Bernardo Bellotto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bernardo Bellotto
Bernardo Bellotto
Bernardo Bellotto
Narození 30. ledna 1721
Benátky
Úmrtí 17. listopadu 1780 (ve věku 59 let)
Varšava
Povolání malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernardo Bellotto, známý jako Canaletto, (30. ledna 1720, Benátky17. října 1780, Varšava) byl italský malíř a grafik. Proslul svými obrazy evropských měst, především Varšavy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem Lorenza Antonia Bellotta a Fiorenzy Canalové, sestry slavného malíře Canaletta. Bellotto se stal strýcovým žákem a posléze asistentem. V roce 1738 se stal členem benátského malířského cechu a zahájil cesty po celé Itálii (Řím, Florencie, Verona, Turín, Milán). V každém z navštívených měst maloval městské scénérie, které zachycovaly nejen architekturu, ale i atmosféru daného města, jsou proto dnes ceněny nejen pro uměleckou, ale i dokumentární hodnotu.

Bellotův obraz Varšavy

Roku 1747 Bellotto opustil Benátky a přijal pozvání saského kurfiřta Augustýna III. na jeho dvůr v Drážďanech. Strávil v Drážďanech deset let a i zde zachycoval na obrazech především život města. Mnohá z těchto děl skončila ve sbírkách ruské carevny Kateřiny II. v Petrohradě. Roku 1758 byl Bellotto pozván rakouskou císařovnou Marií Terezií do Vídně. V roce 1761 ho zase pozval bavorský kurfiřt do Mnichova. Pak se vrátil zpět do Drážďan, kde vyučoval na tamní Akademii, aby roku 1766 odjel do Varšavy, kde zůstal až do smrti. Původně měla být Varšava jen zastávkou na jeho cestě do Ruska, kam byl pozván Kateřinou II. Polská metropole ho však tak zaujala, že se v ní usadil natrvalo a vstoupil do služeb krále Stanislava II. Poniatowského. Bellottovy obrazy Varšavy byly tak precizní, že po druhé světové válce byly užity jako vzor pro rekonstrukci města zničeného bombardováním.

Bellotto někdy podepisoval své obrazy jménem svého strýce Canaletta, což zamotalo hlavu kunsthistorikům a vedlo k mnoha sporům o autorství. Odborná kritika se většinou řídí tím, že Bellottovy obrazy jsou „vlámštější“ než Canalettovy, což v praxi znamená, že je na nich věnována větší pozornost detailům, jako jsou mraky, stíny a stromy. Typickým znakem, který ho odlišuje od Canaletta, jsou také skupiny figur.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • R. Pallucchini, Vedute del Bellotto, Milano, 1961.
    Bellotto se specializoval na městské scenérie

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]