi
Rodiče Maxmilián z Ditrichštejna
Žofie Anežka z Mansfeldu
Děti Emanuel Josef, Marie Anna, Marie Ernestina (Arnoštka)
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1694 Řád zlatého rouna (č. 566)
Commons Kategorie Philipp Sigmund of Dietrichstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Maxmilián z Ditrichštejna
1596–1655
matka Žofie Anežka z Mansfeldu
1619–1677
manželka 1. Marie Alžběta Hoffmannová z Grünbüchelu
1660–1705
manželka 2. Dorota Josefa Jankovská z Vlašimi
1666–1742
děd Zikmund z Ditrichštejna
1560–1602
praděd Adam z Ditrichštejna
1527–1590
prastrýc František z Ditrichštejna
1570–1636
nevlastní sestra Johana Beatrix z Ditrichštejna
1625–1676
švagr Karel Eusebius z Lichtenštejna
1611–1684
nevlastní bratr Ferdinand Josef z Ditrichštejna
1636–1698
švagrová Marie Alžběta z Eggenbergu
1640–1715
sestra Marie Žofie, provdaná z Lobkowicz
1653–1711
švagr Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz
1654–1697
neteř Erdmunda Tereza, provdaná Lichtenštejnová
1662–1737
synovec Leopold Ignác z Ditrichštejna
1660–1708

Filip Zikmund hrabě z Ditrichštejna (Philipp Sigmund Graf von Dietrichstein) (9. března 16513. července 1716 Vídeň) byl šlechtic z významného rodu Ditrichštejnů, u dvora zastával vysoké funkce a získal Řád zlatého rouna. Ve Vídni nechal postavit palác, vlastnil také majetek v severních Čechách a na severní Moravě.

Mládí a dvorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejmladší syn knížete Maxmiliána z Ditrichštejna (1596–1655) a jeho druhé manželky Sofie Agnes z Mansfeldu (1619–1677). Po otcově smrti se o výchovu Filipa Zikmunda starala matka a starší nevlastní bratr kníže Ferdinand z Ditrichštejna. V letech 1670–1674 podnikl kavalírskou cestu, během níž navštívil většinu evropských zemí. Téměř rok pobýval v Paříži, další rok strávil v Madridu, kde měl díky svému jménu snadný přístup ke dvoru a bylo mu uděleno několik audiencí u krále Karla II. Poté procestoval Pyrenejský poloostrov a další rok strávil v Římě.

Po návratu z cest zakotvil u dvora, stal se císařským komořím a tajným radou, od roku 1695 byl hejtmanem císařské tělesné stráže. V letech 1699–1705 byl nejvyšším štolbou císaře Leopolda I., po nástupu Josefa I. musel odstoupit, ale znovu byl nejvyšším štolbou v letech 1713–1716. Rytířem Řádu zlatého rouna byl jmenován v roce 1694. Na přelomu 17. a 18. století patřil k aristokratické elitě ve Vídni, ale i když měl vysoké ambice a mohl si dovolit i podporovat mladší příbuzné, nedosáhl vlivu svého otce a nejstaršího bratra.

Majetkové poměry[editovat | editovat zdroj]

Filipova matka Sofie Agnes byla od roku 1662 spoludědičkou svého bezdětného bratra Karla z Mansfeldu a po rozdělení se sestrami převzala Šluknov. Aktivně se věnovala správě panství i obnově zámku[1], přikoupila též další statky (Velké Březno). Po její smrti v roce 1677 zdědil tento celek v severních Čechách Filip Zikmund. Krátce poté se po uzavření manželství s Marií Alžbětou Hoffmannovou stal spolumajitelem panství Janovice na severní Moravě. Zde ale manželé prakticky nepobývali a z Janovic nechali odvézt i část vnitřního vybavení[2]. Hodnotná hoffmannská knihovna byla přemístěna do Mikulova a stala se základem knížecí ditrichštejnské knihovny[3].

Jako přední dvořan pobýval převážně ve Vídni, kde v roce 1685 skoupil domy a pozemky na Schweinermarkt (dnešní Lobkowitzplatz) a v následujících dvou letech zde nechal postavit palác podle projektu Giovanniho Pietra Tencally. Později proběhly další úpravy pod vedením Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (1709). Významné architekty angažoval i pro zakázky na svých českých panstvích a například Johann Lucas von Hildebrandt je autorem projektu kostela v Jiříkově.

Manželství a potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Jeho první manželkou byla od roku 1680 Marie Alžběta Hoffmannová z Grünbüchelu (1660–1705), po její smrti se podruhé oženil s Dorotou Josefou Jankovskou z Vlašimi (1666–1742). Potomstvo měl jen z prvního manželství, jediný syn Emanuel Josef (1690–1703) zemřel v dětství. Velmi mladá zemřela i starší dcera Marie Anna (1681–1704), která byla od roku 1700 manželkou hraběte Jana Václava Gallase. Ten se po ovdovění oženil s její mladší sestrou Marií Ernestinou (1681–1744). Gallas se nakonec stal neapolským místokrálem, ale krátce nato zemřel. Marie Ernestina se podruhé provdala za hraběte Aloise Tomáše Harracha (1669–1742), který byl pak neapolským místokrálem v letech 1728–1733. Marie Ernestina tedy dvakrát pobývala v Neapoli jako choť místokrále, pokaždé ale s jiným manželem. Po otci byla Marie Ernestina dědičkou Šluknova, Janovic i vídeňského paláce, všechen majetek následně přešel na rod Harrachů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983
  3. HAUSNEROVÁ, Kateřina: Ferdinand Hofmann z Grünbüchlu (1540–1607). Knihovna zapomenutého sběratele Rudolfovy doby (magisterská diplomová práce); Univerzita Palackého, Olomouc, 2012 dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620-1750); Pelhřimov, 2013 ISBN 978-80-7415-071-5
  • SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; České Budějovice, 2009 ISBN 978-80-7394-165-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Canaletto: Ditrichštejnský, dnes Lobkovický palác ve Vídni
Zámek Šluknov majetek Filipa Zikmuna z Ditrichštejna v letech 1677–1716